Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V říjnu roku 1922 byla v libereckém muzeu otevřena výstava obrazů, kreseb, grafik a uměleckého řemesla Rudolfa Karaska, Alfreda Kunfta, Erwina Müllera a Hanse Thumy, čtyř německy hovořících malířů působících v Liberci a Jablonci nad Nisou. Představili celkem 83 prací – 35 olejů a 48 akvarelů a grafik. Erwin Müller a Alfred Kunft měli své prezentace doplněné drobnými uměleckořemeslnými pracemi. Jednalo se o první prezentaci umělecké skupiny činné v rámci spolku Metznerbund. Svými aktivitami navázali na pražský vzor uskupení Die Pilger [Poutníci], oscilující od zimy 1920 mezi Prahou a Drážďany. 

Pro pochopení významu této prezentace je nutné znát širší kontext vzniku skupiny. Ta se vyčlenila v rámci spolku Metznerbund, který se od roku 1920 snažil o zastřešení všech německy hovořících výtvarných umělců z Čech, Moravy a Slezska. To s sebou logicky neslo příliš početnou a výtvarně roztříštěnou členskou základnu. Již první prezentace Metznerbundu v Liberci a Teplicích v roce 1920 ukázaly stovky děl od desítek autorů, výběrům tohoto typu chyběla kritická selekce. V Oktobergruppe se tak sešli podobně smýšlející autoři, kteří se vůči tomuto stavu vymezovali: „Příliš široký základ, na němž byl tento svaz založen, a vlažné aplikování vstupních podmínek v jednotlivých krajích dalo vzniknout výstavám, které byly dobré k tomu, aby zmátly obecenstvo a rozčílily znalce i umělce. Je naprosto pochopitelné, že hlavně umělecky vážnější povahy se snažily z tohoto zmatku vymanit, že příbuzné typy se spojily a pořádaly společné výstavy.“ [Thuma 1925]

Vystavené práce ilustrovaly dosavadní činnost mladých autorů. Jejich práce zejména ve dvacátých letech můžeme hodnotit jako kvalitativně nejzajímavější v kontextu sledovaného okruhu českých Němců. Alfred Kunft a Hans Thuma strávili značnou část první světové války v sibiřském zajetí, a tak jejich akvarely a grafiky reflektovaly především tyto zážitky. Thuma doplnil svou prezentaci lyrickými krajinami, Kunft dnes neznámými náboženskými motivy.

Rudolf Karasek představil dva hlavní proudy svého budoucího díla – krajinu a figuru, v raných dílech obojí zatížené existenciálními otázkami a hledáním formálních prostředků pro jejich znázornění, zejména tedy expresionismem. Erwin Müller se věnoval náboženským a mytologickým tématům, výhradně figurální tématice.

Muzeum k výstavě v roce 1922 vydalo na svou dobu obšírný katalog doplněný reprodukcemi vždy jednoho díla každého vystavujícího. Podobný se dochoval také pro podzimní přehlídku skupiny Oktobergruppe z roku 1926. Výstavní katalog uskupení vydaný při příležitosti prezentace v pražském Mánesu z roku 1927 je však již jen složený list s výčtem autorů a prací. 

V současné době jsme schopni z první výstavy Oktobergruppe identifikovat jen zlomek děl. Stěžejním zůstává velkoformátové plátno s mytologickým námětem Nioba Erwina Müllera doplněné akvarelovými skicami, olej Měsíční noc Rudolfa Karaska, litografie Bergelgasse a kresba Sen sv. Jakuba Alfreda Kunfta a lept Láska Hanse Thumy (dnes ve sbírkách Oblastní galerie Liberec). Na tomto početně malém vzorku je patrná formální roztříštěnost tvorby členů Oktobergruppe, jejímž spojujícím znakem byl umírněný expresionismus. Jejich formální rejstřík se zprvu pohyboval mezi pozdním náladovým impresionismem (Hans Thuma), krystalinismem (Rudolf Karasek), expresionismem (Rudolf Karasek a Erwin Müller) a neoklasicismem (Erwin Müller, Alfred Kunft). 

Z výstav konaných v libereckém muzeu mezi dvěma válkami se nedochovala žádná fotodokumentace. Z novinových zpráv je možné dedukovat, že se konaly v hlavním výstavním sále v přízemí v klasické dobové instalaci. Pro skupinu i její členy byla možnost ukázat širokému publiku svou tvorbu v tradiční kamenné instituci povzbuzením do další činnosti, kterou zúročili na stejném místě v roce 1926. Za vrchol a zároveň konec uskupení je možné považovat pražskou přehlídku v Mánesu v roce 1927.  

Anna Habánová

Citovaná literatura

Thuma 1925: H. T. [Hans Thuma], Oktober=Gruppe, in: Kunst und Kunstgewerbe, ein Überblick, Otto Kletzl (ed.) Sudetendeutsches Jahrbuch, první díl, zpráva za rok 1924, Augsburg 1925, s. 98–99

Další literatura

Anna Habánová, Oktobergruppe, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období (kat. výst.), Oblastní galerie v Liberci, Řevnice – Liberec 2013, s. 80–93

Anonym, Bericht der Oktobergruppe, Kunsthütte I, 1923, 1, s. 3