Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1945
Toyen

Datum:27. listopadu 1945 – 30. prosince 1945

Místo: Praha, Topičův salon

Pořadatel:Topičův salon

Autoři koncepce:Teige, Karel, Toyen

komentář

Na konci roku 1945 Toyen představila v Topičově salonu tvorbu z doby okupace, kdy byla surrealistická díla považována nacisty za „zvrhlé“ umění a jejich zveřejnění nepřicházelo v úvahu. Šlo o její první zcela samostatnou výstavu bez Jindřicha Štyrského, jenž na jaře 1942 předčasně zemřel. Toyen shromáždila 16 olejů z let 1941–1945  a 45 kreseb, včetně cyklů Střelnice (1939–1940) a Schovej se, válko (1944), které pak vyšly v roce 1946 knižně u Fr. Borového.

Pro katalog napsal Jindřich Heisler báseň Zase se střídají roční doby. Karel Teige v úvodním textu posoudil kulturní situaci za protektorátu z hlediska uměleckého a etického. Ostře kritizoval nejen akademiky a kýčaře, ale také autory, kteří se tehdy snažili udržet svou práci na hranici zakázaného a dovoleného, aby se nepřipravili o možnost veřejného působení. V protikladu k nim vyzdvihl umělce jako Toyen, kteří nepřistoupili na žádný kompromis. Ve vývoji Toyen v posledním desetiletí nacházel stále výraznější tendenci zobrazit fantazijní představu co nejkonkrétněji. V názoru, že její práce, přesně vystihující krutou a tíživou atmosféru válečné doby, si uchovají vnitřní napětí i za změněných historických souvislostí, se  shodoval s Janem Mukařovským, jehož proslov na vernisáži následně otiskl časopis Doba.

Zahájení výstavy se zúčastnili zástupci českých a francouzských oficiálních kruhů  – náměstek předsedy vlády Jaroslav Stránský, státní tajemník ministerstva zahraničí Vlado Clementis, francouzský kulturní atašé Lacombe a vojenský atašé generál Julien Flipo. 19. prosince výstavu navštívil prezident Eduard Beneš s manželkou, jimž podali výklad Toyen, Teige a Mukařovský. Uznání, byť rezervované, ze strany establishmentu protiřečilo původním surrealistickým záměrům, ale výjimečné podmínky po právě skončené světové katastrofě proměnily dosavadní měřítka.

Při všem respektu k postoji Toyen za války se názory recenzentů odvíjely nejen od jejich vztahu k surrealismu, ale také od schopnosti vyrovnat se se současnou fází v její tvorbě, jež dospěla „k věrnému zobrazení reálných předmětů ve fantastických, netušených, vzrušujících a explozivních sestavách a vztazích“ [Teige 1947]. Přístup Toyen se již neřídil malířskými zásadami modernismu. I proto se většina recenzentů shodla na jedné straně v obdivu ke kresbám a na straně druhé v kritice údajně nedostatečného technického zvládnutí obrazů, mezi nimiž přitom byly z dnešního hlediska vrcholné práce Toyen, například Nebezpečná hodina, Po představení nebo první verze Na zámku La Coste.

Chválu surrealismu spojil s výtkou k malířskému podání jak Otakar Mrkvička, souputník Štyrského a Toyen z dob Devětsilu, tak mladý Vladimír Šolta, tehdy Fillův žák na Uměleckoprůmyslové škole, později prominent komunistického režimu. Jiří Kotalík, člen Skupiny 42 a čerstvý student dějin umění na Karlově univerzitě, rozšířil svou recenzi výstavy Toyen na polemiku s Teigovou předmluvou v katalogu, odmítající prý v současném umění vše, co není surrealismus. Vyjádřil pochybnosti o pojmu vnitřního modelu, který Teige promýšlel i při výkladu prací Toyen. Za nezbytnou podmínku uměleckého díla jakéhokoliv směru považoval Kotalík dokonalé zvládnutí řemesla. Ačkoli uznával „hluboce pravdivý obraz války“ v tvorbě Toyen a „mohutnou a původní sílu její fantazie“, u olejů mu vadilo „okázalé nedbání výtvarných kvalit“ [Kotalík 1945].

Zkušený umělecký kritik František Kovárna posuzoval výstavu Toyen z hlediska své teorie současného umění, jíž surrealismus nevyhovoval. Surrealistické obrazy přirovnal ke křížovce, k experimentu, při němž autor dobrovolně ustupuje do izolace a vzdává se názornosti, která je sociální podmínkou působení díla. Na určité nebezpečí tkvící ve veristické poloze surrealismu upozorňoval v jinak velmi kladné recenzi Jiří Krejčí. I když díla Toyen bezvýhradně oceňoval, obával se zneužití podobných postupů v nepravých rukou: „Nebudeme přece tak naivní, abychom věřili, že obraz je tím větším uměním, čím záhadnější jest jeho význam a čím naturalističtější jest jeho provedení.“ [Krejčí 1945]

Z hlediska nejmladší generace se k výstavě Toyen vyslovil v efemérním  časopise Student devatenáctiletý Mikuláš Medek, který se právě v té době seznámil s Liborem Fárou a s dalšími spořilovskými surrealisty. Vyzdvihl cykly kreseb a ilustrací k poezii jako „produkty opravdu čistého a důsledného surrealismu“, ale v obrazech postrádal „prvotní velkolepý výboj“ tohoto hnutí [Medek 1946]. Válečná tvorba Toyen Medka plně oslovila až na přelomu čtyřicátých a padesátých let, kdy se k jejímu příkladu na krátkou dobu ve svém díle výslovně přihlásil.

Rozmanité ohlasy na výstavu Toyen patřily do živé diskuse o aktuální situaci surrealismu po 2. světové válce. Z původní Skupiny surrealistů v ČSR zůstali na pozicích surrealismu jen Teige a Toyen, která ale na rozdíl od Teiga příliš nestála o spolupráci s mladší generací (s výjimkou Jindřicha Heislera). Nový kontext pro svou tvorbu našla v Paříži, kde v galerii Denise René vystavila v létě 1947 rozšířenou verzi souboru od Topiče a připojila se k Bretonově skupině.

Lenka Bydžovská

Citovaná literatura

Kotalík 1945: Kot [Jiří Kotalík], Nadreálné vidiny reálných hrůz, Práce I, 1945, č. 195, 28. 12., s. 3

Krejčí 1945: jk [Jiří Krejčí], Malířka Toyen, Právo lidu XLVIII, 1945, č. 187, 21. 12., s. 3

Medek 1946: ŠM [Mikuláš Medek], Toyen 1939–1945, Student II, 1945–1946, č. 4, 14. 1. 1946, s. 12, přetištěno in: Mikuláš Medek, Texty, ed. Antonín Hartmann – Bohumír Mráz, Praha  1995, s. 74

Teige 1947: Karel Teige, Malířce Toyen…, Blok II, 1947–1948, č. 1, 10. 10. 1947, s. 30

Další literatura

Polana Bregantová, Topičův salon 1937–1949: katalogy výstav, in: Milan Pech (ed.), Topičův salon 1937–1949, Praha 2011, s. 190

Jan Mukařovský, Toyen za války (Proslov při zahájení výstavy Toyen v Praze), Doba I, 1946–1947, č. 2, 1946, s. 46–48, přetištěno in: idem, Studie z estetiky, Praha 1966, s. 312–314

Milan Pech, Výstavní aktivity Topičova salonu, in: idem (ed.), Topičův salon 1937–1949, Praha 2011, s. 103–104

Karel Srp, Toyen, Praha 2000, s. 151–193

Karel Teige, Střelnice, in: Toyen, Střelnice, Praha 1946, s. 3–6, přetištěno in: Karel Teige, Osvobozování života a poezie. Studie ze čtyřicátých let, ed. Jiří Brabec – Vratislav Effenberger, Praha 1994, s. 87–98   

vystavující autoři
plakát
Toyen
Autor plakátu:Toyen
Technika: barevná litografie, papír, 63 x 95 cm
Majitel: soukromá sbírka, Brusel
katalog

Toyen

Vydavatel: Topičův salon

Místo a rok vydání: Praha  1945

Autor úvodního textu:Karel Teige
Jindřich Heisler
recenze

Anonym, Toyen, Národná obroda (Bratislava) I, 16. 12. 1945

pdf

Ga, Obrazy a kresby Toyen v Topičově saloně, Svobodné Československo I, 1945, č. 172, 30. 12. 1945, s. 5

pdf

Jiří Krejčí

jk [Jiří Krejčí], Malířka Toyen, Právo lidu XLVIII, 1945, č. 187, 21. 12., s. 3

pdf

Jiří Kotalík

Kot [Jiří Kotalík], Nadreálné vidiny reálných hrůz, Práce I, 1945, č. 195, 28. 12., s. 3

pdf

Otakar Mrkvička

om [Otakar Mrkvička], Obrazy a kresby Toyen, Svobodné noviny I, 1945, č. 174, 16. 12., s. 5

pdf

Jaroslav Pecháček

Pchč. [Jaroslav Pecháček], Toyen, Národní osvobození XVI, 1945, č. 180, 15. 12., s. 3

pdf

František Kovárna

rna [František Kovárna], Literární symbolika v malířském díle, Svobodné slovo I, 1945, č. 188, 20. 12., s. 5

pdf

Mikuláš Medek

ŠM [Mikuláš Medek], Toyen 1939–1945, Student II, 1945–1946, č. 4, 14. 1. 1946, s. 12, přetištěno in: Mikuláš Medek, Texty, ed. Antonín Hartmann – Bohumír Mráz, Praha  1995, s. 74

pdf

Vladimír Šolta

šol [Vladimír Šolta], Výstavy: Toyen, Nevan a válečné plakáty, Mladá fronta I, 1945, č. 184, 13. 12., s. 3

pdf
Pohledy do výstavy

Hana Benešová, Karel Teige, Edvard Beneš a Toyen v Topičově salonu na výstavě Toyen, 19. 12. 1945

v pozadí obraz Mezi dlouhými stíny  

drobné zprávy o výstavě

jhč [Jaroslav Hlaváček], Válka v díle malířky Toyen, Rudé právo XXV, 1945, č. 192, 22. 12., s. 3 

Karel Teige, Toyen (výňatky z katalogu současné výstavy u Topiče), Svět v obrazech II, č. 1, 11. 1. 1946, s. 7

ms, Toyen v Topičově salonu, Svobodné noviny I, č. 160, 29. 11. 1945, s. 3

ok, Pan president na výstavě Toyen, Svobodné noviny I, č. 177, 20. 12. 1945, s. 4

Pchč. [Jaroslav Pecháček], Na okraj kulturních událostí. Pražské výstavy, Umění dneška III, 1945–1946, č. 3, květen 1946, s. 178

Rudolf Rouček, Výstavy, Dílo XXXIV, 1945–1946, č. 4–5, 20. 3. 1946, s. 118

Š. J. [Štěpán Jež], Z pražských výstav, Lidová demokracie I, 1945, č. 181, 16. 12., s. 4

vo [Václav Vodák], Obrazy a kresby Toyen, Pravda II, 1946, č. 2, 3. 1., s. 4

zh., Výstava surrealistické malířky, Čin I, 1945, č. 174, 1. 12., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo