Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Když byl v březnu 1920 v Teplicích ustaven umělecký spolek Metznerbund, stala se jedním z jeho důležitých cílů prezentace a pořádání spolkových výstav včetně získání samostatné výstavní budovy. To se podařilo jen jeho liberecké pobočce. V bývalé zahradní restauraci, na jedné z nejrušnějších libereckých ulic středu města (denšní Pražské ulici), přebudované v první polovině roku 1920 pro potřeby pořádání uměleckých výstav, ale také za účelem získání spolkového zázemí, byla v letních měsících otevřena první samostatná liberecká přehlídka tohoto (staro)nového uměleckého svazu. Jeho duchovní otec Karl Krattner navázal na své dřívější, více než dvacet let trvající aktivity Spolku německých výtvarných umělců v Čechách [Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen] a Německočeského svazu umělců [Deutschböhmischer Künstlerbund] a ve spolupráci s libereckým architektem Antonem Krapfem se zasadil o rozpohybování nejen místní německojazyčné umělecké scény [Habánová 2016].

Po vzniku jednotlivých autonomních oblastních poboček Metznerbundu byly v letních měsících roku 1920 uspořádány přehledové výstavy hned na několika místech: od 13. července byla přístupná v Chebu, mezi 25. červencem a 15. srpnem v Teplicích a 1. a 20. srpnem v Jablonci nad Nisou. Libereckou provázelo slavnostní zpřístupnění zmiňované dnes neexistující výstavní haly v Pražské ulici, zároveň došlo k překrytí termínu s libereckými výstavními trhy. Její organizátoři si od souběhu pravděpodobně slibovali větší návštěvnický zájem, který se snad podařilo vzbudit: „Nad očekávání dobrá návštěvnost výstavy domácích umělců v liberecké výstavní síni, Schückerstrasse 21, stejně jako četné nákupy jsou dobrým vysvědčením, že v Liberci existuje silná umělecká potřeba.“ [Krapf 1920b]

165 položek bylo rozděleno mezi obrazy, plastiku, kresbu a grafiku, architekturu a skici z cest. Z 39 obrazů jedenácti malířů dnes dokážeme identifikovat jen jeden. Wenzel Franz Jäger obeslal výstavu šesti plátny, oleji Granit věnoval v době konání samostatný sloupek v Reichenberger Zeitung Anton Krapf [Krapf 1920a]. Franz Plischke byl místním oblíbeným malířem zvířecích námětů, Josef Pferifer-Fried se soustředil zejména na práce spojené s Frýdlantskem. K olejům ostatních, např. Josefa Stiggera, Oskara Rosenbergera nebo A. Auera nedokážeme dnes dohledat vůbec nic. Alfred Kunft, rodák z Ústí nad Labem, který ve dvacátých letech pracoval pro liberecké nakladatelství a tiskárnu bratří Stieplů jako ilustrátor a následně pro ústeckou Schichtovu továrnu jako grafický návrhář, zařadil do libereckého výběru právě ilustrace a dále své práce z první světové války ovlivněné pobytem na Sibiři a dálném východě [Habánová 2015]. Většími konvoluty kreseb a grafických listů byli zastoupeni Josef Pfeifer-Fried, Wilhelm Koch a Hermina Ginzkey. Z žen byly do výběru dále zařazeny Tina Pezellen, která v této době pracovala v Liberci pro stejnou tiskárnu jako Alfred Kunft, a dnes neznámými pracemi pravděpodobně uměleckého řemesla Liesbeth Walter. Z architektů byl zastoupen Anton Krapf, Ernst Schäfer a R. Scholze. Jediná rozsáhlejší zpráva byla publikována na stránkách Reichenberger Zeitung  v den otevření. Její autor S. M. přinesl pouhý výčet autorů a děl, jen ojediněle mezi řádky sděluje, že některá díla (Zimní krajina Hermine Ginzkey) našla své kupce [S. M. 1920].

Všechny letní výstavy spolku Metznerbund se nesly ve stejném duchu. Jednalo se o přehled místní výtvarné kultury a architektury, zastoupena byla starší i nejmladší generace. Z popisů i katalogů výstav můžeme rekonstruovat, že se jednalo o práce klasického střihu, krajinomalby, portréty či zátiší v duchu doznívající akademické a secesní produkce ovlivněné zejména Vídní. Vesměs byly početně nepříliš veliké, spíše přehledové. To se však brzy proměnilo. Další výstava, zimní předvánoční, ukázala již bezmála pětistovku prací. Pro liberecké prostředí prezentace progresivnějšího, modernějšího umění druhé vlny expresionismu přišla až v roce 1922 s první výstavou Oktobergruppe, samostatné malé skupiny malířů vydělené v rámci Metznerbundu.

Anna Habánová

Citovaná literatura

Habánová 2015: Anna Habánová (ed.), Na Sibiř! Německočeští výtvarní umělci v první světové válce na východní frontě a v sibiřském zajetí (kat. výst), Oblastní galerie Liberec, Liberec 2015

Habánová 2016: Anna Habánová, Dějiny uměleckého spolku Metznerbund 1920–1945, Liberec 2016

Krapf 1920a: Anton Krapf, W. F. Jägers Gemälde „Granit“, Reichenberger Zeitung LXI, 1920, č. 203, 2. 9., s. 3

Krapf 1920b: Dr. Kr. [Anton Krapf], Reichenberger Kunsthalle, Reichenberger Zeitung LXI, 1920, č. 203, 19. 9., s. 7

S. M. 1920: S. M., Ausstellung der Kreisgruppe Reichenberg des Metznerbundes, Reichenberger Zeitung LXI, 1920, č. 203, 18. 8., s. 7

Archivní zdroje

Metznerbund, Verein deutscher Kunstschaffender in Böhmen, stanovy spolku, Archiv NG, fond Karl Krattner, sign. AA2771.

Anonym, Kunstschau, Reichenberger Zeitung LXI, 1920, č. 168, 24. 7., s. 8

Anonym, Sommerausstellung des Metznerbundes in Gablonz a. N., Reichenberger Zeitung LXI, 1920, příloha k č. 103 – večerní vydání, 3. 5., s. 2