Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Druhá soutěž na oponu a vlys nad proscéniem Národního divadla byla vyhlášena poté, co se dva návrhy opony zaslané do první soutěže ukázaly jako nevyhovující. Vypsána byla 23. února 1879, o čemž referovaly např. listy Posel z Prahy a Epoche, s lhůtou odevzdání návrhů do konce května. Po žádosti některých umělců (dopis malířů Emanuela Krescence Lišky, Adolfa Seiferta a Hanuše Knöchela z Mnichova) o její prodloužení byl termín posunut na 15. července – informoval o tom Čech již 22. dubna [Anonym 1879a]. Třináct zaslaných návrhů bylo vystaveno v horních prostorách sálu na Žofíně od neděle 27. července po dobu 14 dnů, tedy pravděpodobně do 10. srpna.

Soutěž a výstava byly tiskem neobyčejně podrobně sledovány – detailnější pojednání o návrzích přineslo osm periodik: již 28. července vyšly články v Bohemii a Národních listech, 30. července referoval Vilém Weitenweber v Politik, 31. července publikovaly referát o výstavě České noviny, 2. srpna přinesl kratší text Prager Abendblatt a 5. srpna vyšel delší článek v příloze Prager Tagblatt. Osmého srpna otiskl svůj referát Světozor a s nejdelším odstupem publikovala svůj text Renáta Tyršová v listopadovém čísle Ženských listů.

Jelikož i tato soutěž zůstala bez vítěze, nepřikročilo se k odtajnění identit jednotlivých autorů. V současné době jsou známy pouze čtyři návrhy – z ruky Felixe Jeneweina (Muzeum hlavního města Prahy), Petra Maixnera (MHMP a NGP), Bartoloměje Hlavína (NGP) a patrně Emanuela Krescence Lišky (NGP a MHMP). U posledního návrhu je ale autorství jen předpokládané; podle Antonína Matějčka se Liška dopisem přihlásil k autorství jiného návrhu, který provedl v Mnichově ve spolupráci s Alfredem Seifertem [Matějček 1954, s. 117]. U ostatních devíti návrhů tak zůstávají popisy v tisku jedinou informací o jejich obsahu a provedení. Výstava byla prostorově rozčleněna do tří částí, které ale patrně nerozdělovaly vystavené návrhy podle nějakých kritérií. Někteří recenzenti postupovali ve svých textech podle pořadí výstavy, většina ale začala nejzajímavějšími návrhy a končila těmi nejméně zdařilými.

K nejlépe hodnoceným patřily návrhy s šiframi pentagramu (někde je popisován jako muří noha či dva zkřížené trojúhelníky), břečťanového listu na paletě a trojúhelníku v kruhu (práce Petra Maixnera). Jako nejslabší byly shodně zmiňovány návrh s šifrou listu v kruhu, zobrazující průvod Lady, a návrh s monogramem H. B. Obsahová náplň výzdoby byla komisí zadána jen zcela volně – mělo jít o figurální kompozici, odpovídající charakteru Národního divadla a s „vlasteneckou tendencí“. Podle recenzentů Národních listů a Českých novin se na tuto podmínku umělci soustředili natolik, že „zapomněli na vše ostatní, a tak se stalo, že nalezneme bezmála všude jen samé postavy a nikde architektoniku, osvěžující partii krajinářskou a jen málo kde trochu ornamentiky“ [Anonym 1879b]. Nejostřejší kritiku obecné charakteristiky všech návrhů přinesl Prager Tagblatt, který zásadní vadu spatřoval v nadbytku alegorie, „která navíc zůstává do značné míry nejasná, takže je zapotřebí podrobného vysvětlení, aby bylo obrazové znázornění přístupné divákovi. […] Kamkoli se člověk podívá, všude je spousta postav, většinou patřících do slovanské mytologie a českých legend a historie: géniové s pochodněmi i bez nich, s girlandami a věnci i bez nich; ženské postavy s lyrami, s plačícími a smějícími se maskami atd. atd.“ [Anonym 1879c].

Většina návrhů skutečně pracovala s velmi složitými alegoriemi, s personifikacemi uměleckých a divadelních oborů a žánrů, národními symboly a historickými postavami. Podtextem kompozic byl často motiv obrození, znovuzrození národa, ztvárněný prostřednictvím návratu múz (návrh se šifrou varyta s hvězdou), skládání se na nové divadlo (šifra V. H.) či vítězství světla nad temnotou (šifra červeného květu). Dle zmínek v tisku byly některé návrhy vystaveny s podrobným popisem kompozice, u jiných jej recenzenti naopak postrádali. Redaktor Světozoru hodnotil návrhy také z hlediska jejich dekorativního určení – o některých píše, že jsou malířsky pěkné, ale „příliš obrazy“. Jen řídce se v hodnocení objevují stylová přirovnání. Dvakrát je zmíněn Josef Mánes – u návrhu se šifrou pentagramu je styl provedení vlysu dokonce označen za „mánesovsko-ženíškovský“ [Anonym 1879d]. Světovějších přirovnání se dopustil pouze recenzent Prager Abendblatt, který v nejzajímavějších návrzích našel „tizianskou barevnost“, či „náladu ala Guido Reni nebo Cabanell“ [Anonym 1879e].

Celkově se recenzenti shodli v tom, že soutěžní návrhy i přes četné nedostatky vykazují mnoho dobrých nápadů a uměleckého nadání, žádný ale nebude možné realizovat bez dalších úprav. Komise se k posouzení návrhů sešla až 16. října 1880. V jejím složení došlo k drobné změně, když odstoupil Petr Maixner (protože se chtěl soutěže zúčastnit) a zemřel Jan Swerts; tito dva členové tak byli již v srpnové schůzi nahrazeni Josefem Vojtěchem Hellichem a (poněkud kontroverzně) Františkem Ženíškem. Rozhodnutí komise vypsat třetí soutěž, již pouze vyzváním konkrétních umělců, potvrdilo obavy vyjádřené tiskem a také definitivně rozhodlo, že autoři návrhů nebudou zveřejněni. V době, kdy už byl vyhlášen nový konkurz, vyšel článek Renáty Tyršové, která jej uzavřela konstatováním, že „jména umělců leží na bíledni, a mohli bychom k nim snadno poukázat. Jsou to vesměs téměř síly velmi mladé a nejmladší“ [Tyršová 1879, s. 169] a vyjádřila naději, že podruhé (resp. potřetí) se již podaří tento nesnadný úkol vyřešit.

Markéta Vondrová 

Citovaná literatura

Anonym 1879a: Anonym, Národní divadlo, Čech XI, 1879, č. 92, 22. 4., s. 3

Anonym 1879b: Anonym, Výstava konkursních maleb pro oponu Národního divadla, Národní listy XIX, 1879, č. 179, 28. 7., s. 2

Anonym 1879c: Anonym, Ausstellung von Concurrenzskizzen für den Hauptvorhang des Nationaltheaters im oberen Saale der Sophieninsel, Prager Tagblatt [III], 1879, č. 215, 5. 8., příloha, s. 7–8

Anonym 1879d: Anonym, Výstava projektů pro oponu a frýz nad prosceniem Národního divadla, Světozor XIII, 1879, č. 32, 8. 8., s. 377–378

Anonym 1879e: Anonym, Skizzenausstellung, Prager Abendblatt [XIII], 1879, 2. 8., s. 2

Matějček 1954: Antonín Matějček, Národní divadlo a jeho výtvarníci, Praha 1954

Tyršová 1879: Renáta Tyršová, Konkurenční návrhy pro oponu divadla národního, Ženské listy VII, 1879, č. 11, 1. 11., s. 168–170

Další literatura

Anonym, Böhm. Nationaltheater, Epoche [II], 1879, č. 53, 23. 2., s. 4

Anonym, Národní divadlo, Posel z Prahy [XXIII], 1879, č. 46, 23. 2., s. 3

Anonym, Jednatelská zpráva výboru sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze, Praha 1880

Roman Prahl, The „Nation for Itself“ in the Curtain for the Czech National Theatre, Umění XLIV, 1996, s. 520–536

Anonym, Die Ausstellung, Prager Tagblatt [III], 1879, č. 205, 26. 7., s. 4

Anonym, Výstava konkurenčních prací malířských, České noviny 1879, č. 177, 26. 7., s. 2

Anonym, Výstava konkurenčních prací malířských, Čech XI, 1879, č. 170, 28. 7., s. 2

Anonym, Výtvarná umění, Světozor XIII, 1879, č. 31, 1. 8., s. 371

Anonym, Literatura a umění, Ženské listy VII, 1879, č. 9, s. 133