Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstavy německočeského umění v letech 1906 a 1907 a dění uvnitř Spolku německých umělců v Čechách [Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen] vyvrcholily rozkolem starší a nastupující generace, který měl za následek vyčlenění části autorů ze Spolku vedoucí ke vzniku nového uskupení. Ustanoveno bylo až v roce 1909 pod názvem Německočeský svaz umělců [Deutschböhmischer Künstlerbund]. Již v únoru 1908, v paralelním termínu k výstavě Spolku konané v Rudolfinu, uspořádali jeho budoucí členové Výstavu německých umělců z Čech [Austellung deutscher Künstler aus Böhmen]. Konala se v Německém Casinu (v zahradní hale spolkového domu U Tří jezdců na Senovážném náměstí architekta Josefa Zascheho). Mezi hlavní iniciátory a zakladatele patřil bezesporu Karl Krattner, který se při propagaci svých nových snah opřel o Heinricha Alfreda Schmida (profesora působícího od roku 1904 na C. k. německé univerzitě Karlo-Ferdinandově [Karl-Ferdinand Universität] v Praze) a periodikum Deutsche Arbeit. Schmid hned v úvodu svého obsáhlého příspěvku hodnotil výběr jako mimořádnou výstavu, která „překonává zásadně průměr lepší vídeňské výstavy Secese a přehledovou výstavu libereckou (...). Obsahuje (...) větší počet vyzrálých děl.“ [Schmid 1908] Na výstavě se představila celá starší generace, se kterou byli Pražané dobře obeznámeni, díly salónní a konvenční akademické malby. Když Schmid porovnává výběr Svazu s vídeňskou Secesí, není jistě daleko pravdy, což ale platilo pro celou starší generaci českých Němců, která se vídeňského, ale i např. mnichovského uměleckého a výstavního života aktivně účastnila. Hlavní hvězdou obou pražských jarních přehlídek roku 1908 byl Gustav Klimt (jediný autor, který se prezentoval v únoru 1908 na obou místech), v sále U Tří jezdců vystavil dnes již neexistující plátno Jurisprudenz z roku 1903. Dílu věnoval značný prostor nejen Schmid, ale i recenzent na stránkách Prager Tagblatt. Jeho dvoudílná zpráva k přehlídce se věnuje jak pražskému německému umění, tak jednotlivým autorům. Jednoznačně z ní vyplývá příklon zastoupených malířů k tradici umění přelomu století a k dekorativnosti. Kromě Klimta vyzdvihnul „dvě velké dekorativní krajiny“ Emila Orlika Vodopád a Alpské jezero, jizerskohorskou krajinomalbu Wenzela Franze Jägera („Jizerské hory se dají zachytit pouze tak, jak to ukazuje Jäger“), Krattnera považoval za protagonistu nové náboženské malby. [tsch 1908a] Zvláštní text stejný recenzent publikoval k expozici děl Franze Metznera ve vyčleněné zvláštní místnosti, která byla otevřena s mírným zpožděním a byla věnována nejen jeho nejnovějším realizacím v Berlíně, Vídni a Lipsku, ale též samostatným dílům a návrhům pomníků a právě dokončeným realizacím v Praze zejména ve spolupráci s Josefem Zaschem. [tsch. 1908b]

Únorová přehlídka roku 1908 znamenala pro nově vznikající uskupení jednoznačné vymezení se vůči mladé nastupující generaci. A to i přesto, že v následujících přehlídkách konaných v letech 1910, 1912 a 1914 mezi vystavujícími zástupce právě této generace nalezneme. Pro starší generaci, tedy zakladatele Spolku v roce 1895, znamenal nástup moderního umění zásah do jejich zavedených pořádků. Výběr prostoru a způsob prezentace a propagace jim však příliš nepomohl, jak uvádí Schmid, „úspěch výstavy neodpovídá její hodnotě. Návštěvnost není nijak dobrá a prodej je velmi špatný.“ [Schmid 1908]

Anna Habánová

Citovaná literatura

Schmid 1908: Heinrich Alfred Schmid, Die Frühjahrsausstellungen der deutschen bildenden Künstler in Prag, Deutsche Arbeit VII, 1908, č. 6, s. 371–374

tsch 1908a: tsch., Ausstellung deutscher Künstler aus Böhmen II., Prager Tagblatt XXXII, 1908, č. 46, 16. 2., s. 12

tsch. 1908b: tsch., Kunst. Das sieghafte Bein. Franz Metzner in der Ausstellung der deutschen Künstler aus Böhmen, Prager Tagblatt XXXII, 1908, č. 74, 15. 3., s. 12–13

Další literatura

Anna Habánová, Dějiny uměleckého spolku Metznerbund 1920–1945, Liberec 2016, s. 60–105

Archivní zdroje

AHMP, fond MHMP II, Národní výbor hlavního města Prahy, odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, sign. IX/0212.

Anonym, Ausstellung deutscher Künstler aus Böhmen, Prager Tagblatt XXXII, 1908, č. 44, 14. 2., s. 8

Anonym, Ausstellung deutscher Künstler aus Böhmen, Prager Tagblatt XXXI, 1907, č. 353, 22. 12., s. 15

Franz Thiele – Karl Krattner, Kunst. – Das Komitee der Ausstellung, Prager Tagblatt XXXII, 1908, č. 62, 22. 2., s. 9