Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Na výstavě, která chronologicky navázala na první výstavu portrétů, představil pořádající Moravský umělecký spolek (Mährischer Kunstverein) různorodé ukázky portrétního umění z období od poloviny 19. století po současnost. Organizátorům, kteří výstavu také instalovali a jimž odbornými odbornými radami přispěl profesor brněnské univerzity Eugen Dostál, se pro účely výstavy podařilo vybrat z moravských soukromých sbírek nejen 108 obrazů, ale také řadu akvarelů, kreseb, grafických listů a plastických práci. Značné procento mezi nimi připadlo kategorii rodinných portrétů, které podle Viktora Oppenheimera názorně ukázaly „záliby a vkus majetných kruhů společenských“. Vedle mnoha umělců povýtce lokálního významu (Josef Zelený, Jan Gebhardt, Emil Pirchan, Eduard Charlemont, Carl Maria Thuma, František Hlavica, Emil Hlavica, Julius Pelikán) nebo ve své době v aristokratických a měšťanských kruzích oblíbených módních portrétistů, k nimž bezpochyby patřili Josef Kriehuber, Carl Blaas, Franz Schrotzberg, Filip Alexius László, Heinrich Angeli, Hans Temple, nebo František Ondrúšek, se na složení výstavního souboru podílely i nesporně kvalitní práce významných evropských umělců druhé poloviny 19. a první čtvrtiny 20. století. Zasloužily o to mj. portrétní zakázky malířů a grafiků Hanse Makarta, Anselma Feuerbacha, Franze Lenbacha, Lowise Corintha, Emila Klimta, Oskara Kokoschky, Egona Schieleho, Emila Orlika, Käthe Kollwitz, Antona Faistauera, Sergia Pausera, Maxe Oppenheimera, André Deraina, Jaroslava Čermáka, Miloše Jiránka, Maxe Švabinského, Jaroslava Krále, Rudolfa Kremličky, či sochařů Gustava Ambrosiho, Jana Štursy nebo Hany Wichterlové.

Výstavní katalog opět alespoň částečně uvádí jména majitelů zapůjčených uměleckých děl, nebo alespoň jejich iniciály. Větší celky nepřekvapivě pocházely z majetku moravské šlechty – početnějšími zápůjčkami přispěli především Hugo Salm, Rudolf Antonín Kinský, Albrecht Dubský, či Karel Belcredi –, a také z privátních kolekcí mnoha měšťanských sběratelů německé národnosti. Tak řadu portrétních kreseb ze své vynikající sbírky poskytl továrník Arnold Skutezky, a kromě něho např. lékař Gustav Prochazka a středoškolský profesor PhDr. Berthold König, mj. majitelé kreseb a obrazů Egona Schieleho, Antona Faistauera a Josefa Dobrowského, tj. autorů, kteří se nepochybně těšili značné pozornosti brněnských sběratelů a milovníků umění. Několik zásadních výtvarných děl, např. Podobiznu malířovy dcery Fritze Uhdeho, Portrét dámy Gustava Klimta, Schieleho kresbu zachycující podobu umělcova otce, nebo Kokoschkův Portrét tanečnice zapůjčila přední brněnská sběratelka moderního umění Irene Beran [Slavíček 2016]. Další z klíčových obrazů výstavy, Italka André Deraina z roku 1913, pocházela ze sbírky ing. Heinricha Fuhrmanna. Narozdíl od předchozích výstavních podniků Mährischer Kunstvereinu byl tentokrát v mnohem větší míře využit také umělecký majetek nacházející se v rukách českých milovníků umění, např. lékárníka a známého bibliofila Mojmíra Helceleta, JUDr. Aloise Pražáka, RNDr. Jaroslava Císaře či architekta Emila Králíka. Avšak jako celek nebyla výstava, na rozdíl od předcházející, přijata zcela bez výhrad. Albert Kutal meritorně poukázal na hlavní „nebezpečí podobných podniků, odkázaných na různorodý materiál soukromých sbírek, kdy vznikají ... soubory, v nichž určité složky zcela přehlušují jiné, třebas významnější a stávají se tak náhodným seskupením bez záměrného programu, zkreslujíce tak spíše skutečný stav, než jej osvětlujíce.“ [Kutal 1933]

Lubomír Slavíček

Citovaná literatura

Kutal 1933: -al [Albert Kutal], Index VI, 1934, s. 54

Slavíček 2016: Lubomír Slavíček, Irene Beran a ty druhé. Brněnské sběratelky umění německé národnosti před rokem 1939, in: Hana Jordánková (ed.), Alis volat propriis. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Ludmily Sulitkové, Brno 2016, s. 576–595, 686–687

Další literatura

Lubomír Slavíček, Retrospektivní výstavy spolku Mährischer Kunstverein v letech 1925–1945, in: Jana Vránová – Lubomír Slavíček (ed.), 90 let domu umění města Brna. Příběh jednoho domu, Brno 2000, s. 79–88

90 let Domu umění města Brna. Seznam výstav a katalogů, Brno 2000, s. 5, s. 54, č. 112

Anonym, Porträt-Ausstellung im Künstlerhaus, Volksfreund LII, 1932, č. 4, 6. 1., s. 6

Anonym, Porträt-Ausstellung im Künstlerhaus, Volksfreund LII, 1932, č. 80, 6. 4., s. 6

V. Opp. [Viktor Oppenheimer], Von der Porträtausstellung im Brünner Künstlerhaus, Tagesbote 84, 1934, č. 157, 5. 4., s. 7

V. Opp. [Viktor Oppenheimer], Die Porträtausstellung des Mähr. Kunstvereines, Tagesbote LXXXIV, 1934, č. 163, 8. 4., s. 8

V. Opp. [Viktor Oppenheimer], Letzter Tag der Porträtausstellung, Tagesbote LXXXIV, 1934, č. 220, 13. 5., s. 10