Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V roce 1928 byl v Praze uspořádán VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění a při něm Mezinárodní výstava výtvarné výchovy, která sehrála důležitou roli v následném vývoji avantgardních výchovných metod a praktik v uměleckém školství. V praxi se do té doby uplatňoval kontrast mezi utopickým pedocentrismem zaměřeným na „umělce v dítěti“, který vedl k manýristickému diletantství, a mechanickým výcvikem kreslení ignorujícím duchovní obsah umění. Vlivy uměleckých avantgard, zastoupených desavským Bauhausem, jenž na výstavě prezentoval nejnovější konstruktivistické a funkcionalistické tendence ve výtvarné edukaci a bauhausovské pedagogické metody, se u nás do výtvarné výchovy dostávaly spíše s rozpaky, ale přesto v mnoha případech rychleji než v některých zemích zahraničních, u nichž by se to očekávalo [Mokrý 1929, s. 216]. Výjimečně rychle na ně reagoval Josef Vydra, který řadu z nich uplatnil už na své Škole umeleckých remesiel založené roku 1928 v Bratislavě. Práce žáků této školy byly na výstavě také zahrnuty.

Josef Vydra byl v československé kultuře 20. století jedním z nejaktivnějších a nejvlivnějších činitelů na poli avantgardních snah o reformy výchovy k umění, řemeslu a designu. Ideje reformovaného školství prezentoval nejprve v oborových periodicích (jako redaktor časopisů Náš směr nebo Výtvarné snahy) a nemenší měrou i na mezinárodních kongresech (zaměřených na kreslení, lidovou tvorbu a výchovu mládeže). Do praxe své teorie uváděl od roku 1928 z pozice zakladatele, pedagoga a ředitele bratislavské ŠUR, od začátku druhé světové války brněnské Školy výtvarných řemesel a po válce i jako zakladatel oboru výtvarné výchovy na univerzitě Palackého v Olomouci.

Zástupci Československa (Josef Vydra, František Viktor Mokrý, Josef Richard Marek a Bořivoj Hnátek) na sebe kladně upozornili již během V. mezinárodního kongresu v Paříži roku 1925. Díky své aktivitě na tomto kongresu bylo Československo jednomyslně zvoleno za hostící zemi příštího kongresu (namísto možného Polska či Maďarska) [Kavčáková 1998, s. 3]. Přípravný výbor VI. mezinárodního kongresu pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění vznikl hned v roce 1926 a v jeho čele stanul Josef Vydra jako předseda, a F. V. Mokrý v pozici generálního tajemníka [Kavčáková 1998, s. 3]. Výbor získal rozpočet ve výši sta tisíc korun (který nakonec přesáhl 300 tisíc) a čestný protektorát prezidenta T. G. Masaryka a ministra školství a národní osvěty Milana Hodži [Hubatová-Vacková 2021, s. 255]. Silná snaha mladého státu o mezinárodní reprezentaci vyvolala velký zájem pedagogů, teoretiků i umělců. Kongres si tudíž mohl dovolit velkoryse shrnout veškeré aktuální poznatky ze světa kreslení, malby i kupříkladu moderní reklamy [Kavčáková 1998, s. 4]. Na kongresu zaznělo na 96 přednášek, z nichž stojí za zmínku především referáty Franze Čižeka o kinetismu v umění nebo Alfonse Muchy o významu výuky kreslení pro civilizaci. Josef Vydra přednášel o vlivu etnického původu dětí na míru jejich kreslířského nadání.

Již tak bohatý program kongresu byl doplněn různými zajímavými kulturními akcemi, z nichž nejdůležitější byla bezpochyby mezinárodní Velká kreslířská a umělecká výstava přístupná ve dnech 29. 7. – 7. 8. 1928 v hale Průmyslového paláce v Královské oboře, která zahrnovala první velkou přehlídku výtvarného projevu dětí a mládeže od drážďanského kongresu v roce 1912. Tuto akci však po všech stránkách předčila [Kavčáková 1998, s. 4] a stala se výmluvnou ilustrací kongresových snah. Je radno zmínit, že pojem „výtvarná výchova“ v názvu výstavy představuje jedno z prvních užití tohoto sousloví [Šamšula 2015, s. 4] – předtím se objevil v názvu Výtvarné výchovy (přílohy časopisu Výtvarné snahy) v moderní grafické úpravě Ladislava Sutnara, který se stal i autorem oficiálního plakátu Výstavy výtvarné výchovy [Kavčáková 2018, s. 402].

Výstava měla za cíl prezentovat výsledky vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj tvůrčích schopností nejen umělecky nadaných jedinců, ale i běžných studentů na základních a středních školách, jako budoucích kultivovaných konzumentů současného umění, zejména v oblasti užité tvorby [Kavčáková 2018, s. 402]. Levé křídlo Průmyslového paláce bylo věnováno výtvarným pracím žáků z československých škol všech typů a stupňů, od škol mateřských po Akademii výtvarných umění. Již dosti reprezentativní přehlídka byla navíc doplněna alby z historie vyučování kreslení. Střed paláce vyplnila prezentace produkce firem zaměřených na výtvarné vzdělávání a uměleckou tvorbu (např. výrobu knih či školních lavic). V pravém křídle se soustřeďovala instalace výsledků současné výuky kreslení, malby, modelování, prostorových a ručních prací ze 14 zahraničních zemí. Pozornost budila kolekce prací z desavského Bauhausu. Menší výstavní palác byl pak zasvěcen moderní tvorbě umělců z předních československých uměleckých spolků, jež byla doplněna o ukázky osobitých uměleckých a metodických přístupů [Kavčáková 2018, s. 402].

Celkem bylo vystaveno více než 25 tisíc prací žactva všech typů a stupňů československých i zahraničních škol. Zajímavý je fakt, že na výstavu bratislavských studentů se opakovaně přišel podívat i prezident T. G. Masaryk, který dobře rozuměl školním demokratizačním reformám i estetické výchově a uvědomoval si potenciál vhodné modernizace výukových strategií [Hubatová-Vacková 2021, s. 255]. Obchodní a živnostenské komory se na kreslířské a umělecké výstavě prezentovaly ukázkami užité grafiky (reklamní plakáty, obaly apod.) Nechyběly ani expozice uměleckých spolků (Hollar, Mánes nebo Umělecká beseda). Velikou událostí byla výstavní kolekce lidového umění organizovaná Uměleckoprůmyslovým muzeem [Kavčáková 1998, s. 5].

Z hlediska československé výtvarné výchovy se kongres s výstavou staly v meziválečném období naprosto mimořádnou událostí s nadregionálním významem, jejichž primárními cíli bylo: znovu po válce navázat dobré styky mezi profesory a učiteli kreslení a umělci napříč národy, vytvořit moderními vyučovacími metodami z kreslení mezinárodní dorozumívací řeč, využít kreslení jako efektivní prostředek k prospěchu průmyslu i obchodu, a v neposlední řadě vztáhnout školní kreslení k trendům splývání volné a užité tvorby [Marek – Mokrý 1925, s. 15; Mokrý 1925, s. 8–11].

Charlotte Zimová

Citovaná literatura

Hubatová-Vacková 2021: Lada Hubatová-Vacková, V zájmu dítěte, národa i státu. Vydrovy reformní aktivity v oblasti kreslení a uměleckého průmyslu, in: Klára Prešnajderová – Simona Bérešová – Sonia de Puineuf (eds.), ŠUR. Škola uměleckých řemesel v Bratislavě 1928–1939, Bratislava 2021, s. 255–283

Kavčáková 1998: Alena Kavčáková, K historii VI. mezinárodního kongresu pro kreslení, užitá umění a uměleckou výchovu v Praze, Výtvarná výchova, 1998, roč. 38, č. 4, s. 3–5

Kavčáková 2018: Alena Kavčáková, Z korespondence F. V. Mokrého s účastníky VI. mezinárodního kongresu pro kreslení a užitá umění v Praze — Galkou E. Scheyerovou, Josefem Albersem a Lucií Moholy-Nagyovou, Umění 5 / LXVI / 2018, s. 400–421

Marek, Mokrý 1925: J. R. Marek – F. R. Mokrý, V. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Paříži roku 1925, Náš směr XV, 1925, s. 15

Mokrý 1925: F. V. Mokrý, Kreslení a průmysl, Náš směr XV, 1925, s. 8–11

Mokrý 1929: F. V. Mokrý, Kreslení v československé škole a Adolf Loos, Řeči do prázdna: soubor statí o architektuře, bydlení, ústroji a jiných praktických věcech, které uspořádal Dr. Bohumil Markalous, Praha 1929

Další literatura

Alena Kavčáková, Organizátorské a teoretické dílo Josefa Vydry v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století, in: Alena Kavčáková / Hana Myslivečková (eds.), Josef Vydra (1884–1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století [historie a současnost univerzitního výtvarného vzdělávání v Olomouci], Olomouc 2010, s. 19–32

F. V. M[okrý], Výstava výtvarných prací ze všech druhů škol, užité grafiky a školních potřeb při VI. mezinárodním kongresu pro kreslení a užitá umění v Praze 1928, Venkov XXIII, 1928, č. 91, 15. 4., s. 8

Kongresová zpráva. Vydal výbor VI. mezinárodního kongresu pro kreslení a užitá umění, Praha 1931

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení, Český učitel XXX, 1927, č. 40, 26. 05., s. 705–706

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení, Český učitel XXXI, 1927, č. 12, 17. 11., s. 217–218

Anonym, V Průmyslovém paláci ve Stromovce jest otevřena Mezinárodní výstava "výtvarné výchovy"..., Pestrý týden III, 1928, č. 31, 4. 8., s. 15

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění v Praze 1928..., Pestrý týden III, 1928, č. 31, 4. 8., s. 15

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení, užitá umění a uměleckou výchovu bude se konati…, Vitrinka na krásné knihy, vazby a jiné hezké věci V, 1927–1928, 1928, č. 3, 14. 01., s. 102

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění, Venkov XXII, 1927, č. 204, 28. 8., s. 3

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění, Venkov XXIII, 1928, č. 137, 10. 6., s. 8

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění v Praze 1928, Venkov XXIII, 1928, č. 1, 1. 1., s. 8

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení a užitá umění v Praze 1928, Venkov XXIII, 1928, č. 165, 13. 7., s. 7

Anonym, Od 29. července..., Vlastivědný sborník okresů slánského a novostrašeckého VI, 1928–1929, s. 20

Anonym, VI. mezinárodní kongres pro kreslení, užité umění a uměleckou výchovu bude…, Typografia XXXIV, 1927, č. 4, s. 74

F. V. M[okrý], VI. M. K. K. v Praze 1928, Nové směry I, 1927–1928, s. 96

E. Strnad, Poznámky k Rádlově "Revisi pokrokových ideálů v národní škole", Křesťanská revue, 1929, č. 5, 15. 1., s. 142

O. Zícha, Okolo VI. M. K. K., Nové směry I, 1927–1928, s. 109