Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava v galerii Mikoláše Lehmanna byla první velkou monografickou přehlídkou Josefa Mánesa, který v době své smrti o desetiletí dříve byl znám spíše jen okruhu svých příznivců z řad mecenášů, uměleckých kolegů a národně orientovaných uměleckých kritiků. Výstava tak završila úsilí některých představitelů české kritiky a publicistiky sedmdesátých let 19. století, kteří poukazovali na nedocenění Mánesova významu za jeho života i krátce poté (Jan Neruda, Eduard Herold a zejména Miroslav Tyrš). Z hlediska veřejné prezentace děl tohoto umělce zahájila systematické úsilí vedoucí v průběhu osmdesátých – devadesátých let k jeho postupné proměně v ikonu moderního umění usilujícího o národní orientaci.

Výstava trvala od začátku prosince roku 1880 (k jejímu zahájení odkazuje také satirický dopis o Mánesovi otištěný v Šotku I, 1880 a datovaný 6. 12.) a trvala do začátku února 1881. Tištěný katalog byl vydán firmou Mikoláše Lehmanna na konci ledna roku 1881. Obsahoval seznam 148 vystavených děl, kde byl uveden u každého název, technika a majitel. Výstava se za dobu svého trvání patrně několikrát postupně rozrůstala, na což upozorňuje zpráva z Národních listů ze 4. ledna 1881, že další práce do výstavy zaslali hraběnka Silva Taroucová, F. L. Rieger, továrník G. Noback či dřevorytec Řeháček. Expozice zahrnovala díla s náboženskou tematikou (především práce pro karlínský chrám), podobizny, užitná dekorativní díla (jako terče a štíty), krajinářské práce, rané figurální obrazy, návrhy pro cyklus Život na panském sídle pro lunety hořovického zámku (který vzbudil velkou pozornost), kresby k Orloji, návrhy ilustrací k Rukopisu Královédvorskému, ale také sérii velkých skic krojovaných lidových typů z cest po Čechách a Moravě.

V úvodu katalogu byly přetištěny recenze z denního tisku z let 1879–1881, které se vztahovaly z velké části k cyklu kartónů Život na panském sídle, vystavenému u Lehmanna patrně již v roce 1879, a také v přetisku či v českém překladu texty, které o probíhající výstavě od počátku prosince 1880 vycházely v tisku. Pro shromáždění a poznání Mánesova díla měla výstava zásadní význam. Sám galerista Lehmann díky ní získal řadu prací ze soukromých majetků, která později nabízel k dalšímu prodeji [Prahl, s. 32 a pozn. 21; Tyršová 1899, s. 423–424]. Díky Miroslavu Tyršovi a Františku Ženíškovi byl na místě zakoupen větší konvolut prací pro nově vznikající pražské městské muzeum, jehož cílem mělo být sbírání národně českého umění. Tuto kolekci (9 krojových studií, 4 ilustrace k Rukopisu a 15 kartonů Život na panském sídle) obec koupila s přispěním mimořádné dotace za 2400 zl. a Lehmann si prý jen vymínil, že před předáním mohou tato díla putovat po cizích městech, jak uvádí recenze v Národních listech z  1. 2. 1881 a zpráva Viléma Weitenberga ze Světozoru, kde se mluví o zamýšleném reprízování výstavy v Hamburku, Vratislavi, Pešti a Vídni v průběhu února. Koupě byla provázena vydáním dobrozdání, které kromě Tyrše a Ženíška podepsala řada mladších i starších umělců a v němž byl poprvé veřejně shrnut význam Mánesova díla z hlediska národně českého uměleckého usilování [Tyršová 1899]. Miroslav Tyrš navíc už 7. dubna v Národních listech ohlašoval přípravy na další výstavu.

Zprávy o výstavě vesměs upozorňovaly na dosavadní Mánesovo zneuznání, zdůrazňovaly Lehmannovu zásluhu o prezentaci Mánesova díla a nutnost šířit povědomí o něm mezi laickým a odborným publikem i mezi umělci samotnými. Nabízely také první systematické analýzy Mánesovy tvorby. V těch byla oceněna především jeho schopnost koncepční výstavby kompozice, rozpětí mezi realismem a idealismem, smysl pro hluboký vážný obsah i originální ornament a v neposlední řadě cit pro národní podněty v umění. Vedle toho si autoři všímali také podvojné povahy Mánesovy osobnosti, spojující klasickou uměřenost s velkou vášní, tvůrčí sílu a až dětskou naivnost. Řada z těchto rysů se postupně stala základem pro stanovení významu Mánesovy tvorby v linii vývoje českého umění. Již v této době se vyskytly hlasy, které žádaly šíření jeho děl v reprodukcích mezi mladé umělce, aby jim poskytly vzor pro jejich aktuální tvorbu.

Velkým tématem se stalo dosavadní nepochopení umělce ze strany publika, na což upozorňovaly kriticko-historické rozbory (zejm. Miroslava Tyrše či Renáty Tyršové), a odkazy na jeho ubohou lidskou situaci (zdůrazněnou později v posmrtné vzpomínce na Mánesa od Jana Nerudy). Stejného motivu se dotýkal i satirický text k výstavě publikovaný v Šotku roku 1880 a doprovozený názornou ilustrací od tehdy osmadvacetiletého Mikoláše Alše. Mánes byl apostrofován jako umělec, který neslevil ze svých vysokých uměleckých zásad, nepodbízel se masovému vkusu a byl za to stižen odsouzením ze strany masového publika. Je otázka, nakolik tato výstava pohled na Mánesa změnila v očích širší veřejnosti. V kritice a publicistice je však možné sledovat zárodky budoucího trendu: shromáždit a poznat umělcovo dílo, označit jeho národně typické momenty a ty pak dávat za příklad soudobému umění, ale také zabývat se specifickými (psychickými) rysy jeho osobnosti, které jej činily mezi ostatními českými umělci výjimečným a díky nimž se i přes nepochopení svého aktuálního publika stal pro nastupující generaci prototypem moderního umělce v Čechách.

Pavla Machalíková

Citovaná literatura

Prahl 1999: Roman Prahl, Mikuláš Lehmann. Kapitola z dějin pražských galerií umění, Staletá Praha XXIII, 1999, s. 23–38

Tyršová 1899: Renáta Tyršová, Jak se u nás psalo o Manesovi. List z historie české kritiky, Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice XXIX, 1899, č. 4, s. 354–359; č. 5, s. 417–427

Další literatura

Anonym, Josef Manes, Šotek I, 1880, s. 84–86

Pavla Machalíková (ed.), Let s voskovými křídly. Josef Mánes (1820–1871), Řevnice 2022 (v tisku)

Jan Neruda, Josef Manes [Feuilleton], Národní listy X, 1871, č. 342, 13. 12., s. 1

Petr Wittlich, Tvůrčí osobnost Josefa Mánesa a 20. století, Umění XLIV, 1996, s. 549–554

Anonym, Manesova výstava (Denní zprávy), Národní listy XXI, 1881, č. 3, 4. 1.

Anonym, Manesovy kartony koupeny obcí pražskou (Denní zprávy), Národní listy XXI, 1881, č. 27, 1. 2.

t. [Miroslav Tyrš], Zvěst o výstavě Manesově (Výtvarné umění), Národní listy XXI, 1881, č. 35, 10. 2.

V. W. [Vilém Weitenweber], Výtvarná umění, Světozor XV, 1881, č. 9, 25. 2., s. 107