Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Německočeská výstava v Liberci v roce 1906 byla reakcí na pražskou Jubilejní výstavu z roku 1891, jíž se čeští Němci v důsledku prohlubujících se národnostních sporů až na výjimky nezúčastnili. Představila hospodářský a kulturní vývoj všech (převážně) německy mluvících regionů Čech ve všech myslitelných oblastech a posílila tak vědomí jejich svébytnosti. Geneze přehlídky sahá už do konce 19. století a předcházela jí Všeobecná německá výstava 1903 konaná v Ústí nad Labem.

Pro libereckou přehlídku bylo vybudováno impozantní výstaviště nad nově vybudovanou Harcovskou přehradou na dosud nezastavěných pozemcích, které poskytl hrabě Franz Clam-Gallas. Autorem celkového urbanistického řešení byl vídeňský architekt a žák Otto Wagnera Max Fabiani, který navrhl také hlavní výstavní pavilon. Na výstavišti o rozloze 400 tis. m² vyrostlo celkem 80 pavilonů, postavených z levných materiálů jako dočasné stavby. Mezi jejich autory patřili mj. architekti Josef Zasche, Jacob Schmeissner, Rudolf Scholze, Anton Worf, Anton Mӧller, Georg Karau, Karl Gӧtze, Robert Hemmrich, dvojice Max Kühn – Heinrich Fanta, Viktor Kraus – Kleofas Hollmann a Adolf Loos. Pro urbanistický vývoj města tento zásadní počin přinesl kromě dočasné tramvajové linky nově zbudovaný vodovod a kanalizaci. 

Vedle pavilonů předvádějících průmyslové a řemeslnické výrobky, zemědělskou produkci, obchod nebo historii města a Clam-Gallasovského panství zde stál samostatný pavilon věnovaný umělecké tvorbě projektovaný jabloneckým rodákem Josefem Zaschem. Progresivní, darmstadtsky laděný objekt na pomezí geometrické secese a individuální moderny byl přístupný po předsazeném schodišti vrcholícím centrální částí a dvěma postranními křídly. Samotný vstup byl osazen mohutnými figurálními plastikami Franze Thieleho a luxusními mozaikami Richarda Teschnera. Ústřední prostor byl osazen monumentální figurální výzdobou Franze Metznera. Architektuře celého výstaviště byla v dobovém tisku věnována zasloužená pozornost [např. Kühn 1906]. Umění bylo zastoupeno i v pavilonu Dům města Liberce, kde byla umístěna sbírka libereckého průmyslníka a sběratele Heinricha Liebiega. Umělecká díla byla též součástí výzdoby dalších pavilonů a veřejných prostranství, jako například model Liberecké kašny od sochaře Franze Metznera. 

Organizací výstavy pro samotný pavilon umění byla pověřena Společnost na podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Gesselschaft zur Fӧrderung der deutschen Wissenschaft, Kunst und Literatur) za podpory c. k. Ministerstva kultu a vyučování, vlastní výběr prováděla komise v čele s profesorem pražské Akademie výtvarných umění Franzem Thielem. Celkem bylo vystaveno 259 děl od 59 umělců, prezentovány byly obrazy, grafika, plastiky, v malé sekci věnované architektuře představil mj. Josef Zasche návrh na katolický kostel a Rudolf Bitzan projekt nádraží v Karlsruhe. Pro pochopení významu této umělecké přehlídky je nutné si uvědomit, že čeští Němci neměli do té doby žádný samostatný výstavní pavilon – srovnatelný např. s výstavními prostory spolku Mánes. Tuto přehlídku proto chápali jako jedinečnou příležitost prokázat schopnost takovou akci uspořádat a představit se dále reprezentativním výběrem širokému, zejména tedy německy hovořícímu publiku. Tento přístup ovšem „vedl k vytvoření ne zcela sourodé skupiny, ve které se mísilo několik generací autorů různého přesvědčení a přístupu, které odpovídaly době a místu jejich studia či hlavního působiště. Jednalo se vesměs o autory prezentující díla poplatná tehdejším hlavním uměleckým proudům: secesi, postimpresionismu a symbolismu.“ [Habánová 2016, s. 160] Hugo Haberfeld na stránkách Deutsche Kunst und Dekoration zhodnotil přehlídku jako „mocný dokument německé práce v Čechách.“ Ukázal se jako dobrý znalec místních poměrů, když vystavující rozdělil do dvou skupin na „zářící, hbité talenty“ a „těžko přístupná, zápasící nadání“ [Haberfeld 1906, s. 139]. Německojazyčná periodika přijala přehlídku německočeského umění většinou pozitivně slovy, že „obsahuje ta nejlepší díla našich umělců“ [Anonym 1906a]. Většina novinových textů se však opakovala a přebírala informace otištěné nejprve velmi obšírně v Reichenberger Zeitung a podepsané šifrou H. Sch.

Český tisk věnoval celé výstavě značnou pozornost, komentáře ale byly vesměs kritické a sarkastické. Nejinak to bylo i u její umělecké části. Za všechny jmenujme příspěvek otištěný na stránkách Národních listů hlásající, že „neimponuje-li příliš v Liberci výstava průmyslu, tím méně vzbudila obdiv výstava umělecká“ [Anonym 1906b]. Je patrné, že více než konstruktivní kritika převážil v hodnoceních obou stran politický podtext. 

Petr Kratochvíl – Anna Habánová

Citovaná literatura

Anonym 1906a: Anonym, Der Kaiser in Böhmen, Prager Tagblatt XXX, 1906, č. 171, 23. 6., s. 1–2

Anonym 1906b: Anonym, Českoněmecká výstava v Liberci (Dokončení.), Národní listy XXXXVI, 1906, č. 246, 6. 9., s. 1

Habánová 2016: Anna Habánová, Současné výtvarné umění jako obhajoba existence českých Němců, in: eadem (ed.), 1906 Německočeská výstava Liberec – 1906 Deutschbӧhmische Ausstellung Reichenberg, Liberec 2016, s. 158–211

Kühn 1906: Max Kühn, Die deutsch-böhmische Ausstellung Reichenberg 1906, Der Bautechniker XXVI, 1906, č. 35, 31. 8., s. 757–760

Další literatura

Anonym, Reichenberg und die deutschbӧhmische Ausstellung, Reichenberg 1906

Erhard Arnold, Die Deutschbӧhmische Ausstellung Reichenberg, 1906. Industrie-, Gewerbe-, Kunst- und Landschafts-Ausstellung der Deutschen in Bӧhmen, Reichenberg 1909

Hugo Haberfeld, Deutsch-bӧhmische Kunst auf der Reichenberger Ausstellung Mai – Oktober 1906, Deutsche Kunst und Dekoration IXX, 1906–1907, s. 139–160

Archivní zdroje

Státní okresní archiv Liberec (fond Archiv města Liberce, část GD, Deutschbӧhmische Ausstellung, sign. 550/4)

Magistrát města Liberec

Archiv Národní galerie v Praze

Anonym, Výstava Němců v Čechách, Lidové noviny XIV, 1906, č. 135, 17. 5., s. 2