Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1935
Výstava skupiny Kvart

Datum:8. května 1935 – 31. května 1935

Místo: Praha, Ústřední knihovna hlavního města Prahy

Pořadatel:revue Kvart

Autoři koncepce:Vystavující autoři

komentář

Abstraktní tendence v českém umění poprvé začaly sílit na konci dvacátých let a kulminovaly v první polovině let třicátých. V málo příznivém prostředí, jemuž dominoval pozdní kubismus a surrealismus, se nevyvinuly v umělecké hnutí s vyhraněným programem, ale měly převážně podobu individuálních experimentů vycházejících z různých stylových a myšlenkových zdrojů. Marginálnímu významu abstraktního umění na české umělecké scéně meziválečného období odpovídala i jeho sporadická výstavní prezentace. Ojedinělé pokusy o zformování umělecké skupiny programově zaměřené na abstraktní umění vzešly z okruhu malířů Františka Foltýna a Jiřího Jelínka, kteří se s ním seznámili v Paříži. V roce 1931 se neúspěšně pokusili společně s Augustinem Ságnerem, Jaroslavem Šeflem a Zdeňkem Dvořákem o navázání spolupráce s pařížskou skupinou Abstraction Création a o uspořádání společné výstavy pod hlavičkou Sdružení výtvarníků v Praze. Vrchol a zároveň ukončení těchto snah představovala pak výstava spolupracovníků časopisu Kvart: sborník poesie a vědy v květnu 1935 v Ústřední městské knihovně hlavního města Prahy. Kolem poloviny třicátých let také v Československu proběhla většina výstav se signifikantním podílem abstraktních prací, např. v Topičově salonu v Praze samostatné výstavy Arneho Hoška (1934) a Augustina Ságnera (1935), společná výstava Františka Foltýna, Jiřího Jelínka a Vojtěcha Tittelbacha v Brně (1935) a výstava Lászlóa Moholy-Nagye v Bratislavě, Brně (1935) a Českých Budějovicích (1936).

Pod názvem kulturní revue, kterou v roce 1930 založil architekt Vít Obrtel, veřejně poprvé a naposledy vystoupili malíři Jiří Jelínek, Augustin Ságner, Vilém Plocek a Jaroslav Šefl a sochař Zdeněk Dvořák jako abstrakcionistická skupina Kvart. V koncepci časopisu, již charakterizovala intelektuální náročnost a různorodé názorové spektrum, byla stěžejní literatura, filosofie a teoreticky zaměřené texty o umění a architektuře. Výtvarní umělci se proto na výstavě představili společně s architekty, básníky a filosofy spolupracujícími s redakcí časopisu. Vydavatelem druhého ročníku Kvartu (1933–1935) se stal Spolek pracovníků v umění a ve vědě Purkyně a do redakce tehdy nastoupili členové tohoto spolku Jiří Jelínek a filosof Václav Navrátil. Od druhého do čtvrtého čísla se v Kvartu díky Jelínkovi objevily celostránkové černobílé reprodukce děl Viléma Plocka, Augustina Ságnera, Jaroslava Šefla, Zdeňka Dvořáka i jeho vlastní. Obrazovou přílohu však nedoprovázel žádný komentář, ani informace o autorech nebo o jejich společném výtvarném programu. Abstraktnímu umění se věnoval pouze jediný článek – teoretická studie Františka Kovárny O malířství nefigurativním [Kovárna 1935a], která měla naznačit jednak jeho estetické omyly, jednak jeho náležitou funkci a perspektivu.

Podnět k uspořádání výstavy v roce 1935 a zorganizování umělecké skupiny pocházel pravděpodobně rovněž od Jiřího Jelínka [Rousová 2013, s. 34]. Jako členové výtvarné sekce Kvartu se ve výstavním sálu ústřední městské knihovny v Praze představili malíři Jiří Jelínek, Augustin Ságner a Jaroslav Šefl, každý pěti díly, čtyřmi Vilém Plocek a pěti reliéfy sochař Zdeněk Dvořák. Architektonické návrhy vystavili Vít Obrtel, Evžen Linhart a Jan Sokol, knihy a rukopisy umístěné ve vitrínách reprezentovaly literární tvorbu nebo filozofické práce Václava Černého, Františka Halase, Jindřicha Hořejšího, Františka Hrubína, Jaroslava Janoucha, Svatopluka Kadlece, Václava Navrátila, Jana Patočky, Jaroslava Seiferta, Jana Zahradníčka a Viléma Závady. Václav Navrátil také na vernisáži 8. května 1935 pronesl úvodní slovo. Pojítkem mezi vystavujícími výtvarníky a básníky ale byla pouze společná publikační platforma, nikoliv myšlenkové zázemí.

Katalog výstavy obsahuje pouze seznam autorů a exponátů, často s nejednoznačnými názvy. V případě této prezentace abstraktního umění je absence programového nebo jakéhokoliv doprovodného textu obzvlášť nápadná, protože ho naprostá většina recipientů vnímala jako zcela nesrozumitelné. Za pomoci reprodukcí z denního tisku a archivních obrazových dokumentů můžeme identifikovat jen několik exponátů: obraz Jiřího Jelínka Stupnice žluti (nedostupný), obrazy Augustina Ságnera Šedá a hnědá (dnes v soukromé sbírce) a Kontrasty (nedostupný) a dva reliéfy Zdeňka Dvořáka – nedochovaný reliéf z roku 1933 a Plastron (kolem roku 1935, dnes v Národní galerii v Praze). Další Ságnerův obraz, Pohyb šedých, je zřejmě totožný s malbou z roku 1934 evidovanou dnes pod tímto názvem v Galerii hlavního města Prahy. Velmi pravděpodobně byla vystavena také díla a architektonické návrhy reprodukované v jarním čísle Kvartu z roku 1935.

Kritiky této výstavy se vymezovaly vůči abstraktnímu umění s obvyklými námitkami. Vytýkaly mu bezúčelnost vyplývající z nedostatečného vztahu k životu a následně i jeho mizivý význam pro společnost. Někteří recenzenti sice zaznamenali určitou estetickou působivost abstraktních kompozicí, vesměs ale zpochybňovali jejich uměleckou hodnotu a označovali je jako artismus, estétské hříčky, ornamenty nebo uměleckořemeslné dekorace. František Kovárna ovšem upozorňoval, že ornament není vhodné podceňovat a považovat ho za méněcenný výtvarný projev. Právě abstraktní tvorbu členů Kvartu oceňoval jako „úsilí o nový ornament“ a jejich návrhy ornamentů by se podle něj mohly v budoucnosti příhodně uplatnit a architektuře, i když si byl vědom, že umělci jeho názor zcela jistě odmítnou [Kovárna 1935b]. Malý zájem o výstavu a přetrvávající neúspěchy výtvarníků přispěly k ukončení pokusů o prezentaci abstraktního umění a skupina Kvart ve společné činnosti již nepokračovala. Jiří Jelínek, Augustin Ságner, Vilém Plocek a Jaroslav Šefl se po přetrvávajících negativních ohlasech od abstraktní tvorby postupně odklonili. Zdeněk Dvořák do konce třicátých let ještě vytvořil několik abstraktních reliéfů a řadu abstraktních kresebných studií.

Lenka Pastýříková

Citovaná literatura

Kovárna 1935a: František Kovárna, O malířství nefigurativním, Kvart 2, 1933–1935, č. 4, jaro 1935, s. 11–16

Kovárna 1935b: František Kovárna, Za novým ornamentem, Pražské noviny 256, 1935, č. 116, 18. 5., s. 4

Rousová 2013: Hana Rousová, Zdeněk Dvořák 1897–1943: sochař abstrakcionista, Řevnice – Praha 2013

Další literatura

Kvart 2, 1933–1935, č. 4, jaro 1935

František Kovárna, O malířství nefigurativním, Kvart 2, 1933–1935, č. 4, jaro 1935, s. 11–16

Jindřich Chalupecký, Umění abstraktní, Čin VII, 1935, č. 13, s. 194–196

Hana Rousová (ed.), Linie / barva / tvar v českém výtvarném umění třicátých let (kat. výst.), Galerie hlavního města Prahy, 1988

Hana Rousová, Abstrakce třicátých let, in: Vojtěch Lahoda – Mahulena Nešlehová – Marie Platovská – Rostislav Švácha – Lenka Bydžovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/2, 1890–1938, Praha 1998, s. 300–321

Hana Rousová, Zdeněk Dvořák 1897–1943: sochař abstrakcionista, Řevnice – Praha 2013, s. 23–52

Kamil Nábělek, Kvart – sborník poesie a vědy, Umění XLIV, 1996, č. 1, s. 74–92

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie, fond Zdeněk Dvořák

vystavující autoři
pozvánka
Výstava skupiny Kvart

Pozvání k zahájení výstavy spolupracovníků "Kvartu"

Majitel: Archiv Národní galerie Praha, fond Zdeněk Dvořák, inv. č. AA 2998
katalog

Výstava skupiny „Kvart“

 

Vydavatel: Kvart

Místo a rok vydání: Praha 1935

recenze

František Kovárna

František Kovárna, Za novým ornamentem, Pražské noviny CCLVI, 1935, č. 116, 18. 5., s. 4

pdf

Franitšek Viktor Mokrý

fvm. [František Viktor Mokrý], Skupina „Kvart“, Venkov XXX, 1935, č. 128, 30. 5., s. 7

pdf

Viktor Nikodem

N. [Viktor Nikodem], Spolupracovníci revue Kvart, Národní osvobození XII, 1935, č. 111, 12. 5., s. 5–6

pdf

Jaromír Pečírka

Jaromír Pečírka, Die „Kvart“-Ausstellung, Prager Presse XV, 1935, č. 132, 16. 5., s. 8

pdf

Rk., Malíři Kvartu, Národní střed 17, 1935, č. 153, 2. 6., s. 7

pdf

řk., Výstava „Kvartu“, Ranní noviny III, 1935, č. 118, 22. 5., s. 4

pdf

Bohumil Stanislav Urban

bsu [Bohumil Stanislav Urban], Výtvarná skupina „Kvartu“, Národní listy večerník LXXV, 1935, č. 142, 23. 5., s. 3

pdf
drobné zprávy o výstavě

jč [Josef Čapek], Výstava skupiny Kvart, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 237, 11. 5., s. 9

V. H. [Václav Hrudka], Výstavní sál Ústřední městské knihovny: Skupina „Kvart“, Lidové listy XIV, 1935, č. 122, 25. 5., s. 5

František Kovárna, Skupina Kvartu, Literární noviny VII, 1934–1935, č. 14, s. 6

jk. [Jiří Krejčí], Z pražských výstav, Právo lidu XLIV, 1935, č. 115, 21. 5., s. 7

pt, Výstava skupiny Kvartu, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 229, 7. 5., s. 9

rsa., Malíři, sochaři a architekti „Kvartu“, Haló noviny III, 1935, č. 145, 26. 5., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo