Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1934
Výstava Marca Chagalla

Datum:listopad 1934

Místo: Praha, Galerie Dra. Feigla

Pořadatel:Feigl, Hugo

Autoři koncepce:Feigl, Hugo

komentář

Jedná se o vůbec první samostatnou výstavu Marca Chagalla (1887–1895) v Praze. Ačkoliv si galerista Hugo Feigl v úvodním textu katalogu stěžuje, že na přehlídce nemohly být kvůli vysokým nákladům na přepravu vystaveny Chagallovy rozměrné olejomalby (a recenzenti to svorně opakovali), zapsala se výstava do dějin umění v Čechách. Představeno bylo celkem 40 kvašů středního a většího formátu a 12 olejomaleb malého formátu. Výstava byla hojně navštěvovaná a náležitou pozornost jí věnovala jak česká, tak německy píšící kritika.

Již dříve Hugo Feigl vystavil Chagallovy výtvarné práce na výstavách, které organizoval. V únoru 1930 představil na Výstavě židovských umělců 19. a 20. století dvě jeho díla: olejomalbu s tématem zátiší (nejdražší obraz přehlídky) a menší akvarel. A na Výstavě soudobých francouzských akvarelů, kterou pořádala jeho galerie v únoru a březnu roku 1931, pak dva akvarely. Chagallova samostatná výstava se uskutečnila v listopadu 1934, tedy v době, kdy měl již za sebou úspěšné přehlídky v Paříži, New Yorku a Bruselu. Zároveň se setkal s otevřeným odporem v Německu, na přímý rozkaz Goebbelse byla v roce 1933 veřejně pálena jeho výtvarná díla v Mannheimu. Zdá se proto, že úmysl galeristy Hugo Feigla nebyl jen primárně motivován profesionálními či ekonomickými zájmy, když Chagallovi zorganizoval výstavu v Praze, nýbrž šlo o výraz všestranné podpory umělce, který se kvůli svému židovskému původu ocitl na černé listině národního socialismu.

Hugo Feigl považoval Marca Chagalla za jeden „z nejzajímavějších zjevů pařížské školy.“ V úvodu ke katalogu malíře krátce představil a zdůraznil, že vychází jak z tradice ruského lidového umění, tak ortodoxně židovského prostředí svého mládí, a vypořádal se „s problémy současného francouzského umění, obzvláště s kubismem.“ Jeho „svět obrazotvorných představ“ či dokonce „pohádkový svět“ spočívá na dvou pilířích: na kráse Chagallových malířských prostředků a vznešenosti jeho dětské duše. Obě teze se objevují v dobových recenzích a zprávách z výstavy. 

Většina kritiků popisuje Marca Chagalla jako ruského žida nebo „rasového umělce“ [V. J. 1934], čímž dobovým způsobem opisují jeho židovský původ. Následují většinou jeho zkrácená životopisná data a více či méně podrobný popis a analýza jeho tvorby. Například recenzent v Českém slově se zaměřil na téma Chagallovy dětské fantazie: „Toto dítě se učilo u Francouzů – ale zachovalo si i v jejich škole naivitu a něhu…jeho dětskost nezakalil profesionalismus“ [S. 1934]. Jiný novinář je otevřeně negativní a píše o malířovi, že „patlá barvičky, jak malé dítě“ [Kr. 1934]. „Nejabsurdnější obrazová poemata“ jsou podle něho „blízká básníkům Apollinairovi a Cocteauovi“, z 52 vystavených originálů „asi 13 zaujme svěží obrazotvorností, z ostatního leccos namalovalo by dítě.“ Kritik přispívající do Práva lidu zase nazývá Chagalla „malířem-básníkem“ a věnuje se problému akademičnosti: „nemotornost, ať již chtěná nebo bezděčná, by jinému malíři zamezila vstup na malířskou akademii a hle, zde najednou se s ní setkáváme u vyspělého umělce…Toť důkaz, že akademická přesnost není nutným požadavkem…“ [jk 1934].    

Velmi často probíraným tématem se stal vztah umělce k surrealismu. Viktor Nikodým z Národního osvobození ho označil za předchůdce surrealismu, který karikoval život „s groteskně židovským, ale i značně dadaistickým humorem“ [Nikodým 1934]. Kritik s iniciály A. B. M. (Antonín Matějček?) otiskl v Národním středu obsáhlou a velmi sofistikovanou recenzi. O malíři v tomto ohledu píše, že „spojí představy svého dětství organicky se surrealismem. Jen ještě zvýší nereálnost všech předmětů… A od lidové poetičnosti Chagall přechází přímo k poetičnosti surrealistické“ [A. B. M. 1934]. Časový odstup od vzniku jeho díla způsobil své a dnes jeho tvorbu do souvislosti se surrealismem neklademe.   

Vedle velmi pozitivních, neutrálních či lehce negativních recenzí najdeme také vysloveně negativní kritiky. Příkladem může být kratší recenze otištěná v Samostatnosti. Autor malíře označuje za „nekultivovaný výtvarný charakter…libující si v uctívání bláznovsky nechutných zpotvořenin výtvarných“ a na závěr píše, že „výstava je trapným dokladem úžasně smělé domýšlivosti vystavujícího malíře“ [Eipem 1934]. Je zcela evidentní, že Chagallova přehlídka v Praze vyvolala také značně zjitřené emoce, které vedle umělcova výtvarného novátorství mohly zároveň být  způsobené jeho židovským původem nebo motivickými odkazy na židovství v jeho umělecké tvorbě.

Chagallova výstava v Praze se stala jeho první samostatnou přehlídkou v Čechách a zároveň jeho jedinou samostatnou výstavou u nás v období první československé republiky. Další jeho samostatná přehlídka se uskutečnila až na jaře roku 1948 v Domě umění města Brna.           

Citovaná literatura

A. B. M. 1934: A. B. M., Malíř rodových představ a francouzské kultury, Národní střed XVI, 1934, 2. 12. 

Eipem 1934: Eipem, Soudobé umělecké výstavy v Praze, Samostatnost XVI, 1934, 22. 11.  

jk 1934: jk, Dvě výstavy, Právo lidu XXXXIII, 1934, 21. 11.

Kr. 1934: Kr., Půvabná ztřeštěnost, Nedělní list VIII, 1934, 11. 11.

Nikodým 1934: Viktor Nikodým, Velký židovský malíř-básník, Národní osvobození XI, 1934, 25. 11. 

S. 1934: S., Výstava Marca Chagalla, České slovo XXVIII, 1934, 24. 11. 

V. J. 1934: V. J., Z pražských výstav, Národ X, 1934, 22. 11. 

Další literatura

Arno Pařík, Výstavní činnost Galerie Hugo Feigl, rukopis, Praha 2010

vystavující autoři
katalog

Výstava Marca Chagalla (Paříž). Olejomalby a kvaše

Vydavatel: Galerie Dra Feigla

Místo a rok vydání: Praha 1934

 

Autor úvodního textu:Hugo Feigl
recenze

A. B. M., Malíř rodových představ a francouzské kultury, Národní střed XVI, 1934, 2. 12. 

pdf

Deri, Marc Chagall, Prager Mittag II, 1934, 13. 11. 

pdf

Adolph Donath

Adolph Donath, Der Weg des Chagall, Prager Montagsblatt IV, 1934, 12. 11. 

pdf

Eipem, Soudobé umělecké výstavy v Praze, Samostatnost XVI, 1934, 22. 11.  

pdf

f. l., Marc Chagall / Galerie Feigl, Prager Tagblatt LIX, 1934, 10. 11. 

pdf

jk, Dvě výstavy, Právo lidu XXXXIII, 1934, 21. 11. 

pdf

Kr., Půvabná ztřeštěnost, Nedělní list VIII, 1934, 11. 11.

pdf

Viktor Nikodem

N. [Viktor Nikodem], Velký židovský malíř-básník, Národní osvobození XI, 1934, 25. 11.

pdf

Jaromír Pečírka

J. Pečírka, Der Dichter Chagall, Prager Presse XIV, 1934, 13. 11. 

pdf

řk, Přehled výstav, Ranní noviny II, 1934, 20. 11.  

pdf

S., Výstava Marca Chagalla, České slovo XXVIII, 1934, 24. 11. 

pdf

V. J., Z pražských výstav, Národ X, 1934, 22. 11. 

pdf
drobné zprávy o výstavě

Fr. J., Dufy, Kubín, Chagall, Volné směry XXXI, 1935, s. 116

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo