Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Cesta k uspořádání výstavy českého Němce Eugena von Kahlera na počátku jara 1931 v prostorech Krasoumné jednoty nebyla jednoduchá. Dílo malíře, který zemřel na konci roku 1911 v Praze ve věku nedožitých třiceti let na tuberkulózu, bylo českému prostředí představeno až po dvaceti letech. Jednalo se o výběr 45 olejů, tří kvašů, 13 akvarelů, devíti pastelů a 11 kreseb, které pocházely především z rodinného majetku a v menším počtu ze soukromých a veřejných institucí. Mezi institucionálními zapůjčiteli to byla z Československa Moderní galerie, kam se první olej podařilo získat až na sklonku roku 1923, pravděpodobně po úspěchu série Kahlerových výstav konaných na několika místech v Německu v roce 1921. Rakouská Moderní galerie, dnešní Österreichische Galerie Belvedere, zapůjčila dva oleje, které získala darem z rodinného majetku v roce 1913. Jeden olej se podařilo do Prahy zapůjčit z tehdejší státní galerie v Mnichově. Mezi soukromými zapůjčiteli figuroval Georges Kars, Alfred Kubin a další.

Přehlídku připravila Prager Secession a vyšly k ní dva katalogy s rozdílnými texty. Autorem českého je Antonín Matějček, stať v němčině koncipoval Otto Kletzl. Jedná se o jediný takový známý případ výstavy a doprovodného katalogu z prostředí německy hovořících výtvarných umělců z Čech, Moravy a Slezska. Oba katalogy jsou doplněny stejným obrazovým materiálem zahrnujícím reprodukce pěti obrazů a tří kreseb. Přehlídka přinesla ucelený přehled o tvorbě Eugena von Kahlera. Bylo to možné díky otevřenosti a přístupu rodiny, která se o malířovu pozůstalost velmi pečlivě starala. Podle katalogu byla největší pozornost věnována období mezi lety 1908 a 1911, pouze menší počet děl spadal do období před rokem 1907.

Ohlasy na výstavu byly publikovány v česko- i německojazyčných periodikách. Nejrozsáhlejší recenzi přineslo Deutsche Zeitung Bohemia z pera Augusta Ströbla. Také Jaromír Pečírka na stránkách Prager Presse a Fritz Lehmann v Prager Tagblattu ocenili Kahlerovu tvorbu. Ve svých zprávách vyzdvihli schopnost přenést se přes počáteční impresionistické vlivy, zhodnotili inspiraci orientem, pařížské i německé školení. Adolf Felix malíře řadil „mezi nejschopnější malířské bojovníky za nový umělecký výraz s počátku dvacátého století“ [Felix 1931].  Recenzent Poledního listu dílo shrnul následovně: „…odráží se v něm všechen soudobý neklid na rozhraní impresionismu a kubismu…“ [Anonym 1931]. Josef Čapek o něm napsal: „To nebyl malíř bez talentu a slabá osobnost: to je patrno všude v jeho práci, i když procházela tolika příklady. Vždy nakonec z toho vychází něco, co se krystalizuje zcela osobním směrem, co dává spleti barev a forem zcela určité a – byť i zastřené – jedinečné naladění.“ [Čapek 1931]

Nejzajímavější recenzi z českých přispěvatelů přinesl Viktor Nikodem v Národním osvobození. Nejenže Kahlera zařadil ke generaci Osmy, ale dokázal zhodnotit období tvorby po roce 1908 následovně: „V jeho obrazech z té doby se uplatňuje formální exprese v plošném, živě barevném podání. … nové cesty do Afriky a Španělska, jejich exotismus, vlastní německé založení a snaha nalézt osobitě svůj výraz, vzdalují jej vlivu francouzskému, od reality výtvarně zhodnocené a přetvořené vedou jej k poetické fantasii, vidině a snu pohádkového a orientálního rázu. … v okruhu avantgardního sdružení ,Der blaue Reiter‘ snaží se Kahler … o definitivní vyjádření a vystižení svého dosavadního hledání a úsilí. Komponuje obrazy větších rozměrů, hutné formy, barevně kresebné syntézy, v nichž stále více nabývá převahy tvorba z představy a vidiny…“ Nikodem uzavírá svůj sloupek slovy, že Kahlerovo dílo bylo dlouho neprávem jaksi zapomenuto [Nikodem 1931].

Kahlerova tvorba byla v Praze roku 1931 představena v celé šíři. I přes nákup jednoho dalšího díla do sbírek Moderní galerie (olej Černoška) však ani tato výstava nedokázala jednu z nejvýznamnějších osobností českých Němců zařadit nejen do kontextu domácího vývoje, ale ani natrvalo ukotvit tuto tvorbu v domácích dějinách umění.

Anna Habánová

Citovaná literatura

Anonym 1931: Anonym, Výstavy obrazů, Polední list V, 1931, č. 71, 12. 3., s. 2

Čapek 1931: –jč [Josef Čapek] Pražské výstavy, Lidové noviny XXXIX, 1931, č. 142, 19. 3., s. 9

Felix 1931: Adolf Felix, Umění. Eugen Kahler (1882–1911), Národní politika IL, 1931, č. 76 (odpolední vydání), 17. 3., s. 5

Nikodem 1931: N [Viktor Nikodem], Z pražských výstav, Národní osvobození VIII, 1931, č. 83, 24. 3. 1931, s. 4

Anonym, Ausstellungen, Prager Tagblatt LVII, 1931, č. 57, 7. 3., s. 8

Anonym, Eugen Kahler, Gedächtnis-Ausstellung im Kunstverein, Zeit im Bild 1931, č. 21, 19. 3., s. 4

Anonym, reprodukce, Prager Tagblatt LVII, 1931, č. 58, 8. 3., s. 19

Anonym, Umění. Eugen Kahler, Národní politika IL, 1931, č. 67, 8. 3., s. 9

Anonym, Výstava na paměť Eugena Kahlera, Čech LVI, 1931, č. 54, 6. 3., s. 6

Anonym, Výstava Eugena Kahlera, Čech LVI, 1931, č. 58, 11. 3., s. 6