Datum:začátek prosince 1880 – [10. února] 1881
Místo: Praha, Salon Mikoláše Lehmanna
Pořadatel:Mikoláš Lehmann
Autoři koncepce:Mikoláš Lehmann
Výstava v galerii Mikoláše Lehmanna byla první velkou monografickou přehlídkou Josefa Mánesa, který v době své smrti o desetiletí dříve byl znám spíše jen okruhu svých příznivců z řad mecenášů, uměleckých kolegů a národně orientovaných uměleckých kritiků. Výstava tak završila úsilí některých představitelů české kritiky a publicistiky sedmdesátých let 19. století, kteří poukazovali na nedocenění Mánesova významu za jeho života i krátce poté (Jan Neruda, Eduard Herold a zejména Miroslav Tyrš). Z hlediska veřejné prezentace děl tohoto umělce zahájila systematické úsilí vedoucí v průběhu osmdesátých – devadesátých let k jeho postupné proměně v ikonu moderního umění usilujícího o národní orientaci.
Výstava trvala od začátku prosince roku 1880 (k jejímu zahájení odkazuje také satirický dopis o Mánesovi otištěný v Šotku I, 1880 a datovaný 6. 12.) a trvala do začátku února 1881. Tištěný katalog byl vydán firmou Mikoláše Lehmanna na konci ledna roku 1881. Obsahoval seznam 148 vystavených děl, kde byl uveden u každého název, technika a majitel. Výstava se za dobu svého trvání patrně několikrát postupně rozrůstala, na což upozorňuje zpráva z Národních listů ze 4. ledna 1881, že další práce do výstavy zaslali hraběnka Silva Taroucová, F. L. Rieger, továrník G. Noback či dřevorytec Řeháček. Expozice zahrnovala díla s náboženskou tematikou (především práce pro karlínský chrám), podobizny, užitná dekorativní díla (jako terče a štíty), krajinářské práce, rané figurální obrazy, návrhy pro cyklus Život na panském sídle pro lunety hořovického zámku (který vzbudil velkou pozornost), kresby k Orloji, návrhy ilustrací k Rukopisu Královédvorskému, ale také sérii velkých skic krojovaných lidových typů z cest po Čechách a Moravě.
V úvodu katalogu byly přetištěny recenze z denního tisku z let 1879–1881, které se vztahovaly z velké části k cyklu kartónů Život na panském sídle, vystavenému u Lehmanna patrně již v roce 1879, a také v přetisku či v českém překladu texty, které o probíhající výstavě od počátku prosince 1880 vycházely v tisku. Pro shromáždění a poznání Mánesova díla měla výstava zásadní význam. Sám galerista Lehmann díky ní získal řadu prací ze soukromých majetků, která později nabízel k dalšímu prodeji [Prahl, s. 32 a pozn. 21; Tyršová 1899, s. 423–424]. Díky Miroslavu Tyršovi a Františku Ženíškovi byl na místě zakoupen větší konvolut prací pro nově vznikající pražské městské muzeum, jehož cílem mělo být sbírání národně českého umění. Tuto kolekci (9 krojových studií, 4 ilustrace k Rukopisu a 15 kartonů Život na panském sídle) obec koupila s přispěním mimořádné dotace za 2400 zl. a Lehmann si prý jen vymínil, že před předáním mohou tato díla putovat po cizích městech, jak uvádí recenze v Národních listech z 1. 2. 1881 a zpráva Viléma Weitenberga ze Světozoru, kde se mluví o zamýšleném reprízování výstavy v Hamburku, Vratislavi, Pešti a Vídni v průběhu února. Koupě byla provázena vydáním dobrozdání, které kromě Tyrše a Ženíška podepsala řada mladších i starších umělců a v němž byl poprvé veřejně shrnut význam Mánesova díla z hlediska národně českého uměleckého usilování [Tyršová 1899]. Miroslav Tyrš navíc už 7. dubna v Národních listech ohlašoval přípravy na další výstavu.
Zprávy o výstavě vesměs upozorňovaly na dosavadní Mánesovo zneuznání, zdůrazňovaly Lehmannovu zásluhu o prezentaci Mánesova díla a nutnost šířit povědomí o něm mezi laickým a odborným publikem i mezi umělci samotnými. Nabízely také první systematické analýzy Mánesovy tvorby. V těch byla oceněna především jeho schopnost koncepční výstavby kompozice, rozpětí mezi realismem a idealismem, smysl pro hluboký vážný obsah i originální ornament a v neposlední řadě cit pro národní podněty v umění. Vedle toho si autoři všímali také podvojné povahy Mánesovy osobnosti, spojující klasickou uměřenost s velkou vášní, tvůrčí sílu a až dětskou naivnost. Řada z těchto rysů se postupně stala základem pro stanovení významu Mánesovy tvorby v linii vývoje českého umění. Již v této době se vyskytly hlasy, které žádaly šíření jeho děl v reprodukcích mezi mladé umělce, aby jim poskytly vzor pro jejich aktuální tvorbu.
Velkým tématem se stalo dosavadní nepochopení umělce ze strany publika, na což upozorňovaly kriticko-historické rozbory (zejm. Miroslava Tyrše či Renáty Tyršové), a odkazy na jeho ubohou lidskou situaci (zdůrazněnou později v posmrtné vzpomínce na Mánesa od Jana Nerudy). Stejného motivu se dotýkal i satirický text k výstavě publikovaný v Šotku roku 1880 a doprovozený názornou ilustrací od tehdy osmadvacetiletého Mikoláše Alše. Mánes byl apostrofován jako umělec, který neslevil ze svých vysokých uměleckých zásad, nepodbízel se masovému vkusu a byl za to stižen odsouzením ze strany masového publika. Je otázka, nakolik tato výstava pohled na Mánesa změnila v očích širší veřejnosti. V kritice a publicistice je však možné sledovat zárodky budoucího trendu: shromáždit a poznat umělcovo dílo, označit jeho národně typické momenty a ty pak dávat za příklad soudobému umění, ale také zabývat se specifickými (psychickými) rysy jeho osobnosti, které jej činily mezi ostatními českými umělci výjimečným a díky nimž se i přes nepochopení svého aktuálního publika stal pro nastupující generaci prototypem moderního umělce v Čechách.
Pavla Machalíková
Prahl 1999: Roman Prahl, Mikuláš Lehmann. Kapitola z dějin pražských galerií umění, Staletá Praha XXIII, 1999, s. 23–38
Tyršová 1899: Renáta Tyršová, Jak se u nás psalo o Manesovi. List z historie české kritiky, Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice XXIX, 1899, č. 4, s. 354–359; č. 5, s. 417–427
Anonym, Josef Manes, Šotek I, 1880, s. 84–86
Pavla Machalíková (ed.), Let s voskovými křídly. Josef Mánes (1820–1871), Řevnice 2022 (v tisku)
Jan Neruda, Josef Manes [Feuilleton], Národní listy X, 1871, č. 342, 13. 12., s. 1
Petr Wittlich, Tvůrčí osobnost Josefa Mánesa a 20. století, Umění XLIV, 1996, s. 549–554
Agathon Klemt, Die Kinder-Cartons in der Josef Manes-Ausstellung, Prager Tagblatt V, 1880, č. 351, 18. 12., příloha, s. 7
pdfJan Neruda, Národní listy XX, 1880, in: Seznam výstavy Jos. Manesovy, kterou pořádá Mikoláše Lehmanna cís. král. dvorní umělecký závod v Praze
pdft. [Miroslav Tyrš], K výstavě Mánesově I–III (Výtvarné umění), Národní listy XX, 1880, č. 295, 298, 305, 9., 12. a 21. 12., příloha, nestr.
pdfT. [Miroslav Tyrš], Sbírku kreseb Mánesových (Výtvarné umění), Národní listy XI, 1881, č. 83, 7. 4., příloha nestr.
pdfRenáta Tyršová, K výstavě děl Manesových, Osvěta: listy pro rozhled v umění, vědě a politice XI, 1881, č. 2, 25. 1., s. 142–161
pdfVilém Weitenweber, Josef Manes-Austellung, Politik IXX, 1880, č. 345, 14. 12. s. 4; č. 352, 21. 12, s. 5–6; č. 356, 25. 12., s. 6–7
pdfAnonym, Manesova výstava (Denní zprávy), Národní listy XXI, 1881, č. 3, 4. 1.
Anonym, Manesovy kartony koupeny obcí pražskou (Denní zprávy), Národní listy XXI, 1881, č. 27, 1. 2.
t. [Miroslav Tyrš], Zvěst o výstavě Manesově (Výtvarné umění), Národní listy XXI, 1881, č. 35, 10. 2.
V. W. [Vilém Weitenweber], Výtvarná umění, Světozor XV, 1881, č. 9, 25. 2., s. 107