Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstavu Monumentální Mikoláš Aleš v roce 1947 uspořádala ve svých prostorách na Slovanském ostrově Umělecká beseda. Ta se v poválečných letech zaměřovala jednak na prezentaci tehdejšího českého umění doma i v cizině, jednak v Praze hostila výstavy zahraničního umění, např. z Británie, Spojených států, Francie, ale i ideově zabarvenou přehlídku malířství Sovětského svazu. K těmto dvěma proudům výstavních aktivit Umělecké besedy ovšem patřily i retrospektivní výstavy důležitých umělců, kteří byli spjati s minulostí spolku. Právě sem lze zařadit výstavu Monumentální Mikoláš Aleš.

Hlavním hybatelem a autorem koncepce této výstavy patrně byl historik umění a výrazný člen Umělecké besedy Karel Šourek. Mimo něj jsou v katalogu jako pracovní komité výstavy uváděni výtvarníci Josef Brož, Václav Vojtěch Novák a Vlastimil Rada. Šourek se ale stal autorem ústřední katalogové statě, i autorem celkové grafické úpravy katalogu. Ve vydání periodika Obrana lidu z 24. srpna 1947 se navíc lze dočíst, že při otevření výstavy Šourek o Alšovi promluvil, „vyznačil klady jeho díla a bohaté poučení, které Alšova tvorba skýtá pro přítomnost.“ [čt 1947] Zdá se tedy jako velmi pravděpodobné, že Šourkova role při koncipování této výstavy byla naprosto klíčová.

Náplní výstavy, v souladu s jejím názvem, byly Alšovy monumentální práce. Ty chtěli organizátoři představit jako jistou protiváhu jeho ilustrátorské a časopisecké tvorby, jež byla veřejnosti v té době mnohem známější. Na přehlídce se shromáždilo 224 exponátů, které napříč Alšovou kariérou měly vytyčovat onu monumentální linii jeho díla. Vystaveno tak bylo např. plátno s historickým námětem Schůzky Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína v r. 1469 (1877) z počátku umělcovy kariéry. Asi nejvíce pozornosti na sebe ale upoutaly kartony pro výzdobu Národního divadla z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, které zahrnovaly cyklus Vlast a soubor alegorií, jež měly být uplatněny ve foyer divadla. Mimoto ale byly na výstavě zastoupeny i kartony s návrhy sgrafit pro stavby a měšťanské domy v Praze, Plzni nebo Pardubicích. Četnost a velikost těchto děl způsobila, že některá musela být ještě v průběhu výstavy vyměněna, aby se dostalo na všechny zamýšlené exponáty.

Několik dní před skončením dosáhla návštěvnost více jak 70 tisíc návštěvníků, čímž se Monumentální Mikoláš Aleš stal patrně nejnavštěvovanější monografickou výstavou, která se do té doby na našem území konala. Napomohl tomu i tzv. Alšův týden, který Umělecká beseda ve výstavě uspořádala mezi 12. a 19. říjnem 1947. Na začátku týdne byl Alšovi složen oficiální hold – svůj oslavný proslov při té příležitosti přednesl malíř Václav Rabas, následně na něj navázali recitací herečka Růžena Nasková a přednesením provolání k týdnu Mikoláše Alše herec Václav Vydra. Ke konci Alšova týdne výstavu ale oficiálně navštívil i ministr informací Václav Kopecký, který zde měl svůj vlastní projev, v němž např. zaznělo, že  „výstava celým svým rázem přispívá k vypěstění onoho nového ducha národního heroismu, jímž chceme naplniti nadějný nový život naší lidově demokratické republiky.“ [Anonym 1947a] Ve dnech Alšova týdne také noviny referovaly o tom, že návštěvnost výstavy denně dosahuje až 3 tisíce návštěvníků a sjíždějí se na ní zájezdy z mnoha českých regionů. [Anonym 1947b]       

Diskuze o monumentalitě, která byla mezi českými umělci patrná už během válečných let, velmi hluboce prostupovala poválečnou výtvarnou scénu, a v těchto ohledech se tak volba monumentálních děl v případě Alšovy výstavy jevila jako logická. V roce 1947, pouze několik týdnů před Alšovou výstavou, proběhla za organizace spolku Mánes a pod záštitou čelných představitelů KSČ také výstava Monumentální úkol současného výtvarnictví, která na aktuálních příkladech malířské a sochařské práce zcela jasně ukázala, jaký výtvarný styl bude v krátké budoucnosti a pod značným ideologickým tlakem preferovaný. Při hodnocení alšovské monumentální výstavy – která byla v případě samotného Alše zcela zjevně velmi důležitým a velkorysým výstavním počinem – je tak potřeba brát ohled i na to, že ji v mnoha aspektech zcela jistě ovlivnily dobové a ideologií zabarvené tendence, které po Únoru 1948 vyústily ve vynucený primát socialistického realismu.

Václav Šafka  

Citovaná literatura

Anonym 1947a: Anonym, Výstava, která vychovává k národní hrdosti. Ministr Kopecký o výstavě Mikoláše Alše, Rudé právo XXVII, 1947, č. 245, 19. 10., s. 4

Anonym 1947b: Anonym, Venkovské výpravy na výstavu „Monumentální Mikoláš Aleš“, Obrana lidu I, 1947, č. 245, 19. 10., s. 5

čt 1947: čt, Mikoláš Aleš monumentální, Obrana lidu I, 1947, č. 197, 24. 8., s. 5

Další literatura

Anděla Horová, Doba protektorátu a poválečná léta, in: R. Švácha – M. Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění V, 1939–1958, Praha 2005, s. 29

Eva Petrová – Ludvík Ševeček, Umělecká beseda 1863–2003 (kat. výst.), Galerie hlavního města Prahy, 2003, s. 49–50

Karel Šourek, Monumentální Mikoláš Aleš (kat. výst.), Výtvarný odbor Umělecké besedy v Praze, 1947

Anonym, Provolání k týdnu Mikoláše Alše, Čin III, 1947, č. 239, 12. 10., s. 3

Anonym, Krásná návštěva na výstavě „Monumentální Mikoláš Aleš“, Čin III, 1947, č. 247, 22. 10., s. 4

Anonym, Alšovu výstavu navštívilo již 70.000 návštěvníků, Čin III, 1947, č. 259, 7. 11., s. 7

Anonym, Bude ustavena „Společnost Mikoláše Alše“, Národní obroda III, 1947, č. 234, 8. 10., s. 3

Anonym, 45.000 návštěvníků výstavy „Monumentální Mikoláš Aleš“, Národní obroda III, 1947, č. 247, 23. 10, s. 3

Anonym, 60.000 návštěvníků výstavy „Monumentální Mikoláš Aleš“, Národní obroda III, 1947, č. 250, 26. 10., s. 5

Anonym, Dosáhne Alšova výstava 100.000 návštěvníků?, Národní obroda III, 1947, č. 259, 8. 11., s. 3

Anonym, Týden Mikoláše Alše, Obrana lidu I, 1947, č. 241, 15. 10., s. 3 

Anonym, Bude založena společnost Mikoláše Alše, Osvobozený Našinec LXXX, 1947, č. 231, 4. 10., s. 3

Anonym, Hold Mikoláši Alšovi, Osvobozený Našinec LXXX, 1947, č. 239, 14. 10., s. 3 

Anonym, Bude ustavena „Společnost Mikoláše Alše“, Rudé právo XXVII, 1947, č. 234, 7. 10., s. 2

Anonym, Slavnostní hold Mikoláši Alšovi, Rudé právo XXVII, 1947, č. 240, 14. 10., s. 2

Anonym, Docílí Alšova výstava 100.000 návštěvníků?, Rudé právo XXVII, 1947, č. 258, 6. 11., s. 2

Anonym, Společnost Mikoláše Alše, Slovo národa III, 1947, č. 232, 4. 10., s. 4

Anonym, K Alšovu týdnu, Svobodné noviny III, 1947, č. 239, 12. 10., s. 5

Anonym, Slavný Mikoláš Aleš, Svobodný směr III, 1947, č. 245, 19. 10., s. 9–10

čt, Slavnostní hold Mikoláši Alšovi, Obrana lidu I, 1947, č. 240, 14. 10., s. 4

Jiří Kotalík, Mikoláš Aleš a naše doba, Život XXI, 1948, č. 2, s. 34–41

M., „...ale bylo to honorováno až běda.“ Co dostával Aleš za své kartony, Práce III, 1947, č. 239, 12. 10., s. 3 

A. Mastná-Kahligová, Zlatý koutek podzimní Prahy, Čin III, 1947, č. 245, 19. 10.1947, s. 3

oz, 45.000 návštěvníků výstavy „Monument. Mikoláš Aleš“, Obrana lidu I, 1947, č. 244, 18. 10., s. 4

oz, Návštěva na výstavě „Monumentální Mikoláš Aleš“, Obrana lidu I, 1947, č. 248, 23. 10., s. 5

r., Monumentální Mikoláš Aleš v Umělecké besedě na Slovanském ostrově, Svět v obrazech III, 1947, č. 37, 13. 9., s. 15     

Vlastmil Rada, Mikoláš Aleš stále živý, Život XXI, 1948, č. 2, s. 42–43

Oldřich Starý, Noviny a architektura, Architektura ČSR VII, 1948, č. 1–10, s. 38

Vladimír Štědrý, Slepý národ?, Svobodné noviny III, 1947, č. 238, 11. 10., s. 1–2