Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava byla uspořádána Sbírkou grafiky Národní galerie v Kramářově vile k 75. narozeninám Františka Kupky. Krátce po ní proběhla rovněž při příležitosti umělcova jubilea jeho větší souborná výstava v SVU Mánes (František Kupka. Výstava životního díla 1880–1946, 14. 11. – 8. 12. 1946). Výstava Kresby a grafika Františka Kupky byla čtvrtou poválečnou výstavu Sbírky grafiky, z nichž všechny proběhly v Kramářově vile. Grafická sbírka Národní galerie (tehdejší Českomoravské zemské galerie) vznikla v roce 1942 sloučením sbírek Národní a Moderní galerie a Národního muzea [Zelenková 2019, s. 10].  Ihned po válce byla přestěhována do Kramářovy vily. Na podzim 1946, při příležitosti Kupkova životního jubilea a konání dvou výstav svého díla navštívil František Kupka Prahu, a mimo jiné absolvoval přátelské setkání s českými umělci spolku Hollar [Fiala 1947, s. 131].  

Na výstavě v Kramářově vile bylo prezentováno 77 Kupkových prací. Nejhojněji byly zastoupeny ilustrace [Loriš 1946, s. 6]. Jednalo se o kresby a akvatinty, doprovázející drama Erynie Leconta de Lisle, biblickou Píseň písní, Aristofanovu hru Lysistrata a pojednání francouzského geografa E. Reclusse L´Homme et la Terre. Kupkovy ilustrace měly ve Francii mezi sběrateli bibliofilií velký ohlas, umělec sám si však poté, co se přiklonil k abstrakci, těchto prací již příliš nevážil. Další ilustrace dokonce již signoval pseudonymem Paul Regnard [Matějček 1932, s. 241–242].  Divák se na výstavě setkal i s kresbami z cyklů Mír, Náboženství, Peníze, a např. i se třemi kresebnými studiemi k proslavenému obrazu Radosti života. Byly zde vystaveny i tři ryze abstraktní dřevoryty z alba Čtyři příběhy černé a bílé z roku 1926. Vystavené práce pocházely převážně z Waldesovy sbírky [Meissner 1999, s. 380–395], která byla v Národní galerii deponována za 2. světové války. Restituce však byla v poválečném období zamítnuta a sbírka byla znárodněna. Dvěma z vystavených cyklů, ilustracím z Lysistraty a cyklu Příběhy černé a bílé byly později v Národní galerii věnovány výstavy Příběhy bílé a černé (Hommage à Aurelie Nemours) (1997) a František Kupka – Lysistrata (2008–2009).

Kurátorem výstavy byl Jan Loriš (1893–1953), historik umění, výtvarný kritik a pedagog, který od roku 1945 až do své smrti působil jako vedoucí Grafické sbírky Národní galerie [Slavíček 2016, s. 838]. K výstavě byl vydán rozsahem nevelký katalog ve stejné jednoduché grafické úpravě jako další katalogy Národní galerie z této doby. Autorem krátkého textu byl kurátor výstavy Jan Loriš. Jeho záměrem bylo představit divákům Kupkovy ilustrace, vzniklé před 1. světovou válkou, které „zůstaly české veřejnosti téměř neznámy“ [Loriš 1946, s. 5]. Za Lorišovým textem navazuje „Seznam vystavených prací“ (autor seznamu neuveden).   

Otevření výstavy proběhlo podle dochovaných archivních materiálů 17. 9. v 16:00, bližší informace však bohužel nejsou známy. Rovněž se nepodařilo zjistit, zda výstavu navštívil v rámci svého pražského pobytu sám umělec; v arších s podpisy návštěvníků, které jsou zahrnuty ve výstavní dokumentaci, se jeho jméno nenachází. Fotografie expozice se nedochovaly. Jak vyplývá z návštěvní knihy výstavy, umělec sám výstavu navštívil 1. 11. 1946. Ke svému podpisu přidal komentář: Jak ta naše Praha je krásná!

Výstava nevzbudila v soudobých periodicích velký ohlas. Patrně byla vnímána jako „doplněk“ souborné výstavy v SVU Mánes, na kterou se zájem tisku soustředil daleko intenzivněji. Jeden z autorů recenzí výstavy, publikující pod šifrou Zmz, považuje Kupkův způsob ilustrace za „zastaralý“, když doslova uvádí: „Jeho stanovisko je sice dnešnímu modernímu citu zastaralé, z obecného hlediska však zachovává svoji výtvarnou platnost“ [Zmz 1946]. O tom, že Kupkovy ilustrace jsou svým pojetím i podle Kupkova vlastního názoru „překonané“, se zmiňuje v katalogu i Jan Loriš: „A třebaže umělec sám je považuje za méně významnou část své tvorby, názorovým významem překonanou, přece zůstává pro nás dokladem jeho velkého kreslířského a grafického umění i jeho bohaté invence.“ [Loriš, 1946, s. 6]. Tím překvapivější se jeví fakt, že Loriš si jako téma výstavy zvolil právě tyto výrazně symbolistně zaměřené ilustrace, a to v době, kdy symbolismus již rozhodně nebyl většinou kritiky ani návštěvníků oceňován. Autoři ostatních recenzí se více než na rozbor Kupkova díla soustředili na lokaci výstavy v Kramářově vile. Recenzentka  Anna Mastná-Kahligová vnímala pražská panoramata, která mohli diváci vnímat přímo ze sálů, jako nedílnou součást výstavy: „A před zrakem návštěvníka výstavy se zjevuje druhá býstava (sic!), každému bez vstupného přístupna, výstava královské Prahy, panoramaticky rozložené pod vilou a jejím bohatým parkem“ [Mastná-Kahligová 1946].

Pražskou výstavu Kupkova grafického díla by bylo kvůli jejímu nevelkému rozsahu i ohlasu v tisku považovat za událost spíše marginální, přesto je přínosné ji připomenout. Může dokreslit celkový obraz poválečného výstavního dění v Praze a badatelům, zabývajícím se Františkem Kupkou, odkrýt další fasety jeho díla.

Markéta Kudláčová

Citovaná literatura

Loriš 1946: Jan Loriš, Kresby a grafika Františka Kupky, 4. výstava, Grafická sbírka, Praha, Národní galerie v Praze 1946

Fiala 1947: Václav Fiala, František Kupka v Hollaru, Hollar. Čtvrtletní sborník grafické práce, 1946–1947, číslo 3 (1947), s. 131–132

Mastná-Kahligová 1946: Anna Mastná-Kahligová, Kupka – ilustrátor nad podzimní Prahou, Čin II, 1946, č. 241, 20. 10., s. 4

Matějček 1932: Antonín Matějček, Neznámé ilustrační dílo Františka Kupky, Umění V, 1932, s. 241–245

Meissner 1999: Petr Meissner, Kupka – Waldes. Malíř a jeho sběratel, Praha 1999

Slavíček 2016: Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejích spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Praha 2016

Zelenková 2019: Petra Zelenková, Sbírka staré kresby a grafiky v Národní galerii Praha, in: Petra Zelenková (ed.), Linie světlo stín. Výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. – 18. století, Praha, Národní galerie v Praze 2019, s. 9–13

Zmz 1946: Zmz, Kresby a grafika Františka Kupky, Hlas II, 1946, č. 261, s. 6

Další literatura

Kupka. Výstava životního díla 1880–1946 (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1946

Jan Konůpek, Život v umění, Praha 1947, s. 28–31

Ludmila Vachtová – Jan Kříž: Kupka. Malby – Kresby – Grafika z let 1899–1946 (kat. výst.), Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1961

Příběhy bílé a černé (Hommage à Aurelie Nemours) (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1997

Anna Pravdová, František Kupka – Lysistrata (grafický kabinet, kat. výst.), Národní galerie v Praze 2008–2009

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond Dokumentace výstav NG, 1945–1958

Archiv Národní galerie v Praze, fond Návštěvních knih výstav NG, Pamětní kniha Grafické sbírky Národní galerie v Praze, bez inv.č.

Anonym, Kresby a grafika Františka Kupky, Knižní značka VI, 1946, č. 4–6, 1. 12., s. 78

Anonym, František Kupka hovoří o svém umění, Hollar. Čtvrtletní sborník grafické práce, 1946–1947, číslo 3 (1947), s. 130–131

Anonym, František Kupka. Výstavka Národní galerie na Letné, Skutečnost, časopis lidové výtvarné kultury I, 1946–1947, č. 4, 1. 12., s. 12

Jarmila Kubíčková, František Kupka, Umění XVII, 1945–1949, č. 7–8, s. 305–306