Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1898
První výstava SVU Mánes

Datum:5. února 1898 – 5. března 1898

Místo: Praha, Topičův salon

Autoři architektonického řešení:umělci z SVU Mánes

Pořadatel:Spolek výtvarných umělců Mánes, Topičův salon

Autoři koncepce:výbor SVU Mánes

komentář

Ve druhé polovině devadesátých let 19. století se ve Spolku výtvarných umělců Mánes, založeném na jaře 1887 v Praze, postupně sdružila převážná část mladé generace, jejíž vůdčí představitelé proměnili původně bohémské studentské seskupení v moderní kulturní instituci. K jejím hlavním cílům patřilo vydávání vlastního uměleckého časopisu – Volných směrů (od podzimu 1896) a pořádání reprezentativních členských výstav. Hned první z nich, připravovaná od listopadu 1897 a slavnostně zahájená 5. února 1898 v Topičově salonu, ukázala nejen tvorbu mladých autorů, ale také nový přístup k pojetí výstav, výběru děl, instalaci i plakátu.

Na návrh plakátu vypsal spolek soutěž, již obeslalo 24 účastníků. Porota ve složení Josef Schusser, Stanislav Sucharda a Karel Klusáček udělila první cenu originální kompozici Arnošta Hofbauera, jenž provokativně vystihl lhostejnost soudobé společnosti k uměleckým hodnotám. Sedícího obtloustlého ignoranta v podobě Buddhy se v původní verzi snažila probrat z apatie rozverná múza, ale na žádost poroty ji Hofbauer zaměnil za múzu vážnou, aby příliš humoristické vyznění nevedlo veřejnost k podcenění seriózních záměrů spolku. Ostatní soutěžní návrhy byly vystaveny od 28. listopadu do 1. prosince 1897 ve spolkových místnostech v Mikulandské ulici č. 4.

Ve spojitosti s chystanou výstavou přibývali do řad Mánesa noví členové, ať z vlastního zájmu, nebo na popud pořadatelů (například Sucharda získal k účasti i ke členství v Mánesu Františka Bílka). Těsně před zahájením se shromáždilo tolik kvalitních děl, že bylo nutné některá z již přijatých vrátit. Patřil mezi ně i obraz Vojtěcha Bartoňka, reprodukovaný v téže době ve Světozoru jako ukázka z výstavy; autor, který kvůli výstavě do spolku vstoupil, jej po této aféře zase opustil. Pořadatelé záměrně odlišili svůj přístup od výstavní praxe Krasoumné jednoty s přeplněnými stěnami v Rudolfinu, a proto dbali na pečlivý výběr exponátů a dodrželi pouze dvouřadové zavěšení obrazů. I když instalace neměla jednotné architektonické řešení, Topičův salon umělci upravili: ztlumili horní osvětlení závěsem, stěny pokryli tónovou látkou a podlahu rohoží z kokosového pletiva. Většinu nákladů spojených s výstavou (tisk a výlep plakátů, inzerce, osvětlení) hradil Topičův salon, jemuž naproti tomu připadlo vstupné [Engelmüller 1897].

Mezi vystavujícími vynikli krajináři, zejména Slavíček a Hudeček, dále Jelínek, Kuba, Dvořák, Holub a Braunerová. Z plenéristické skupiny se vymykal Engelmüllerův novoromantický triptych a Kavánovy mysticky laděné krajiny. Z figuralistů upoutal nejvíc pozornosti Hynaisův obdivovatel Schusser; Preisler a Švabinský předložili výhradně kresby, zastoupeni byli i Karel Špillar, Wiesner a Homoláč. Na lidopisný žánr se zaměřili Úprka, Němejc a Jaroslav Špillar. Zvláštní enklávu tvořili moralisté – Holárek, Šimůnek a Klusáček, svéráznou fantastičností se vyznačovaly Panuškovy kompozice. Nechyběl Mikoláš Aleš, jehož zakladatelé Mánesa uctívali. Mladé sochařství reprezentovali Bílek, Sucharda, Šaloun a Halman. 

Vernisáže se vedle členů a příznivců Mánesa zúčastnili četní literáti, novináři a další osobnosti z kulturních a politických kruhů (například T. G. Masaryk), ale jen několik ze zvaných starších výtvarníků, mezi nimiž byli i profesoři Akademie J. V. Myslbek a Vojtěch Hynais. Předseda Mánesa Stanislav Sucharda v zahajovacím proslovu shrnul desetiletou historii spolku a za hlavní úkol označil vybudování nového spolkového domu s výstavní síní. Skromný katalog byl uveden obecným jednostránkovým textem. Důležitější roli mělo kolektivní prohlášení k výstavě, které přineslo březnové číslo Volných směrů (společně s upravenou verzí Suchardova proslovu): definovalo umírněně modernistický program jádra spolku, založený na „čistě malebném myšlení“ a na předpokladu, že k národnímu umění lze dospět jedině plným vyjádřením vlastní individuality. [Anonym b 1898] Souběžně ještě doznívala bohémská tradice Mánesa ve zvláštním čísle rukopisného časopisu Špachtle, parodicky zachycujícím události spojené s výstavou, včetně oslavného banketu U Choděrů. 

Ačkoli se výstava nedočkala většího komerčního úspěchu (byla zakoupena jedna práce Hudečkova a jedna od Zdenky Braunerové, přičemž spolku připadlo 5% prodejní ceny, činící dohromady 200 zlatých), ohlas kritiky byl převážně povzbuzující. K. B. Mádl, K. M. Čapek i Jan Koula se shodli, že nejde o vzpouru, nýbrž o úspěšné pokračování ve vývoji českého umění. Na rozdíl od nich považoval Karel Hlaváček právě tento rys za opatrnický a nudný a doporučoval mladým výtvarníkům nekompromisní přístup nejen v oblasti organizátorské, ale také umělecké. Se spolkem názorově spřízněné Radikální listy zdůraznily emancipaci Mánesa od současného nevyhovujícího institucionálního systému: „Členové Mánesa trhají se od dosavadních korporací vystavovatelských, reklamují pro samostatnost umělcovu, volají po místě, kde by – neovládáni vlivem laiků, jinde nezbytných – mohli sami říditi soubor svých výtvorů, pracovaných ne na prodej a pro zalíbení se laikům, ale pracovaných z vnitřní nutnosti.“ [Anonym a 1898]  Z tohoto hlediska lze první členskou výstavu Mánesa, která ohlásila nástup mladé české umělecké generace, zařadit do dobového hnutí středoevropských secesních spolků.

Lenka Bydžovská

Citovaná literatura

Anonym a 1898: Anonym, Secesse Mánesa, Radikální listy V, 1898, č. 12, 9. 2., s. 85

Anonym b 1898: Anonym, První výstava spolku „Manes“…, Volné směry II, 1897–1898, č. 5, březen 1898, s. 231–236 (text obsahuje upravenou verzi Suchardova proslovu, s. 231–232) 

Engelmüller 1897: Ferdinand Engelmüller Františku Topičovi, opis dopisu z 15. 11. 1897, Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Korespondence, Ferdinand Engelmüller, sign. 3.4, inv. č. 771, karton 13

Další literatura

Alena Adlerová, K počátkům českého plakátu. Výstavní plakáty S. V. U. Mánes 1898–1908, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity, řada uměnovědná X, 1961, č. F5, s. 367–376  

Kristýna Brožová (ed.), Topičův salon 94–99, Praha 2015, s. 52–53

Jiří Kotalík (ed.), Tschechische Kunst 1878–1914 (kat. výst.), Mathildenhöhe, Darmstadt 1985, 2. díl, s. 61–68 

Jiří Kotalík, Čtyři generace SVU Mánes. K 100. výročí založení spolku, in: idem (ed.), SVU Mánes. Výstava k 100. výročí založení (kat. výst.), Svaz českých výtvarných umělců – Národní galerie, Praha 1987, nestr. 

Karel Boromejský Mádl, Umění včera a dnes [II]. Pětadvacet výstav „Manesa“, kronika deseti let 1898–1908, Praha 1908, s. 1–13 

Karel Mašek, Tři leta s „Mánesem“, Praha 1921, s. 67–86

Roman Prahl, Plakát první výstavy SVU Mánes: Provokace mezi revoltou a utopií, Umění XXXX, 1992, s. 23–35 

Roman Prahl – Lenka Bydžovská, Volné směry. Časopis pražské secese a moderny, Praha 1993, s. 11–20, 85–87

Tomáš Vlček, Český plakát 1890–1914, Praha 1971, s. 24–25

Petr Wittlich, Česká secese, Praha 1982, s. 7–20 

Aleš Zach (ed.), Topičův dům. Nakladatelské příběhy 1883–1949 (kat. výst.), Výstavní síň České spořitelny, Praha 1993

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, Složky jednotlivých výstav, sign. 4.1, inv. č. 3959, karton 43 – Soupisy vystavených děl I. – III. výstavy 1898–1900

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=77C1681D220E11E0823600166F1163D4

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, Složky jednotlivých výstav, sign. 4.1,  inv. č. 3960, karton 43 – Členská výstava č. 1

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=77C169F0220E11E0823600166F1163D4

 

vystavující autoři
plakát
První výstava SVU Mánes
Autor plakátu:Arnošt Hofbauer
Technika: barevná litografie, papír, 110 x 83 cm
Majitel: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. GP 9490
katalog

Výstava spolku „Mánes“

Vydavatel: Topičův salon

Místo a rok vydání: Praha 1898

recenze

Anonym, Zahájení výstavy spolku „Manes“, Národní listy XXXVIII, 1898, č. 37, 6. 2., s. 2

pdf

Anonym, Z výstavy Manesa, Radikální listy V, 1898, č. 13, 12. 2., s. 93; č. 16, 23. 2, s. 111; č. 18, 2. 3., s. 125–126

pdf

Anonym, „Manes“, Česká stráž IX, 1898, č. 8, 23. 2., s. 1–3

pdf

Anonym, Pelmel, Česká stráž IX, 1898, č. 10, 9. 3., s. 1–2

pdf

Karel Matěj Čapek-Chod

K. M. Čapek [Karel Matěj Čapek-Chod], Výstava spolku „Manesa“, Světozor XXXII, 1897–1898, č. 14, 11. 2., s. 166; č. 16, 25. 2., s. 190; č. 17, 4. 3., s. 197; č. 18, 11. 3., s. 208–209

pdf

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas, Ausstellung des Vereins „Manes“, Politik XXXVII, 1898, č. 56, 25. 2., s. 1–3

pdf

Václav Hladík

V. H. [Václav Hladík], Výstava spolku „Manes“, Lumír XXVI, č. 1897–1898, č. 17, 10. 3., 203–204; č. 18, 20. 3., s. 215–216

pdf

Karel Hlaváček

Zyx. [Karel Hlaváček], Výstava spolku „Manes“, Rozhledy VII, 1897–1898, č. 10, 15. 2., s. 464–466

pdf

JJS., České umění. Výstava spolku „Manes“, Pražské noviny, 1898, č. 40, 19. 2., s. 2

pdf

Miloš Jiránek

K. [Miloš Jiránek], Výstava spolku „Manes“, Lumír XXVI, 1897–1898, č. 15, 20. 2., s. 180 

pdf

Jan Koula

J. K. [Jan Koula], Výstava spolku „Manes“, Národní listy XXXVIII, 1898, č. 51, 20. 2., s. 13; č. 65, 6. 3., s. 13

pdf

Karel Boromejský Mádl

M. [Karel Boromejský Mádl], Z Topičova Salonu, Zlatá Praha XV, 1897–1898, č. 14, 11. 2., s. 165 a 167; č. 16, 4. 3., s. 189–190

pdf

Josef Novák

Josef Novák, Za meze idylly, Národní listy XXXVIII, 1898, č. 126, 7. 5., s. 1 

pdf

František Táborský

Fra Lorenzo [František Táborský], Výtvarné umění, Naše doba V, 1897–1898, č. 5, 20. 2., s. 444–446

pdf

František Prachař

H. M. [František Prachař], Výtvarné umění. Výstava spolku „Mánes“, Čas XII, 1898, č. 8, 19. 2., s. 115–117

pdf

Renáta Tyršová

Renáta Tyršová, Rozhledy v umění výtvarném, Osvěta XXVIII, 1898, č. 3, s. 259–264

pdf

x., Topičův salon, Ženský svět II, 1897–1898, č. 5, 20. 2., s. 72–73

pdf

Zdeslav, Výstava spolku „Manes“, Samostatnost II, 1897–1898, č. 7, 12. 2., s. 54; č. 8, 19. 2., s. 61

pdf
Pohledy do výstavy

Pohled do instalace první členské výstavy SVU Mánes v Topičově salonu

na čelní stěně triptych Pastorale od Ferdinanda Engelmüllera a Břízová nálada od Antonína Slavíčka

v rohu socha Ladislava Šalouna Ve chvíli oddechu

 

Volné směry II, 1897–1898

drobné zprávy o výstavě

-Is-, Po výstavě „Mánesově“, Volné směry II, 1897–1898, č. 6, duben, s. 292

Im., Výstavy, Volné směry II, 1897–1898, č. 4, únor, s. 189–191

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo