Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1921
I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň

Datum:2. února 1921 – únor 1921

Místo: Praha, Obecní dům

Pořadatel:Kruh výtvarných umělkyň

Autoři koncepce:[Podhajská, Minka], [Roškotová, Anna], [Winterová-Mezerová, Julie]

komentář

Výstava zahájila pravidelnou veřejnou prezentaci tvorby výtvarnic sdružených v roce 1920 v Kruhu výtvarných umělkyň (KVU), jehož organizační základna se zformovala z Výtvarného odboru založeného v roce 1917 při Ústředním spolku českých žen. Cílem výstavy bylo demonstrovat nezávislou spolkovou platformou podložené úsilí výtvarnic o dosažení emancipace na scéně československého výtvarného umění. Na její koncepci se pravděpodobně podílela Valérie Hachla-Myslivečková, první předsedkyně KVU, a Zdenka Burghauserová[-Mokrá], jednatelka KVU a jedna z nejnadanějších a nejagilnějších členek spolku.

Na přehlídce bylo vystaveno 149 prací, které vytvořilo 26 především v Praze působících výtvarnic [I. výstava KVU 1921]. Až na malířku Janu Michálkovou byly všechny registrovanými členkami KVU [RMCh/ZB]. Z důvodu vyjádření piety tvořil třetinu vystavených děl výběr z výtvarné pozůstalosti nedávno tragicky zesnulé Jarmily Burghauserové (1896–1920), který provedla její sestra Zdenka Burghauserová. Vedle Marie Fischerové-Kvěchové patřila prezentací sedmnácti svých děl Zdenka Burghauserová k třetí nejvýrazněji na výstavě zastoupené výtvarnici.

Na přehlídce byla vystavena zejména malířská díla (olejomalba, pastel, akvarel, kvaš), kresba (uhlem, tužkou, tuší), kolorovaná kresba a grafika (lept, dřevoryt, linoryt). Výrazně byl omezen počet děl spadajících do oblasti užité tvorby. Na profesionální úrovni tuto kategorii zastupoval soubor váz a šperků vytvořený Valérií Hachla-Myslivečkovou.

Výstava vzbudila většinou negativní reakci „mužské“ kritiky. Václav Nebeský, Josef Čapek, Karel Čapek a řada dalších nahlíželi na „ženskou tvorbu“ s přetrvávajícím despektem. Podle nich byla naprostá většina vystavených děl výsledkem bezstarostné zábavy, názorným dokladem neschopnosti autorek tvořit z vnitřní nutnosti a soustředit se na tvůrčí řešení skutečných výtvarných problémů: „Přehlédnuta jako celek, představuje charakterově tato výstava ženskou tvorbu jako dílo a zaměstnání volné chvíle, poněkud sváteční pohody a začasto jakoby prázdninové improvisace. Malba v pravém slova smyslu, skutečná malba, jak se za ní pachtí mužský svět, ať již je to malba horší nebo lepší, bývá těžkou robotou a velikým úkolem“ [Čapek 1921]. Nebeský popíral sám smysl přehlídky tvrzením, že „je na výstavě většina prací přímo protivýstavně založena a pojata, […] polovina z nich trpí školskou nedochůdností, ze druhé poloviny část více méně špatně tajenou eklektickou bezradností nebo stejně beznadějnou, nemístně uplatňovanou, stylistickou afektací“ [Nebeský 1921].

K prvním kritikům, kteří se při příležitosti zahájení výstavní činnosti KVU naopak zastali průkopnického úsilí spolku a oponovali pochybnostem o tvůrčích schopnostech žen, se zařadil F. V. Mokrý: „Leží to snad již v sobecké povaze mužské, že […] nedovede prostě pochopit, že by žena také mohla výtvarně samostatně tvořit, ač jistě musí znát význam žen výtvarnic národností jiných. Stal se dokonce u nás případ, že kritik, jenž dnes brán jest nejvážněji, bagatelisuje kladnou výtvarnou práci ženy jako něco již opožděného, nevzpomínaje, co malovali i reprodukovali např. nejtvrdošíjnější z Tvrdošíjných před deseti lety!“ [Mokrý 1921] Mokrý rovněž konstatoval, že je na výstavě předvedeno množství průměrných prací neodrážejících až na výjimky snahu autorek o osobitý výraz. Vyslovil však naději v kvalitativní zlepšení výtvarné produkce žen, pokud jejich talentu zajistí demokratický stát rovnoprávný přístup k uměleckému vzdělání.

Obecnou úroveň vystavených prací zřetelně přesáhly krajiny Julie Winterové-Mezerové a Marie Chodounské, zejména pak soubor expresivně vypjatých olejomaleb Zdenky Burghauserové (Bolest, Podsvětí, Hanba, Léda, Stoupající varhan tóny...). Ten také vyvolal nejvyhraněnější protichůdnou kritiku. Recenzenti shodně poukazovali na odvážnost prací, jež se tematikou nápadně vymykaly rázu výstavy. Negativní kritika však kompozice podezírala z divadelního předvádění falešné citovosti, nalhávané hloubky a zdánlivé modernosti [KN 1921–1922, Nebeský 1921]. Naopak Otakar Marvánek ocenil spontaneitu, vynalézavost a jistotu, s nimiž dokázala autorka vyjádřit různé nálady či smyslné roznícení [Marvánek 1921]. Především Mokrý se již tehdy shodl s dnešním názorem, když považoval soubor obrazů své manželky za doklad její „mimořádně vyhraněné umělecké osobnosti“, jež dokáže malířskými prostředky přesvědčivě „jakoby jedním dechem ve chvílích hlubokého vzrušení“ vypovídat o stavech své psychiky, tehdy těžce destabilizované smrtí milované sestry a ukvapeného sňatku [Mokrý 1921].

Výstava splnila svůj cíl. Směle sdělila veřejnosti úmysl výtvarnic bojovat za uznání práva na svobodné rozvíjení tvůrčí práce i na její objektivní zhodnocení v obecném kontextu soudobého moderního umění. Nutnost rozvíjet nadále nezávislou spolkovou výstavní činnost paralelně s existujícími spolky, jež se povětšinou stavěly k „ženskému umění“ odmítavě, de facto potvrdily důsledky I. výstavy KVU. Jednota výtvarných umělců (JVU) na nejbližší valné hromadě en bloc vyloučila ze svého středu výtvarnice, jež se účastnily výstavy KVU a byly zároveň registrovány i v JVU. Předsednictvo uvedlo jako důvod samostatné vystavování mimo rámec spolku, ačkoli k tomu původně dalo svým členkám povolení. Recenzentka komentující událost nakonec poukázala na cenný výtěžek z této aféry, jímž bylo vysvobození výtvarnic z direktiv nepřátelsky naladěného konzervativního spolku [Sigma 1921].

Alena Kavčáková

Citovaná literatura

I. výstava KVU 1921: I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň (kat. výst.), Obecní dům, Praha 1921

Čapek 1921: J. Č. [Josef Čapek], I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň. Obecní dům, Národní listy LXI, 1921, č. 40, 10. 2., s. 5

KN 1921–1922: KN, Pražské výstavy. Výstava Kruhu výtvarných umělkyň, Volné směry XXI, 1921–1922, s. 77

Marvánek 1921: O[takar] Marvánek I. výstava kruhu výtvarných umělkyň. (Obecní dům – únor.), České slovo XIII, 1921, 13. 2., s. 4

Mokrý 1921: F. V. M. [František Viktor Mokrý], Členská výstava Kruhu výtvarných umělkyň. Obecní dům města Prahy, Právo lidu XXX, 1921, č. 43, 20. 2., s. 11

Nebeský 1921: V. N. [Václav Nebeský], Výstava klubu výtvar. umělkyň. Obecní dům, Tribuna III, 1921, č. 37, 13. 2., s. 8

RMCh/ZB: Regionální muzeum v Chrudimi, fond Zdenka Burghauserová, karton SPM 931, První sešit (seznam členek Výtvarného odboru při Ústředním spolku českých žen a Kruhu výtvarných umělkyň)

Sigma 1921: Sigma, První výstava Kruhu výtvarných umělkyň. (V pražském Obecním domě.), Ženský svět XXV, 1921, č. 3, 25. 2., s. 49–50

Další literatura

Libuše Heczková – Martina Pachmanová – Petr Šámal (edd.), Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 18651945, Řevnice 2014, s. 203–204, 229–232

Archivní zdroje

Regionální muzeum v Chrudimi, fond Zdenka Burghauserová, karton SPM 931, První sešit (seznam členek Výtvarného odboru při Ústředním spolku českých žen a Kruhu výtvarných umělkyň)

vystavující autoři
katalog

I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň

Vydavatel: Kruh výtvarných umělkyň

Místo a rok vydání: Praha 1921

Úprava katalogu: Otta Hlavínová

recenze

Anonym, Tschechische Feber-Austellung, Prager Tagblatt XLVI, 1921, č. 28, 3. 2., s. 4

pdf

Josef Čapek

J. Č. [Josef Čapek], I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň. Obecní dům, Národní listy LXI, 1921, č. 40, 10. 2., s. 5

pdf

Karel Čapek

–k. [Karel Čapek], Tři pražské výstavy, Lidové noviny XXIX, 1921, č. 84, 17. 2., ráno, s. 9

pdf

Ivan Čipera

Ivan Čipera, Z posledních výstav. Tvrdošíjní. Vacátko. Kruh výtvarných umělkyň. Richard Lauda, Rozkvět XIV, 1921, č. 6, 25. 3., s. 185–186

pdf

Emil Edgar

Emil Edgar, I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň (Obecní dům, únor 1921), Zvon XXI, 1921, č. 24, s. 335–336

pdf

Karel Holan

K.[arel] Holan, Výstava »Kruhu výtvar. umělkyň« v Praze, Český deník X, 1921, č. 57, 27. 2., s. 8

pdf

Štěpán Jež

Štěpán Jež, Výtvarné umění [První výstava Kruhu výtvarných umělkyň], Česká revue XIV, 1921, č. 4, s. 187–188

pdf

KN, Pražské výstavy. Výstava Kruhu výtvarných umělkyň, Volné směry XXI, 1921–1922, s. 77

pdf

Otylie Kovářová-Máchová

O.[tylie] Kovářová-Máchová, I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň […], Ženský svět XXV, 1921, č. 2, 10. 2., s. 37

pdf

Josef Richard Marek

Josef R. Marek, I. výstava Kruhu výtvarných umělkyň. (Obecní dům.), Venkov XVI, 1921, č. 37, 13. 2., s. 4–5

pdf

František Viktor Mokrý

F. V. M. [František Viktor Mokrý], Členská výstava Kruhu výtvarných umělkyň. Obecní dům města Prahy, Právo lidu XXX, 1921, č. 43, 20. 2., s. 11

pdf

Václav Nebeský

V. N. [Václav Nebeský], Výstava klubu výtvar. umělkyň. Obecní dům, Tribuna III, 1921, č. 37, 13. 2., s. 8

pdf

Emil Pacovský

E. P. [Emil Pacovský], Výstava Kruhu výtvarných umělkyň […], Veraikon VII, 1921, č. 3–4, příloha Rozhled 1921, s. 5

pdf

Sigma, První výstava Kruhu výtvarných umělkyň. (V pražském Obecním domě.), Ženský svět XXV, 1921, č. 3, 25. 2., s. 49–50

pdf

Lev Uhlíř

Lev Uhlíř, Výstava českých malířek. (Únor 1921. Obecní dům.), Ženský list III, 1921, č. 9, 24. 2., s. 4

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, I. členská výstava „Kruhu výtvarných umělkyň“ […], Národní listy LXI, 1921, č. 31, 1. 2., s. 4

Anonym, I. členská výstava »Kruhu Výtvarných Umělkyň« […], Venkov XVI, 1921, č. 31, 6. 2., s. 9

Anonym, I. výstava »Kruhu výtvarných umělkyň« v Praze […], Venkov XVI, 1921, č. 37, 13. 2., s. 9

Anonym, Nový výbor Kruhu výtvarných umělkyň, Ženský svět XXVI, 1922, č. 8–9, 10. 5., s. 117

Anonym, Umělecké výstavy v Praze, Venkov XVI, 1921, č. 30, 5. 2., s. 6

Anonym, Výstavy, Československá republika CCXLII, 1921, č. 36, 6. 2., s. 6

Anonym, Ženský Klub český […], Národní listy LXI, 1921, č. 53, 23. 2., s. 5

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo