Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1875
Výstava díla Josefa Führicha v Liberci

Datum:25. září – říjen 1875

Místo: Liberec, Zaopatřovací ústav kralevice Rudolfa

Pořadatel:Liberecký průmyslový spolek

Autoři koncepce:Müller, Rudolf

komentář

Roku 1875 oslavil Josef Führich své 75. narozeniny. Ve Vídni, kde byl úspěšný jako náboženský malíř a kreslíř a kde do roku 1872 působil jako profesor Akademie, mu byla v Künstlerhausu na přelomu února a března uspořádána velká výstava, reprízovaná poté v menším měřítku a s určitými obměnami díky Spolku sv. Lukáše v Praze. Liberecký průmyslový spolek, v němž působil Führichův žák a obdivovatel Rudolf Müller, využil této příležitosti pro uspořádání výstavy díla Josefa Führicha, považovaného za jednoho z největších žijících umělců dané doby. Liberecká výstava patrně nepřejala žádná díla z pražské ani vídeňské výstavy. Představila však poprvé Führichovo rané dílo a upozornila na jeho význam.

Výstava byla součástí liberecké uměleckoprůmyslové výstavy, která navázala na tři významné uměleckoprůmyslové výstavy uspořádané v září roku 1875 v severních Čechách: v Teplicích, v České Lípě a ve Frýdlantu. Díky úsilí výstavního výboru byla do Liberce přenesena část teplické výstavy, zapůjčená z majetku rakouského uměleckoprůmyslového muzea a rakouského ministerstva obchodu. Tato akce souvisela s aktivitami v Liberci nedávno založeného průmyslového muzea (1873) i s návazným systematickým úsilím o založení průmyslové školy, k němuž došlo následujícího roku. Průmyslová výstava se otevřela ve druhém a třetím patře tehdejší budovy libereckého Zaopatřovacího ústavu (dnešní budova ZŠ na rohu Šamánkovy a Masarykovy ulice), tedy v prostorách, které poté v roce 1876 připadly průmyslové škole. Výstava měla typický uměleckoprůmyslový charakter: zahrnovala „skleněné a porcelánové výrobky, fajánse a majoliky, knižní vazby, textilie, galvanoplastiky, hedvábnický průmysl, umělé květiny, lněné a bavlněné látky, výrobky z koňských žíní atd., výrobky, které upoutají odborníka i laika“ [–a– 1875].

Perlou výstavy však byla „skutečná umělecká díla našeho krajana a slavného historického malíře Josefa Führicha“ [Anonym 1875]. Šlo o tzv. Führichsammlung, sbírku převážně raných prací Josefa Führicha, vystavenou v hlavním výstavním sále jako první oddělení výstavy. O shromáždění této sbírky pro vznikající liberecké Gewerbemuseum se zasloužil malíř a historik umění Rudolf Müller (1816–1904). Müller pocházel z Liberce, byl Führichovým žákem ve Vídni a jeho přítelem a obdivovatelem. V roce 1872 byl jmenován učitelem na státním gymnáziu v Liberci a angažoval se v místním průmyslovém spolku, kde výrazně přispěl k založení uměleckoprůmyslového muzea. Díky jeho péči o Führichovu pozůstalost vznikla rozsáhlá sbírka především jeho raných prací, pocházejících převážně z majetku rodiny. (Tato sbírka posléze přešla z muzea do sbírek Oblastní galerie Liberec, kde je dodnes.)

Recenze průmyslové výstavy otištěná v Reichenberg Zeitung upozornila v samostatné pasáži věnované Führichovi na lokálně-vlastenecký význam výstavy díla slavného rodáka a vyzývala obyvatele Liberce, aby jí proto věnovali patřičnou pozornost. Hlavní část tvořily práce shromážděné Müllerem a představující Führichovu ranou tvorbu – která souvisela s jeho mládím a do té doby málo známou tvorbou z okolí Chrastavy pod vedením otce. Podle recenzenta byly tyto práce zajímavé proto, že ukazovaly jeho postupný pokrok a vzestup ke slávě. Exponáty byly zjevně prakticky výhradně práce na papíře – kresby, kvaše, ale také rytiny. Na ty se upozorňovalo kvůli zajímavosti srovnání mezi původními mistrovými originály a rozmnoženinami v mědirytu nebo ocelorytu, které prováděl částečně on sám, částečně jiní. Za skutečný poklad sbírky pak byla označena řada kartónů, které Führich daroval při příležitosti výstavy průmyslovému muzeu a které byly v letech 1854–1861 provedeny v novostavbě Altlerchenfeldského kostela ve Vídni jako fresky. Tyto kartóny dokazují, že Müller byl s Führichem či s jeho synem Lucasem osobně v kontaktu a Führich svým darem podpořil vznikající místní umělecké instituce. Není však doloženo, zda při této příležitosti Liberec také sám navštívil – pokud by tomu tak bylo, v tisku by taková návštěva patrně byla zmíněna. 

Instalace Führichovy výstavy v prvním sále byla chronologická. Přestože mělo zjevně jít o monografickou expozici, záměr se zcela nezdařil: „Několik prací uměleckořemeslného charakteru a literárního obsahu, které kvůli nedostatku místa nebo z neznámých jiných příčin musely být umístěny do tohoto prvního oddělení naší výstavy, bohužel celkovému obrazu poněkud škodí.“ [Anonym 1875]

Mimořádný ohlas výstavy měl pro poznávání a shromažďování Führichova díla v Liberci své důsledky. Díky pozitivnímu přijetí se výstavu dařilo průběžně doplňovat. V Reichenberger Zeitung se 6. října objevil dodatek k předchozí recenzi, aby informoval, že  Rudolfu Müllerovi se podařilo pro výstavu získat navíc zápůjčku dvou olejů Josefa Führicha. Od vdovy paní Hocke z Krásné Lípy byl zapůjčen Sv. Kryštof z roku 1831. Druhým bylo Zachránění sv. Petra Kristem z roku 1832, známější dnes pod názvem Kristus na moři. Tento obraz sbírce přenechal ředitel obchodní komory Franz von Siegmund. Druhým důsledkem vystavení Führichovy sbírky byl požadavek na pořízení fotografické dokumentace jeho kompletního díla. K tomu muzeum skutečně záhy poté přistoupilo a kuratorium muzea vydalo roku 1878 album Führichových prací z let 1815–1825 (po vydání prvních dvou řad byl však podnik zastaven). Do sbírky muzea se navíc prostřednictvím nákupů nebo jako dary dostala řada Führichových grafických cyklů vydávaných jako alba originálních grafik nebo reprodukcí. Jejich počet dokládá zájem, jakého se především díky péči Rudolfa Müllera Führichovi dostalo. Případ sbírky a její výstavy ukazuje, jakým způsobem byl zhodnocen odkaz místního rodáka na konci 19. století, kdy se péče o lokální kulturní dědictví i v širším kontextu stávala středem zájmu kulturních elit a prostředkem prezentace místních hodnot. 

Pavla Machalíková

Citovaná literatura

Anonym 1875: Anonym, Ueber die Kunst- und Gewebeausstellung im Reichenberger Armenversorgungshause, Reichenberger Zeitung XVII, 1875, č. 227, 3. 10., s. 1991

–a– 1875: –a–, Kunst- und Gewerbeausstellung des hiesigen Museums, Reichenberger Zeitung XVII, 1875, č. 220, 24. 9., s. 1929

Další literatura

Moriz Dreger, Josef Führich, Wien 1912

Pavla Machalíková, Josef Führich, andělé v Altlerchenfeldu a první výstava Führichovy sbírky v Liberci, Fontes Nissae XXI, 2020, č. 1, s. 3–17

Pavla Machalíková – Petr Tomášek, Josef Führich (1800–1876). Z Chrastavy do Vídně, Praha 2014

Heinrich von Wörndle, Josef Führich´s Werke nebst dokumentarischen Beiträgen und Bibliographie, Wien 1914

vystavující autoři
recenze

Anonym, Ueber die Kunst- und Gewebeausstellung im Reichenberger Armenversorgungshause, Reichenberger Zeitung XVII, 1875, č. 227, 3. 10., s. 1991

drobné zprávy o výstavě

–a–, Kunst- und Gewerbeausstellung des hiesigen Museums, Reichenberger Zeitung XVII, 1875, č. 220, 24. 9., s. 1929

Anonym, Zur Ausstellung im Armenversorgungshause, Reichenberger Zeitung XVII, 1875, č. 229, 6. 10., s. 2009

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo