Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1824
Výstava Akademie v Praze

Datum:jaro 1824 [od 30.3.]

Místo: Praha, Klementinum

Pořadatel:Společnost vlasteneckých přátel umění

komentář

Čtvrtá jarní výstava pražské Akademie poprvé uvedla díla významných současných zahraničních umělců: profesorů drážďanské Akademie Friedricha, Dahla a Vogela von Vogelstein. Vedle toho zde budil pozornost soubor figurálních prací mladších žáků pražské Akademie, který se v očích soudobé kritiky vyznačoval razantním příklonem k trendům nové německé malby a k romantismu. V konfrontaci se zahraničním uměním se v Praze rozproudila první kritická debata o poslání malířství, romantismu v umění a existenci národních uměleckých škol a polemika s dosavadním klasicistním přesvědčením o univerzalismu v umění.

Výstava obsahovala přes 200 děl a její rozsah byl tedy oproti první pražské umělecké výstavě více než dvojnásobný (roku 1821 bylo vystaveno necelých 100 děl).

Diskuse, která se po otevření výstavy rozproudila v dobovém tisku, ukazovala na střet tradiční, klasicistní estetiky hledající v umění univerzální, všelidské hodnoty (Václav Alois Svoboda) s požadavky mladší generace umělců a uměleckých kritiků (Martin Tejček), která v umění požadovala charakterističnost a intenzivní citový výraz. Další kritický osten byl namířený proti „staroněmecké manýře“ a „ultraromantice“. Tento odsudek směřoval nejen proti nepřijatelné vizuální podobě řady obrazů (výrazná barevnost, stylizace lomených linií), ale zejména proti vyhrocenému obsahu, citovému vypětí a výběru námětů některých obrazů, které souvisely s romantickou literaturou a obrazotvorností (např. Führichovy oleje Pokušení sv. AntonínaKrál duchů – Der Erlkönig na motiv z Goetha).

Do Prahy tato témata a přístup k umění jako výrazu umělcova ducha a fantazie pronikala díky řadě mladších žáků Akademie sdružených kolem Führicha. Do své tvorby vnesli prvky související s  obdivem ke středověku a se zájmem o fantazii a fantaskní témata německé romantické literatury. Zajímaly je obsahové stránky malby související s křesťanstvím a odkazem křesťanského umění i nové přístupy ke stylové stránce malby jako výrazu charakteristického stylu, potažmo stylu národního. (O vztahu k národní – české tematice mluvila kritika i v případě prof. Vogela.) Führicha a jeho spolužáky z Akademie přitahovala nová německá malba (ale i její staré předobrazy, zejména Albrecht Dürer), reprezentovaná nazarény. Práce nazarénů byly o několik let dříve vystaveny v Římě (1819), kde způsobily rozruch. Okolo Führicha vznikl také v Praze počátkem dvacátých let diskusní kroužek, kde se studenti Akademie scházeli a rozebírali své nové práce – po vzoru berlínských Serapionových bratří sdružených kolem E. T. A. Hoffmanna a jím vydané sbírky novel a pohádek Die Märchen des Serapionsbrüder (1819–1821). V tomto okruhu se počátkem dvacátých let v Praze rodila opozice proti oficiálnímu berglerovskému akademismu.

V důsledku relativně vzrušené kritické debaty rozpoutané výstavou roku 1824 začalo také rozlišování mezi vyhroceným Führichovým stylem a uměřeností jeho staršího kolegy Františka Tkadlíka, který v tomto roce také vystavoval a jehož styl vycházel z principů Berglerova klasicismu a posléze začal být právě ve srovnání s Führichem považován za specificky český [Rittersberg 1825]. Texty publikované v pražském německém časopise Der Kranz a ve vídeňském Hormayrově Archivu v letech 1824–1825 ukazují posun od rázného odmítnutí „ultraromantiky“ coby „malířství z vlčí nory” (V. A. Svoboda) k obhajobě svobodné umělecké fantazie a ocenění uměleckého usilování o duchovní výraz (K. Woltmannová, M. Tejček).

Vedle vystoupení mladé generace Berglerových žáků vzbudila značný kritický ohlas i účast krajinářů Friedricha a Dahla. Zásilku jejich prací patrně pomáhali organizovat Führich a Nadorp, kteří se o dění v Německu zajímali a Drážďany již dříve navštívili. Führich počátkem dvacátých let portrétoval Dahla, Nadorp v roce 1823 na pražské výstavě vystavil Friedrichovu podobiznu. Sám Friedrich v Praze pobýval již dříve (v roce 1807 a možná i 1809), roku 1824 se svými obrazy necestoval [Reitharová 1990, s. 156–157]. Do Prahy zaslal Friedrich pět obrazů, Dahl čtyři. Od každého z nich přímo na výstavě získala SVPU po jednom pro Galerii žijících malířů: Friedrichovo Severní moře v polární záři (1823–1824) a Dahlovu Hornatou krajinu (1824) [Prahl 2000, s. 87 a 280]. Styl Friedrichových a Dahlových obrazů rozproudil diskusi důležitou pro vývoj domácí krajinářské malby a její techniky, a sice o tom, zda vystavené práce jsou skici či hotová díla.

Tato výstava ve svém důsledku znamenala důležitý podnět pro rozvoj výtvarné kritiky a vůbec uvažování o umění v Praze. Výrazně přispěla k reflexi pojmů podstatných pro hodnocení nastupujícího umění, ke zvažování národní orientace v umění a k zavádění nových formálních postupů moderní malby.

Pavla Machalíková

Citovaná literatura

Prahl 2000: Roman Prahl, Prag 1780–1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Prag 2000, zejm. s. 82–83 (Kunstaustellungen)

Reitharová 1990: Eva Reitharová, Caspar-David-Friedrich-Ehrung, Umění XXXVIII, 1990, s. 141–170

Rittersberg 1825: Johann Rittersberg, Kunst. Wanderung durch die Ateliers unserer Künstler, Archiv für Geschichte, Statistik, Litteratur und Kunst XVI, 1825, s. 23–24 a 44

Další literatura

Pavla Machalíková, České versus německé? Diskuse o stylu v Praze ve dvacátých letech 19. století, in: Václav Petrbok – Taťána Petrasová – Pavla Machalíková, Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 35. ročníku sympozia k problematice 19. století, Praha 2016, s. 146–156

Pavla Machalíková – Petr Tomášek, Josef Führich (1800–1875). Z Chrastavy do Vídně, Praha 2014, zejm. s. 95–122

Anna Masaryková, Obrazy Gaspara Davida Friedricha a Johanna Christiana Dahla v Praze v roce 1824, Umění XII, 1964, s. 99

Roman Prahl, Počátky a „konce“ výtvarné kritiky v Praze, Documenta Pragensia XIX: Praha – město zpráv a zpravodajství, Praha 2001, s. 305–318

Vít Vlnas, Obrazárna v Čechách 1796–1918 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1996, s. 59–61

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond SVPU, AA 1506

vystavující autoři
katalog

Kunstausstellung in der Akademie zu Prag zu Anfang des Jahrs 1824

Vydavatel: Společnost vlasteneckých přátel umění

Místo a rok vydání: Praha 1824

bez úvodního textu

recenze

Anonym, [Prag. Offentliches und Leben des Tages im März], Der Kranz II, 1824, s. 44 a 46–48

pdf

Anonym [P. A. K. d. S.], Prag. Kunst. Vogels Gemählde auf der Ausstellung im März, Der Kranz II, 1824, s. 72, 76, 80, 84

pdf

Wenzel Alois Svoboda

Wenzel Alois Svoboda, Die Prager Kunstausstellung von 1824, Archiv für Geschichte, Statistik, Litteratur und Kunst XV, 1824, s. 350–352 a 375–380

pdf

Wenzel Alois Svoboda

Wenzel Alois Svoboda, Antwort auf die Stimmen gegen meinen Bericht über die Praer Kunstausstellung im Junius Hefte des Archivs, Archiv für Geschichte, Statistik, Litteratur und Kunst XVI, 1825, s. 57–60

pdf

[Martin Tejček]

Anonym – Ein Kunstfreund [Martin Tejček?], Über die Auffsatz: Die Prager Kunstausstellung von 1824, Archiv für Geschichte, Statistik, Litteratur und Kunst XV, 1824, s. 642–644

pdf
klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo