Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1923
Bazar moderního umění

Datum:14. listopadu 1923 – 2. prosince 1923

Místo: Praha, Rudolfinum

Pořadatel:Devětsil

Autoři koncepce:[Karel Teige]

komentář

Devětsil, nejvýznamnější česká avantgardní skupina dvacátých let 20. století, zveřejnil poprvé své výtvarné práce na Jarní výstavě v pražském Rudolfinu v roce 1922 [Honzík 1963, s. 17; Šmejkal 1962]. Obrazy a kresby tehdejších členů Devětsilu sledovaly program magického realismu, nabitý – slovy Josefa Čapka – „obsahovostí sociálního soucitu“ a analogický proletářské poezii Jiřího Wolkera nebo Jaroslava Seiferta. V druhé polovině roku 1922 však v programu Devětsilu přišel zlom. Proměnila se i jeho členská základna, ve které z původních členů zůstali snad jen Karel Teige, Jaroslav Seifert a Artuš Černík. Výraznou roli v tom sehrála Teigova prázdninová cesta do Paříže [Švácha 1993] a iniciativy architekta Jaromíra Krejcara, nového člena sdružení, který koncem roku 1922 zredigoval devětsilský sborník Život II. Šlo o změny tak radikální, že když Devětsil v listopadu 1923 uspořádal v Rudolfinu svou druhou výstavu Bazar moderního umění, některé zprávy o ní informovaly jako o výstavě první [Anonym 1923, s. 3]. Obsahem expozice se nyní stala oslava inženýrské civilizace a moderního velkoměsta. Magický realismus ustoupil kubismu, purismu a konstruktivismu. Vedle uměleckých exponátů v tradičním smyslu konečně diváky na výstavě překvapovaly duchampovské ready-mades.  

Koncepci Bazaru moderního umění nastínila Teigova stať Malířství a poezie z 1. čísla revue Disk, vydané těsně před začátkem výstavy. Autor v ní vyjádřil typicky avantgardní odpor k instituci muzeí a galerií. „Starý typ výstav je na vymření, příliš se podobá galerijnímu mauzoleu“, napsal do Disku Teige; „moderní výstava musí být bazarem (veletrh, světová výstava) moderní produkce, manifestací elektrického, strojového století.“ [Teige 1923] Devětsilská přehlídka z roku 1923 se tak stala zábavnou kombinací tradičních druhů umělecké produkce – obrazů, kreseb, scénických návrhů, architektonických projektů – a předmětů bez uměleckého statutu, které na Bazar moderního umění dopravilo rozhodnutí kurátorů, a to nejspíše samotného Teigeho. Za vstupem do výstavních sálů návštěvníky vítalo zrcadlo s nápisem „Váš portrét, diváci!", záchranný pás z parníku a několik reklamních plakátů spolu s kadeřnickou voskovou pannou a dvěma velkými kuličkovými ložisky jakožto zástupci moderní plastiky. Tištěný katalog výstavy, díky kterému si lze celý vystavený soubor do určité míry představit, pak skončil zvláštním oddílem Divadlo ulice a biomechanika sportu, čímž chtěli Teige a Devětsil patrně říci, že neoddělitelnou součást Bazaru tvoří život moderní metropole za stěnami výstavní síně.    

Deník Rudé právo, spřízněný s Devětsilem svou radikálně levicovou orientací, nevěnoval Bazaru moderního umění speciální recenzi. Přesto však na něj odkázal v několika jiných referátech a upozornil také na blížící se konec výstavy: „Soudruzi, přijďte se podívati na práce mladých soudruhů-výtvarníků v >Devětsilu<“, napsalo Rudé právo v její poslední den, 2. prosince 1923 [Anonym 1923, s. 3]. Vstřícnou zprávu o Bazaru, dobře informovanou o jeho koncepci a ztotožněnou s ní, otiskl v architektonickém časopisu Stavba historik umění a člen Devětsilu Jaroslav Jíra: „Je tu opravdu bazar, magazin, živá přehlídka mnohonásobného zájmu moderního člověka.“ [Jíra 1923–1924, s. 161–162].

Do deníků Tribuna a Lidové noviny napsali referáty o výstavě Václav Nebeský a Josef Čapek. Jelikož se oba předtím s Devětsilem potýkali, jejich mínění o Bazaru moderního umění už tolik vstřícné nebylo. Nebeského popudilo už samotné slovo bazar, „bazár“, které podle něho „přímo vyžaduje, abyste se příliš nezahloubali nad tím, co vám udiví zrak“. Ideálním divákem takového pestrého a zábavného bazaru – pokračoval Nebeský – by se mohlo stát dítě okouzlené bělovousým Mikulášem, anebo venkovan, který poprvé přijel do města. Skutečného znalce bazarového zboží by však podle Nebeského měla zajímat jeho kvalita [V. N. 1923, s. 2]. Oba, Nebeského i Čapka, udivil obrat Devětsilu od proletářského umění k nejmodernějším -ismům, podle Čapka jen ledabyle zdůvodněný [-jč- 1923, s. 7]. Oba tito kritici však projevili ochotu hledat na výstavě také klady. Za silný příslib do budoucna pokládali Nebeský i Čapek práce malíře Josefa Šímy, Nebeský pak ještě obrazy Jindřicha Štyrského. Oba naopak pohanili obrazy a kresby Otakara Mrkvičky [V. N. 1923, s. 2; -jč- 1923, s. 7]. Syntéza kubismu a purismu, s níž na Bazaru kromě Štyrského vystoupili i Toyen a Remo, jinak na Nebeského působila „dojmem zcela nevinných a neškodných dekorativních arrangements“ [V. N. 1923, s. 2].      

Ve stati Malířství a poezie v Disku I ohlásil Karel Teige vznik nového uměleckého druhu, obrazové básně, a nejméně jednu z nich uvedl i katalog výstavy v Teigově vlastním souboru [Srp 1999]. Ani Nebeský, ani Čapek se však o obrazových básních nezmínili, nepopsal-li je ovšem druhý z nich v pasáži, ve které promlouvá o „mnoha sugestivních nápisech“ a „lepených kouscích“ na vystavených obrazech nebo v níž se zmiňuje o vlivu „lyrických ideogramů Apollinairových“ [-jč- 1923, s. 7]. Úplně stranou pak oba kritici nechali rayogramy od jediného zahraničního účastníka Bazaru, pařížského fotografa Mana Raye.  

Vysokého ocenění se naproti tomu od Nebeského i Čapka dočkala architektonická sekce výstavy, návrhy Chocholovy, Feuersteinovy, Krejcarovy, Fragnerovy, Linhartovy, Honzíkovy a Obrtelovy [V. N. 1923, s. 2; -jč- 1923, s. 7]. Jejich seriózní pojetí ocenil i konzervativní referent deníku Venkov J. R. Marek, jinak přesvědčený o tom, že si celý Bazar moderního umění dělá z návštěvníka legraci [Marek 1923, s. 3–4]. Jen málokterá z recenzí přitom postřehla, že devětsilští architekti nesledují jen příklad „stroze technické formy“ puristických projektů Josefa Chochola – jak to u nich zaznamenal Josef Čapek –, nýbrž že se někteří z nich snaží obdařit své výkresy nesnadno postižitelným poetickým nábojem, jak se to asi nejlépe dařilo Evženu Linhartovi. Ve zprávě pro časopis Stavitel vycítil tento záměr alespoň architekt Adolf Benš. Konstruktivní forma vystavených návrhů působila podle Benše „často tak lyricky, že vzpomenete třebas na Giotta“ [ab 1924, s. 17].

Rostislav Švácha

Citovaná literatura

ab 1924: ab [Adolf Benš], Bazar Umění v domě umělců, Stavitel V, 1924, s. 17Anonym 1923: Rudé právo IV, 1923, č. 265, 11. 11., Dělnická besídka, s. 3

-jč- 1923: -jč- [Josef Čapek], Pražské výstavy, Lidové noviny XXXI, 1923, č. 588, 23. 11., s. 7

Jíra 1923–1924: [Jaroslav] Jíra, Bazar moderního umění (II. výstava Devětsilu, Dům umělců), Stavba II, 1923–1924, s. 161–162

Honzík 1963: Karel Honzík, Ze života avantgardy, Praha 1963

Marek 1923: J[osef]. R[ichard]. Marek, Veselá mysl – půl zdraví, Venkov XVIII, 1923, č. 276, 25. 11., s. 3–4

Srp 1999: Karel Srp, Optická slova – obrazové básně a poetismus 1922–1926, Ateliér XII, 1999, č. 5, s. 9

Šmejkal 1962: František Šmejkal, Jarní výstava 1922, Výtvarná práce X, 1962, č. 25–26   

Švácha 1993: Rostislav Švácha, Paříž v Praze – ikonografie české avantgardní architektury, Acta Universitatis Palackiane Olomucensis, Historia artium I, 1993, s. 65–82 

Teige 1923: Karel Teige, Malířství a poezie, Disk I, 1923, s. 19–20

V. N. 1923: V. N. [Václav Nebeský], Výstava Devětsilu, Tribuna V, 1923, č. 287, 8. 12., Nedělní besídka, s. 2

Další literatura

František Šmejkal – Jan Rous – Rostislav Švácha, Devětsil: Česká výtvarná avantgarda dvacátých let (kat. výst.), Galerie hlavního města Prahy, Praha 1986

František Šmejkal – Rostislav Švácha (eds), Devětsil: Czech avant-garde art, architecture and design of the 1920s and 30s, Oxford–London 1990

Lucie Česálková – Petr Ingerle, Brněnský Devětsil a multimediální přesahy umělecké avantgrady, Brno 2015

Rea Michalová, Bazar moderního umění, II. výstava Devětsilu, in: Michalová, Karel Teige: Kapitán avantgardy, Praha 2016, s. 132–137

vystavující autoři
katalog

Bazar moderního umění: Katalog. II. výstava Devětsilu

Místo a rok vydání: Praha 1923

recenze

Adolf Benš

ab [Adolf Benš], Bazar Umění v domě umělců, Stavitel V, 1924, s. 17

pdf

Josef Čapek

-jč- [Josef Čapek], Pražské výstavy, Lidové noviny XXXI, 1923, č. 588, 23. 11., s. 7

pdf

Jaroslav Jíra

Jíra, Bazar moderního umění (II. výstava Devětsilu, Dům umělců), Stavba II, 1923–1924, s. 161–162

pdf

Josef Richard Marek

J. R. Marek, Veselá mysl – půl zdraví, Venkov XVIII, 1923, č. 276, 25. 11., s. 3–4

pdf

Václav Nebeský

V. N. [Václav Nebeský], Výstava Devětsilu, Tribuna V, 1923, č. 287, 8. 12., Nedělní besídka, s. 2

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Bazar moderního umění, Tribuna V, 1923, č. 265, 13. 11., s. 5

Anonym, Bazar moderního umění, Tribuna V, 1923, č. 271, 20. 11., s. 4

Anonym, Bazar moderního umění, Tribuna V, 1923, č. 281, 1. 12., s. 5 

Anonym, Několik poznámek k vyšlým číslům Architektonické revue, Rudé právo IV, 1923, č. 277, 25. 11., Dělnická besídka, s. 2–3

Anonym, Prvé číslo „Disku“, Rudé právo IV, 1923, č. 265, 11. 11., s. 6

Anonym, Umělecký bazar „Devětsilu“ v Rudolfinu, Rudé právo IV, 1923, č. 283, 2. 12., Dělnická besídka, s. 3

Anonym, Ve středu 14. listop[padu], Rudé právo IV, 1923, č. 265, 11. 11., Dělnická besídka, s. 3

M[arie] Pujmanová-Hennerová, 1. číslo Disku a Hosta, Tribuna V, 1923, č. 282, 2. 12., s. 8

Tge [Karel Teige], Klei XV., 19–20, Stavba II, 1923–1924, s. 146

[Jan] Zázvorka, O konstruktivismu, Styl V (X), 1924–1925, s. 175

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo