Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V létě roku 1937 proběhly v Mnichově dvě zásadní umělecké přehlídky. 18. července byla nejprve otevřena Velká německá umělecká výstava (Grosse deutscher Kunstausstellung) a o den později výstava zvrhlého umění (Entartete Kunst). Oproti sobě tak byly postaveny zcela odlišné expozice ukazující díla oficiální propagandy tzv. německého umění a díla avantgardy, která měla být následně zničena či prodána a tím odstraněna nejen z uměleckého povědomí. V duchu postupující radikalizace německojazyčného prostředí přineslo Reichenberger Zeitung rozsáhlou zprávu o oficiálním kulturněpolitickém postoji německého prostředí. [Anonym 1937a]. Zprávy o podobě přehlídky zvrhlého umění byly naopak spíše skoupé, ovšem ve stejném deníku se dočteme, že „výstava obsahuje díla znamenitých a významných německých umělců doby poválečné, kteří byli dříve představováni ve vedoucích německých muzeích.“ [ibidem]

Odpověď z československého německého prostředí na sebe nenechala dlouho čekat. V Karlových Varech byla jako bezprostřední reakce na přehlídku oficiálního německého umění otevřena v termínu od 1. do 25. srpna 1937 expozice s názvem Sudetoněmecká umělecká výstava [Sudetendeutsche Kunstausstellung]. Jejím pořadatelem byl svaz Bund der Deutschen, Výběrem děl byla pověřena jury, která nebyla složena „z výtvarných umělců, ale jen z řady odborníků, obeznámených s pořádáním výstavy a s uměleckou problematikou.“ [Schaffer 1937] Tento fakt se stal kritizovaným bodem, protože výstava tak „obsáhla jen část tvůrčích uměleckých sil, nepodala tedy ohlášený průřez sudetoněmeckou uměleckou tvorbou a přinesla pouze činnost jedné malé vybrané skupiny.“ [ibidem]

Jako na zpolitizovaný produkt na ni upozornily Lidové noviny: „Svou závislost na ideologii a způsobech Třetí říše nejnověji prokázali výstavou sudetoněmeckého umění v Karlových Varech […]. Je to podnik, o němž lze mluvit jen v rubrice politické – svým rázem a tendencemi se z míst věnovaných opravdové kultuře zcela vylučuje. Je jen ozvěnou jiné německé výstavy, kterou vůdce a říšský kancléř v nedávných dnech otevřel v Mnichově,“ a redaktor novin dále pokračoval: „Není pochyby, že by pořadatelé neváhali ani s organisováním výstavy ,zvrhlého‘ umění. Na štěstí však u nás dosud mohou umělci svobodně rozhodovat o svých dílech.“ [ma 1937]

Ke karlovarské přehlídce se prozatím nepodařilo dohledat katalog, informace o její podobě a zákulisí se tak dozvídáme z Reichenberger Zeitung. Frank Matzke uvádí, že představeno bylo „55 umělců asi 120 díly“. [Matzke 1937] Z textu se dozvídáme, že součástí přehlídky byly skici pro nově vznikající halu vzpomínek Franze Gruße, která v té době byla dokončována v kostele sv. Kláry v Chebu, a návrhy Paula Gebauera pro kostel sv. Hedviky v Opavě. Matzke dále soustředil svou pozornost na jednotlivé autory a kromě Gruße se nepokoušel o žádná uměleckohistorická zhodnocení. Nekonfliktně si všímal převažujícího podílu krajinomaleb a kreseb, svůj text koncipoval jako výčet zástupců jednotlivých regionů, kteří byli zastoupeni pro ně typickými díly. V rámci zhodnocení upozornil na fakt, že „se jedná pouze o předběžný výběr sudetoněmeckého tvoření.“ [ibidem] Neupozornil však, jaká konkrétní jména ve výběru postrádá, na rozdíl od zmiňovaného redaktora Lidových novin, který postrádal ve výběru nejen Židy, ale i Franze Thieleho a Willi Nowaka jako profesory pražské Akademie a také členy Prager Secession. [ma 1937] Proti zpolitizování umění a organizaci celého podniku se vyhradil i recenzent Prager Presse.

Libereckou reprízu karlovarské výstavy obeslalo 81 malířů a sochařů 179 díly, obdobné počty je možné dohledat pro všechny další zastávky (ovšem ani zde nebyl ani Thiele ani Nowak zařazeni). Bylo by ovšem chybné z účasti na této a dalších přehlídkách německočeského umění usuzovat, že všichni zúčastnění byli poplatní nastupujícímu politickému režimu. Zastoupeni byli nejen žijící, ale i již mrtví umělci, například Franz Metzner, kterého s aktivní propagandou spojovat nelze. Nebylo pravidlem, že by se umění českých a moravských Němců po nástupu Hitlera k moci stalo poplatné tehdejší kulturní a umělecké propagandě. Řada členů Metznerbundu byla aktivními odpůrci nacionálněsocialistických myšlenek, například Richard Fleissner, jiní se stali oběťmi umělecké a politické selekce zvrhlého umění (Otto Theodor W. Stein, Tina Pezellen a další). [Habánová 2013]

Kromě recenzí a zpráv v německojazyčných denících se zatím nepodařilo dohledat zásadnější informace v českých denících. Je pravděpodobné, že tato výstava české recenzenty nezajímala.

Epilog původní karlovarské přehlídky byl mohutný: zpolitizované reprízy byly ukázány v následujícím roce v Berlíně, Stuttgartu, Kolíně, Drážďanech a Vratislavi. Přehlídka byla dále určena pro Rigu, místo v tradičním německém území východního Pruska, hlavní město tehdejšího prohitlerovského Lotyšska, ale pravděpodobně se tam už nedostala.

Anna Habánová

Citovaná literatura

Anonym 1937a: Anonym, Die Münchener Kunstausstellung. „Entartete Kunst.“, Reichenberger Zeitung LXXVIII, 1937, č. 169, příloha, večerní vydání, 20. 7., s. 5

Anonym 1937b: Anonym, Adolf Hitler über die deutsche Kunst, Reichenberger Zeitung LXXVIII, 1937, č. 168, příloha, večerní vydání, 19. 7., s. 6

Habánová 2013: Anna Habánová, Za hranice republiky – Vídeň, Mnichov, Štrasburk. Přehlídky německočeského výtvarného umění v zahraničí, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období (kat. výst.), Oblastní galerie v Liberci, Řevnice – Liberec 2013, s. 176–189, zde s. 183

ma 1937: ma, Napodobený Mnichov. Politická výstava sudetoněmeckého umění, Lidové noviny VL, 1937, č. 412, ranní vydání, 18. 8., s. 2

Matzke 1937: [Frank Matzke], Sudetendeutsche Kunstausstellung in Karlsbad, Reichenberger Zeitung LXXVIII, 1937, č. 180, 3. 8., s. 4–5

Schaffer 1937: Xaver Schaffer, Die Kunstausstellung des Jeschken-Isergaues in Gablonz a. N, Kunst und Handwerk I, 1937, s. 156–163, zde s. 157

Další literatura

Jana Velechovská, Výstavy německočeského výtvarného umění v Liberci mezi roky 1937–1945, bakalářská práce, katedra historie FPTU, Liberec 2012

Anna Habánová, Dějiny uměleckého spolku Metznerbund 1920–1945, Liberec 2016

Anonym, Eröffnung der Sudetendeutschen Kunstausstellung in Reichenberg, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren IV, 1937, č. 223, 22. 9., s. 8

Anonym, Gleich am ersten Tag 1000 Besucher, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren IV, 1937, č. 224, 23. 9., s. 7

Anonym, Sudetendeutsche Kunstausstellung, Pilsner Tagblatt XXXVIII, 1937, č. 178, 4. 8., s. 2

Anonym, Sudetendeutsche Kunstausstellung besetzt, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren IV, 1937, č. 144, 20. 6., s. 12

Anonym, Sudetendeutsche Kunstausstellung in Reichenberg, Reichenberger Zeitung LXXVIII, 1937, č. 215, 12. 9., s. 6

Anonym, Sudetendeutsche Kunstausstellung in den Messehallen in Reichenberg, Reichenberger Zeitung LXXVIII, 1937, č. 221, 18. 9., s. 4