Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V říjnu 1931 se v pražském Mánesu uskutečnila výstava slovenského výtvarného umění, která byla prezentována jako první samostatné vystoupení slovenských výtvarníků v hlavním městě Československé republiky od jejího vzniku v roce 1918. Již v roce 1922 ovšem v Praze vystavovala Jednota výtvarných umelcov Slovenska. Tato dřívější prezentace však byla tehdejší kritikou ostře napadána pro nedostatek „slovenskosti“, neboť ve spolku byli sdruženi převážně umělci německého a maďarského původu ze Slovenska, ačkoliv spolek původně usiloval o celoslovenský záběr. Výstava z roku 1931 tak byla dobově vnímána jako první skutečně slovenská výstava v Praze, zaměřená na prezentaci slovenského výtvarného umění definovaného na národním základě.

Výstavu uspořádal Spolok slovenských umelcov s cílem představit slovenské výtvarné umění českému publiku a zároveň posílit česko-slovenskou kulturní spolupráci. Doprovázely ji také další kulturní akce – výstava slovenských knih a večer slovenské hudby – které měly zdůraznit její národní charakter. Výstava se konala pod záštitou tehdejšího ministra školství Ivana Dérera a ministra vnitra Juraje Slávika. Ivan Dérer se ve svém slavnostním projevu přímo vyjádřil k rozporům, které přípravu výstavy provázely [fk. 1931, s. 3].

Příprava výstavy probíhala v období vnitřních rozporů ve slovenském výtvarném prostředí, přičemž napětí mezi dvěma hlavními výtvarnými spolky – Spolkom slovenských umelcov a Umeleckou besedou slovenskou – se během její organizace dále vyhrotilo. Spolok slovenských umelcov původně deklaroval, že výzva k účasti je otevřená všem výtvarníkům ze Slovenska bez ohledu na spolkovou příslušnost. Nakonec však oslovil pouze vybrané členy Umělecké besedy slovenské, přičemž výběr byl veden výhradně národnostním hlediskem. Tento selektivní přístup vyvolal zásadní spor s Uměleckou besedou slovenskou, která v reakci vyzvala své členy k neúčasti na výstavě [Jež 1931, s. 4]. Výsledkem byla absence několika klíčových osobností slovenské výtvarné scény – dobový tisk si všímal především neúčasti Ľudovíta Fully, Mikuláše Galandy, Miloše Alexandra Bazovského a Zoltána Palugyaye. Přestože kritika výstavě vyčítala, že výběr účastníků byl veden výhradně národnostním hlediskem, sama se zaměřovala výlučně na absenci umělců považovaných za představitele slovenského výtvarného umění. Ostatní nepozvaní autoři, zejména ti, kteří byli tehdy vnímáni jako příslušníci menšin (německé, maďarské, židovské) či čeští výtvarníci působící na Slovensku, zůstali bez pozornosti.

Celkem bylo prezentováno 116 děl, převážně malířských. Česká kritika výstavu srovnávala s výstavami pražské Jednoty výtvarných umělců či moravského Sdružení výtvarných umělců moravských, současně však upozorňovala na nižší technickou vyspělost slovenských prací. Kritici výstavě vytýkali především nedostatek umělecké průbojnosti, slabou propagaci a nedostatečné ukotvení v širších soudobých uměleckých proudech. Výstava podle nich působila spíše jako manifestace prvního veřejného vystoupení slovenských výtvarníků v Praze než jako skutečně umělecky podnětný podnik. Návštěvnost výstavy zůstala nízká (1766 návštěvníků), což bylo přičítáno jednak nezájmu konzervativního publika o výstavy v Mánesu, jednak zklamání pravidelných návštěvníků této galerie, kteří byli zvyklí na progresivnější umění [Veselý 1931, s. 9].

Také obchodní výsledek výstavy byl skromný, prodaná díla dosáhla celkové částky 19 200 Kčs. Významným momentem byl nákup tří obrazů do soukromé obrazárny prezidenta republiky a dvě díla zakoupilo Ministerstvo školství a národní osvěty [Veselý 1931, s. 9]. Výstava byla vnímána především jako morální úspěch – literární historik Štefan Krčméry v předmluvě ke katalogu zdůraznil její symbolický význam jako „dílčí úrody“ prvního desetiletí „osvobozeného Slovenska“ a připomněl, že slovenské výtvarné umění až do roku 1918 čelilo nepříznivým společenským a politickým podmínkám [Krčméry 1931, s. 10].

Výstava slovenského výtvarného umění v Praze roku 1931 tak nepředstavovala pouze uměleckou událost, ale především akt se zřetelným kulturně-politickým významem. Její význam spočíval méně v samotné kvalitě vystavených děl a více v symbolickém gestu, ve snaze prezentovat slovenské výtvarné umění jako svébytný národní umělecký projev v rámci československého státu. Zároveň však výstava jasně odhalila napětí, které ve slovenském výtvarném prostředí v té době rezonovalo. Nešlo přitom pouze o rozpor mezi modernistickými a tradicionalistickými tendencemi, neboť i mezi vystavujícími umělci se objevovaly rozmanité přístupy překračující striktně konzervativní rámec. Hlavní rozpor spočíval v otázce reprezentace – ve sporu o to, jaké výtvarné umění může být považováno za autenticky „slovenské“ a kdo je oprávněn vystupovat jako reprezentant slovenského výtvarného umění na československé kulturní scéně. Výstava tak poukázala na komplexnost procesu utváření národní identity ve výtvarném umění a zároveň naznačila limity kulturní integrace v rámci společného státu v meziválečném období.

 Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

fk. 1931: fk., Slovenští umělci vystavují v Praze, Lidové noviny XXXIX, 1931, č. 492, 2.10., s. 3.

Krčméry 1931: Štefan Krčnéry, Úvod, Výstava slovenského umenia v Prahe (kat. výst., SVU Mánes), Praha 1931

Veselý 1931: Ad. Veselý, Bilancia výstavy Spolku slovenských umelcov v Prahe, Elán II, november 1931, č. 3, s. 9

Jež 1931: Š. J. [Štěpán Jež], Výstavy, Legie VI, 1931, č. 42, s. 4

Anonym, Výstava slovenského umění, Lidové noviny XXXIX, 1931, č. 263, 27. 5., s. 7

Anonym, Úspech slovenskej výstavy v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 258, 10. 11., s. 4

Anonym, Výstava slovenského umenia v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 228, 4. 10., s. 5

Anonym, Výstava slovenského umenia a koncert v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 207, 10. 9., s. 4

Anonym, Výstava slovenského umenia a koncert v Prahe, Slovák XIII, 1931, č. 201, 6. 9., s. 3

Anonym, Výstava slovenského umenia v Prahe, Slovenská krajina, 1931, č. 230, 8. 10., s. 1–2

Anonym, Výstava slovenského umenia v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 226, 2. 10., s. 3

Anonym, Výstava Slovenského umenia v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 217, 22. 9., s. 4

Anonym, Výstava slovenského výtvarného umenia a slovenskej knihy v Prahe, Elán II, 1931, č. 1, s. 11

A.V., Slováci v Prahe, Čechoslovák XI, 1931, č. 10, s. 325

J. Čapek o výstave slovenského umenia v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 234, 11. 10., s. 5

Kahanček, Slovenski umelci vystavujú prvý raz v Prahe, Slovenský deník XIV, 1931, č. 226, 2. 10., s. 3

Kr., Slovenští malíři v Praze, Polední list V, 1931, č. 274, 2. 10., s. 4

N., Zahájení výstavy Spolku slovenských umělcov, Národní osvobození VIII, 1931, č. 273, 6. 10., s. 3

nlž., Slávnostné otvorenie výstavy slovenského výtvarného umenia v Prahe, Slovenská krajina, 1931, č. 228, s. 1