Datum:6. března 1904 – 4. dubna 1904
Místo: Praha, Uměleckoprůmyslové museum
Autoři koncepce:[Karel Chytil]
Sbírky Rudolfa II., stejně jako jeho dvůr v Praze, kde císař shromáždil nebývalý počet výrazných uměleckých a vědeckých osobností z celé Evropy, provázel již od počátku velký obdiv. Povědomí o výjimečnosti sbírek přetrvalo po staletí a to i přesto, že záhy po smrti jejich zakladatele započaly první zásahy do jejich celistvosti. S nástupem nového panovníka byl císařský dvůr z Prahy odstěhován a ze sbírek byla nejvýznamnější díla odvážena do Vídně. Zánik rudolfínských sbírek dovršil vpád švédských vojsk na závěr třicetileté války a jejich poslední zbytky byly likvidovány při neblaze proslulé aukci na Pražském hradě na konci 18. století. Slavné, ale prakticky neznámé sbírky tak zůstávaly dlouho mimo zájmy odborné veřejnosti.
Osobnost Rudolfa II., zaujatého sběratele a velkorysého mecenáše, který jako jediný z Habsburků zvolil za své císařské rezidenční město Prahu, byla v Čechách vnímána pozitivně a byla to Praha, kde se již v roce 1904 konala první výstava s názvem Umění v Praze za Rudolfa II., kterou uspořádalo Uměleckoprůmyslové museum a Obchodní a živnostenská komora v Praze. K výstavě byl vydán drobný katalog v češtině a paralelně v němčině. Je zde uvedeno, že výstava je zaměřená na období panování Rudolfa II., ale představuje i některá význačná díla doby předcházející a následující. Z původního záměru vystavit pouze rytiny spolu s reprodukcemi důležitých děl, se nakonec výběr rozrostl o značný počet originálů, a to především z oblasti uměleckého řemesla z pražských sbírek. V katalogu je připojen výčet soukromých majitelů a správců sbírek, z nichž byly exponáty zapůjčeny, a následuje stručný seznam 354 vystavených objektů (včetně zmíněných reprodukcí a řady anonymních děl). Katalog nemá vyobrazení. Podle zprávy kuratoria z roku 1904 navštívilo výstavu 4095 návštěvníků a za prodané katalogy muzeum utržilo 186 K (vstup byl volný a katalog stál 40 h.).
Samotná výstava byla následně ve zprávě kuratoria Uměleckoprůmyslového musea zcela pozitivně hodnocena: „Vynikajícím způsobem zastoupeno bylo zejména ryjectví oné doby a především ryjec Rudolfa II. Jiljí Sadeler … Zvláštní pozornost budily také četné podobizny Rudolfa II., tehdejších umělců a vynikajících osobností. Rovněž i rukopisy s miniaturami, tištěné knihy zdobené dřevořezbami a četné umělecko-průmyslové předměty v originálech tvořily téměř úplný obraz tehdejší umělecké činnosti v Praze. Při pořádání výstavy obmezila se správa musejní toliko na sbírky pražské. – Moderní reprodukce grafické poskytly hlavně publikace a fotografie dvorních museí vídeňských. Řada předmětů umělecko-průmyslových ze sbírek Nejvyššího císařského domu fotografována zvláště pro výstavu s laskavým svolením a přičiněním p. ředitele Dra J. šlechtice Schlossera.“ [Zpráva kuratoria 1905]
S výstavou souvisely zasvěcené přednášky Karla Chytila, které byly pořádajícími institucemi ve stejném roce a pod stejným názvem vydány [Chytil 1904]. Uměleckoprůmyslové muzeum na jejich vydání vynaložilo na 2.470.60 korun. Publikace o 65 stránkách s 32 kvalitními fotografiemi a opatřená obsáhlými poznámkami je poučeným nástinem umění na rudolfínském dvoře a texty Karla Chytila stejně jako výstavní iniciativu můžeme vnímat jako počátek bádání o rudolfínském umění u nás.
Beket Bukovinská
Zpráva kuratoria 1905: Zpráva kuratoria za správní rok 1904. Uměleckoprůmyslové museum Obchodní a živnostenské komory v Praze, Praha 1905
Chytil 1904: Karel Chytil, Umění v Praze za Rudolfa II./ Kunst in Prag zur Zeit Rudolfs II., Praha / Prag 1904
Christian Beaufort (ed.), Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. (kat. výst.), Freren 1988
Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha: císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy / Rudolf II and Prague: The Court and the City (kat. výst.), Praha – Londýn – Milán / Prague – London – Milano, 1997
Beket Bukovinská, Co v uměleckém měsíčníku nenajdeme, in: Tomáš Winter – Lenka Bydžovská – Pavla Machalíková – Taťána Petrasová (edd.), Rembrandtova tramvaj: Kubismus, tradice a „jiné“ umění, Praha 2015, s. 150–157
Bologna, Giovanni de
Brueghel, Jan
Daniel Adam z Veleslavína
Deschler, Joachim
Dorscheus, Jan Jiří
Drda, Josef
Frater Jan Šicha z Horšova Týna
Jiřík Melantrich z Aventinu
Jode, Petr de
Sadeler, Jan
Sadeler, Jiljí
Sadeler, Justus
Sadeler, Rafael
Sadeler ml., Jan
Saenredam, J.
Salzman, Jiljí
Sandrart, J.
Sandrart, Joachim
Savery, Roeland
Sedlčanský, Daniel
Schultes, Jan
Spranger, A.
Spranger, Bartoloměj
Strada, Jacobus
Strada, Octavio
Strašryba, V.
Jes., Umění v Praze za Rudolfa II, Nová česká revue I, 1904, č. 7, 04. 1904, s. 549–550; Umění v Praze za Rudolfa II (dokončení), Nová česká revue I, 1904, č. 8. 05. 1904, s. 629–630
pdfFr. X. Harlas, Umění v Praze za Rudolfa II., Osvěta XXXIV, 1904, č. 4, s. 354–356
pdfF. X. Jiřík, Výstava „Umění v Praze za Rudolfa II.“, Zvon IV, 1904, č. 28, s. 391–392
pdfAnonym, Umění v Praze za Rudolfa II., Český lid XIII, 1904, s. 332
Anonym, Výstavu „Umění v Praze za doby Rudolfa II“, Lidové noviny XII, 1904, č. 56, 9. 3. 1904, s. 4
Anonym, Výstava „Umění v Praze za doby Rudolfa II.“, Národní politika XXII, 1904, č. 64, 4. 3. 1904, s. 3
Anonym, Uměleckoprůmyslové museum, Národní politika XXII, 1904, č. 71, 11. 3. 1904, s. 3
Anonym, Výstava „Umění v Praze za Rudolfa II“, Národní politika XXII, 1904, č. 78, 18. 3. 1904, s. 3
Anonym, Výstava „Umění v Praze za Rudolfa II., Národní politika XXII, 1904, č. 92, 1. 4. 1904, s. 3
Anonym, V Umělecko-průmysl. muzeu pražském, Volné směry VIII, 1904, č. 1, s. 142