Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

„V roce 1930 byla otevřena v červnu v Karlových Varech pozoruhodná výstava, na níž vystavovali členové Metznerbundu, Prager Sezession, pražského Mánesa i vídeňského Hagenbundu. Měla věcný, ale přesto jasný název Internationale Kunstausstellung. K výstavě vyšel elegantní, konstruktivistickou typografií ovlivněný katalog v němčině, z něhož můžeme dovodit smysl a význam akce, která se snažila, možná poprvé po Výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928, propojit české a německé spolky působící v Československu na společné expozici a obohatit je o významnou zahraniční účast.“ [Lahoda 2012, s. 109]

Takto shrnul Vojtěch Lahoda fakta a pozitiva výjimečné výstavy organizované karlovarskou pobočkou Metznerbundu, o jejímž zákulisí se však navzdory rozsáhlému zastoupení 79 umělců přinejmenším ze čtyř států dozvídáme další podrobnosti dnes již obtížně. Významu výstavy si byli dobře vědomi také Zdenka Čepeláková, Anna Habánová a Maximilian Kaiser, kteří se podniku v rozsahu několika odstavců věnovali z pohledu výstavního provozu regionu, z perspektivy výstavních aktivit Metznerbundu a skrze mapování sítí meziválečných kontaktů vídeňského Hagenbundu.

Základní pramen představuje katalog výstavy, který otevíral text Wilhelma Srb-Schloßbauera. Umělci byli řazeni abecedně, u každého bylo uvedeno působiště a spolková příslušnost, celkem se jednalo o 219 děl, 12 z nich bylo černobíle reprodukováno, ne u všech děl byla uvedena technika. Většinu vystavených prací tvořily olejomalby, vedle nich byly prezentovány i sochy (26), tempery, akvarely a několik grafik. Kromě katalogu se lze opřít již jen o novinové zprávy tuzemských recenzentů, a to výhradně německy hovořících. Ačkoli se jednalo o výstavu s mezinárodní účastí, na níž byli kromě českých Němců z okruhu Metznerbundu, Prager Secession a liberecké Oktobergruppe významně zastoupeni také Češi (členové SVU Mánes), Rakušané (členové Hagenbundu a Wiener Secession), Francouzi a několik Němců, česky psaná média ji ignorovala. Svoji roli jistě sehrálo konání výstavy v regionu, mimo pražské centrum, podstatná však byla okolnost jejího pořadatele – Metznerbundu, jehož členové (22) tvořili asi čtvrtinu vystavujících. Česky hovořících umělců bylo prezentováno 11 (včetně Justitze, Kubína a Karse), malíři byli zastoupeni čtyřmi až pěti obrazy, sochař Bohumil Kafka dvěma plastikami, celkem 44 děl.

Podoba výstavy byla zřejmě kolektivním dílem výstavního výboru, pracujícího ve složení (v tomto pořadí) malíř Max Struppe, architekt Oswald Richter, malíři Wilhelm Klier, Ernst Riedl, sochař Wilhelm Srb-Scholßbauer, malíři Adolf Riedl, Josef Gassler a (nejmenovaný) zástupce Ministerstva školství a národní osvěty. Kdo z nich a jakou cestou zprostředkoval účast českých umělců a jaké okolnosti vedly k sestavení kolekce Francouzů, se nepodařilo ze stávajících pramenů zatím zjistit. Za kontakty do vídeňského prostředí je třeba hledat karlovarské malíře Wilhelma Kliera, člena Hagenbudu (jeho zástupci se prezentovali 21 díly), a Josefa Dobrowskeho s vazbami k Wiener Secession.

Pořadatelům se podařilo získat podporu města, které poskytlo prostory ve výstavní hale na Goetheho stezce (záštitu nad výstavou převzal starosta Karlových Varů Hermann Jakob) a dále také finanční podporu Ministerstva školství a národní osvěty. Motivaci pořadatelů shrnul v katalogu Wilhelm Srb-Schloßbauer: „Někteří umělci Metznerbundu žijící v Karlových Varech … se pokouší prostřednictvím mezinárodní výstavy umění seznámit širokou veřejnost s vlastními členy a ukázat obraz naší současné umělecké tvorby domácímu a mezinárodními publiku lázeňského města.“ [Srb-Schloßbauer 1930, s. 211] Recenzent Prager Tagblatt Fritz Lehmann vyzdvihl skutečnost, že se pořadatelům „podařilo vyšachovat porotou z účasti na výstavě slabé členy uměleckého spolku, postavit stranou ‚domácí tvůrce‘, pozvat Čechy a Francouze…“ [Lehmann 1930]

Kritičtějším pohledem na okolnosti výstavy přispěl Oskar Schürer v recenzi pro Deutsche Zeitung Bohemia, v níž se nejprve pozastavil nad výší vstupného (5 korun) a následně rozebíral obsah výstavy a míru jejího mezinárodního rozměru: „Žádná bouře, žádná vzrušující věc, ale sbírka v průměru docela dobrých, většinou jemnějších (vytříbených?) obrazů, které spojují kousek Evropy. ‚Mezinárodní výstava umění Karlsbad 1930‘‚ – to zní příliš vážně na toto přátelské vystoupení, na které různí dosažitelní umělci poslali, bez čeho by se obešli. ‚Dnešní umění‘, to by jako název stačilo. Ale v Karlových Varech chcete být ‚mezinárodní´ ve všem.“ [Schürer 1930]

Schürer také jako jediný zmínil tichou rivalitu Metznerbundu a Prager Secession – výstavu šlo vnímat i jako interní souboj těchto spolků o hegemonii na domácí scéně. Karlovarská výstava dala prostor umělcům Prager Secession, současně však usilovala získat pozornost diváků a mecenášů skrze účast zahraničních hostů, tedy obdobnou strategií jako výstavy Prager Secession, která zároveň lákala do svých řad nejvýraznější autory z regionů. V Karlových Varech se ale podařilo dát dohromady alespoň co se počtu a plurality zastoupení týče přece jen větší a mezinárodně určitě pestřejší soubor. Faktem je, že známí francouzští umělci jako Amedée Ozenfant, André Lhote či Maurice Utrillo byli zastoupeni vždy jen jedním obrazem, stejně tak jako většina dalších zvučných jmen (Zadkine, le Fauconnier, Lotiron, Masereel). Zajímavé by bylo rozklíčovat pozadí výstavy, např. zda-li v případě Francouzů mohlo jít o převzetí části jiné výstavy, nebo jednalo-li se o původní kurátorský výběr.

V rámci objektivity je třeba přijmout oba rozměry podniku – jak utilitární motivaci pořadatelů výstavy dodat lesk tvorbě domácího spolku zasazené do širšího, jimi zvoleného kontextu, tak i velkorysost provedení. Každý podobný výstavní projekt, zvláště v období začínající hospodářské krize, vyžadoval značné organizační úsilí a jen málokterá průřezově koncipovaná meziválečná výstava (a podobných v Československu mnoho nebylo) unikla kritice z nějaké nevyváženosti. Z hlediska průniku národností a spolkové scény představovala mezinárodní výstava v Karlových Varech 1930 mimořádně zajímavou událost. Karlovarská pobočka Metznerbundu touto výstavní aktivitou jednoznačně přesáhla horizont regionálního, etnicky německého národovectví a připravila na svou dobu výjimečný podnik, který směle konkuroval snahám Prager Secession v metropoli. V létě následujícího roku se podařilo uspořádat ještě druhou, volně navazující a podobně koncipovanou přehlídku (opět za účasti členů SVU Mánes, Prager Secession a Hagenbundu, jen bez Francouzů) [Anonym 1931], čímž se však svobodná internacionální aktivita karlovarské pobočky Metznerbundu uzavřela. Další velkým nadregionálním podnikem v Karlových Varech byla až tendenční výstava v roce 1937, ta se však odehrávala již ve zcela jiném duchu a souvislostech.

Ivo Habán

Citovaná literatura

Anonym 1931: Kunstausstellung in Karlsbad, Westböhmische Tageszeitung XXXII, 1931, č. 203, 31. 7., s. 6

Lahoda 2012: Vojtěch Lahoda, Výstavy: Internationale Kunstausstellung, Karlsbad, 1930, in: Lenka Bydžovská – Vojtěch Lahoda – Karel Srp (edd.), Černá slunce: Odvrácená strana modernity, (kat. výst.) Galerie moderního umění v Ostravě, Řevnice – Ostrava 2012

Lehmann 1930: Fritz Lehmann, Internationale Kunstausstellung Karlsbad, Prager Tagblatt 55, 1930, č. 147, 24. 6., s. 5

Schürer 1930: O. S. [Oskar Schürer], Internationale Kunstausstellung Karlsbad 1930, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 149, 26. 6., s. 5

Srb-Schloßbauer 1930: Wilhelm Srb-Schloßbauer, úvodní slovo katalogu Internationale Kunstausstellung Karlsbad 1930, překlad citován podle Zdenka Čepeláková, Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci : Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období (kat. výst.), Oblastní galerie v Liberci, Liberec 2013, s. 202–219

Další literatura

Zdenka Čepeláková, Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci : Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období (kat. výst.), Oblastní galerie v Liberci, Liberec 2013, s. 202–219

Anna Habánová, Celorepublikové přehlídky Metznerbundu v meziválečném období, in: Anna Habánová, Metznerbund: Dějiny uměleckého spolku Metznerbund, Liberec 2016, s. 210–245

MK [Maximilian Kaiser], heslo Internationale Kunstausstellung Karlsbad 1930, in: Agnes Husslein-Arco – Matthias Boeckl – Harald Krejci (edd.), Hagenbund: ein europäisches Netzwerk der Moderne; 1900 bis 1938 (kat. výst.), Wien 2014, s. 222

Anonym, Internationale Kunstausstellung Karlsbad, Prager Tagblatt LV, 1930, č. 139, 14. 6., s. 7