Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1912
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912

Datum:červen–červenec 1912

Místo: Praha, Rudolfinum

Pořadatel:Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách

Autoři koncepce:[Bergner, Pavel], [Chytil, Karel]

komentář

Zájem o osobnost Rudolfa II. a jeho sbírky se začíná pomalu probouzet ve druhé půlce devatenáctého století a to především na základě nově objevovaných a publikovaných pramenů, zejména inventářů pražských sbírek. Vzrůstal zájem nejen o císařovu opomíjenou osobnost, ale především o jeho pozapomenuté a zcela rozptýlené sbírky. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout odborné zaměření na rudolfínské umění, které projevil Karel Chytil. Výstava, kterou inicioval již v roce 1904, byla vůbec první samostatnou prezentací umění na rudolfínském dvoře, a i když expozice nebyla nijak velká, vzbudila nemalou pozornost. Chytil se na ni velmi dobře připravil a během jejího trvání proslovil zasvěcené přednášky, které byly hojně navštíveny. Publikace, která vznikla na základě výstavy v roce 1904, je první samostatnou prací věnovanou rudolfínskému umění [Chytil 1904]. Důležité je, že vyšla česky i německy a stala se tak průkopnickým a ještě stále zmiňovaným titulem. Díky výstavě i publikaci se Chytilovi podařilo otevřít nový pohled na epochu vlády Rudolfa II. nejen pro české prostředí.

Logickým pokračováním zájmu o osobnost císaře i význam jeho pražských sbírek byla další výstava Rudolf II.: Umění na jeho dvoře, uspořádaná v Praze ke třísetletému výročí Rudolfova úmrtí od června do července 1912. Impulz k uspořádání výstavy i záměr pořadatelů dobře vystihují úvodní věty katalogu: „Třísetleté výročí úmrtí císaře Rudolfa II., tohoto vznešeného mecenáše krásných umění a věd, přimělo Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách uctíti památku vladaře, pro domácí umění tak významného, výstavou obrazů a rytin, k nimž připojeny podobizny osobností, jež při jeho dvoře byly činnými aneb o dvůr zvláště zasloužilými.“ Odbornou stať napsal Karel Chytil a na soupisu vystavených děl se podílel tehdejší inspektor Obrazárny SVPU Paul Bergner. Díla zapůjčila Společnost vlasteneckých přátel umění, další státní a církevní instituce a dlouhá řada významných soukromých majitelů, mezi nimiž zaujímali přední místo členové rodiny Lobkoviců a Nosticů. Položek v katalogu bylo 262, ale některé objekty shromážděné ve vitrínách zahrnovaly pod jedním číslem řadu jednotlivých objektů, takže celkem bylo vystaveno přes tři sta exponátů. Jednalo se o obrazy, plastiky, rytiny, knihy, medaile, astronomické přístroje i další ukázky uměleckého řemesla. Zastoupeni byli především nejvýznamnější dvorští umělci Bartolomeus Spranger, Hans von Aachen, Adrieaen de Vries, Joseph Heintz st., Roelant Savery, Aegidius Sadeler ad. Výběr vystavených děl se neomezil jen na české sbírky, ale zastoupeno bylo i šestnáct velmi důležitých děl zapůjčených z majetku galerie „nejvyššího císařského domu ve Vídni“ a osm z majetku „arcivévodské Albertinské sbírky ve Vídni“. Výstava to tedy byla na svou dobu nepochybně pozoruhodná a průkopnická.

Epozice byla otevřena 13. června v pražském Rudolfinu a již před zahájením vzbudila zájem a odezvy v tisku. Týdeník Český svět, ohlašoval její konání již 12. dubna, tedy dlouho před zahájením, reprodukováním dvou významných děl z vídeňských sbírek doprovozených krátkou anoncí. Jednalo se o desku z orientálního alabastru se Zvěstováním Panny Marie od Hanse von Aachena a desku stolu se slonovinovými výplněmi s rytou kresbou podle grafik Aegidia Sadelera. O čtrnáct dní později, ale stále ještě před zahájením, otiskl Český svět fotografie astronomických přístrojů Erasma Habermela, které byly Technickým muzeem v Praze zakoupeny ve veřejné dražbě 29. listopadu 1911. K samotnému zahájení výstavy věnoval Český svět v příslušném čísle dvoustranu se sedmi reprodukcemi významných obrazů od Hanse von Aachena a Bartolomea Sprangera. Do stejného čísla byly ještě zařazeny dva velmi cenné pohledy do samotné expozice v Rudolfinu, které zprostředkovávají dobrou představu o tom, jak byla výstava uspořádaná. Oba snímky zachycují průhled do hlavních expozičních prostor vymezených panelovými stěnami. Centrální roli v expozici hrály sochy Adriaena de Vries. Ve vstupním prostoru bylo umístěno poprsí Rudolfa II., dalšímu oddílu dominovala monumentální postava sedícího Krista v nouzi a ve třetím sále byla rovněž centrálně umístěná socha sv. Šebestiána v životní velikosti. Na stěnách jsou patrné sestavy velkých a drobnějších obrazů, a využity jsou stolové vitríny pro menší exponáty. Je zřejmé, že výstava byla důstojnou a působivou prezentací do té doby málo známého fenoménu rudolfínského umění.

Světozor se spokojil s umístěním Podobizny Rudolfa II. na titulní stranu červnového čísla z roku 1912 s popisem: „K třísetletému výročí úmrtí (dne 20. ledna 1612) císaře Rudolfa II., krále českého a uherského, posledního krále českého, který trvale sídlil v Praze na Hradčanech.“ Národní Politika v den zahájení otiskla ve své rubrice Umění a věda krátký sloupek, v němž je zdůrazněno, že „po celá desetiletí nebyl v Praze uspořádán podobný podnik umělecký, jenž by shromažďoval tak mnoho umělecko-historického a cenného materiálu. Ačkoliv nebylo možno docíliti úplného přehledu tehdejšího uměleckého tvoření, záleží to hlavně na nemožnosti shromážditi všecka, ve všech zemích roztroušená díla té doby. Přece však lze sbírku tu nazvati typickou, která v každém případě poskytne možnost nahlédnouti do tehdejší, pro vývoj našeho umění tak veledůležité epochy.“ Hlas národa v rubrice Umění komentuje výstavu v den zahájení jen zcela krátce, ale následující den je hlavní pozornost věnována dlouhému seznamu všech významných osobností, které se zahájení účastnily. Výstavu svébytným způsobem komentuje delší sloupek v Národním obzoru z pera Františka Tučného, který je zvláštní směsicí emotivního obdivu k nedostižnému renesančnímu ideálu a lítostivé, neujasněné kritiky rudolfínského umění

Deník Čas inzeruje od 11. června výstavu prakticky v každém čísle kratičkou notickou, a to až dlouho do července. V čísle z 3. 7. je pak v rubrice Beseda půlstránkový komentář k výstavě od prof. Karla Anderleho Rudolf II. a jeho dvůr, ve kterém převažují pokřivené představy o degenerovaném císaři, preferujícím tajné vědy astrologii a alchymii a podléhajícímu šílenství. Ve Zlaté Praze, již v čísle ze dne 26. 1. 1912, je delším a dobře informovaným článkem připomenuto výročí úmrtí císaře Rudolfa II. a je připojena poučená informace o připravované výstavě, připomínající důležitá fakta a doplněná portrétem císaře.

Národní listy z 20. ledna 1912 přinášejí, také v souvislosti s připomínkou třístého výročí císařova úmrtí, poučený text o osobnosti Rudolfa II. a jeho dvorních umělců a zmínku o připravované výstavě. 7. a 21. července se pak k tématu vrací ve dvou delších, zasvěcených článcích K. B. Mádl. V prvním s názvem Umělci Rudolfa II. často velmi výstižně charakterizuje jednotlivé umělce a některým z nich připisuje zvláštní důležitost. Ve druhém článku Umění doby rudolfínské se tématem zaobírá obšírněji a nakonec nadšeně vyzdvihuje objekty uměleckého řemesla.

Krátké oznámení o přípravě výstavy 9. 6. 1912 a delší výstižnou informaci v den zahájení přináší také německá Bohemia, kde se dočteme, že po dlouhá desetiletí nebyla v Praze uspořádána podobná akce, na které by byl shromážděn tak historicky a umělecky bohatý a hodnotný materiál, jehož obsah nabízí mnoho poučných podnětů, a to i přesto, že nebylo možno poskytnout ucelený pohled na uměleckou tvorbu, neboť je nemožné soustředit díla rozptýlená v mnoha zemích. I tak může být to, co bylo na výstavě shromážděno, pokládáno za typické a umožňuje to velmi poučený pohled na nanejvýše důležitou epochu pro vývoj našeho umění. Žádné zmínky o výstavě nejsou v Lidových novinách, Lumíru nebo ve Volných směrech, a překvapivě ani v Uměleckém měsíčníku.

Ohlasy, které najdeme v dobovém tisku, upozorňují na výstavu aktuálně – někdy i s předstihem. Deníky referují převážně jen krátce, ale někde i zasvěceně a místo je výstavě věnováno i v ilustrovaných časopisech. Doprovodné texty se vesměs opírají o informace z katalogu a hodnotí výstavu jako důležitý počin pro pochopení významu rudolfínského umění, o kterém si dosud zdejší diváci neměli možnost udělat přesnější představu. Výstava splňovala hlavní záměr pořadatelů připomenout pro české prostředí význam osobnosti císaře Rudolfa II. a jeho dvora. Na její přípravě se podílely uznávané osobnosti, výběr exponátů byl promyšlený a zrcadlil pozoruhodnou znalost reálií.

Pozitivní dozvuky zájmu o rudolfínské umění probuzeného výstavami v roce 1904 a 1912 dokládají další publikace vydané v následujících letech. V roce 1920 vydala Krasoumná jednota česky a německy jako svou prémii 40 světlotisků a 4 barevné tabule velkého formátu „dle originálů v soukromém majetku“ s textem Karla Chytila Umění a umělci na dvoře Rudolfa II. [Chytil 1920]. Publikace byla ve stejném roce vydána i německy se 16 reprodukcemi jako Prämie für die Mitglieder des Kunstvereins für Böhmen.

I když se během dalších desetiletí nabízela různá výročí k oslavě osobnosti Rudolfa II. – například rok 1976 a čtyřsetleté výročí nástupu Rudolfa na císařský trůn – nebylo žádné z nich připomenuto: ve Vídni nebyla vůle a v Praze nebyla možnost. Teprve v roce 1988 proběhla velká výstava věnovaná rudolfínskému umění Prag um 1600 v Essenu a následně ve Vídni – v Praze nebyla povolena. Teprve v roce 1997 mohla být tentokrát konečně v Praze připravena rozsáhlá expozice, zahrnující řadu výstavních prostor na Pražském hradě a ve Valdštejnské jízdárně, která ukázala, jak daleko postoupil výzkum rudolfínského umění od dob Karla Chytila a jak vysoce je dnes ceněna osobnost Rudolfa II. a jeho sbírky [Rudolf II. a Praha 1997].

Beket Bukovinská

Citovaná literatura

Chytil 1904: Karel Chytil, Umění v Praze za Rudolfa II./ Kunst in Prag zur Zeit Rudolfs II., Praha / Prag 1904

Chytil 1920: Umění a umělci na dvoře Rudolfa II. 40 světlotisků a 4 barevné tabule, dle originálů v soukromém majetku ve velkém formátu, slovní doprovod prof. Karla Chytila, nákladem Krasoumné jednoty v Praze, Praha 1920 / Kunst und Künstler am Hofe Rudolfs II. 16 Kupfertiefdrucktafeln nach originalen im Privatbesitz mit begleitendem Text von Prof. Dr. Karl Chytil. Prämie für die Mitglieder des Kunstvereins für Böhmen im Jahre 1920, Prag 1920

Další literatura

Christian Beaufort (ed.), Prag um 1600: Kunst und  Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II. (kat. výst.), Freren 1988

Beket Bukovinská, Co v uměleckém měsíčníku nenajdeme, in: Tomáš Winter – Lenka Bydžovská – Pavla Machalíková – Taťána Petrasová (edd.), Rembrandtova tramvaj: Kubismus, tradice a „jiné“ umění, Praha 2015, s. 150–157

Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha: císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy / Rudolf II and Prague: The Court and the City (kat. výst.), Praha – Londýn –­ Milán / Prague – London – Milano, 1997

Archivní zdroje

Příprava výstavy je částečně doložena ve fondu Společnost vlasteneckých přátel umění, přír. č. AA 1646, korespondence SVPU z let 1912–1916, kart. 128; SVPU, přír. č. AA 1409, rukopisné protokoly výstavní a instalační komise SVPU, 1867–1918, kart. 30; KJ, AA 1822, korespondence KJ z let 1912–1913, uloženém v Archivu Národní galerie v Praze.

vystavující autoři
plakát
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
katalog
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
recenze

Karel Anderle

Karel Anderle, Rudolf II a jeho dvůr, Čas XXVI, 1912, č. 182, 3. 7., s 2–3

Anonym, Císař Rudolf II., Národní listy, č. 19, 20. 1., s. 3

Anonym, Die Kunst unter Rudolf II, Bohemia XXV, č. 161, 1912, 13. 6., s. 10

Anonym, Třísté výročí smrti císaře Rudolfa II, Zlatá Praha XXIX, 1912, č. 19, 26. 1., s. 230

Anonym, Výstava Rudolf II umění na jeho dvoře, Národní politika XXX, 1912, č. 161, 13. 6., s. 8

Karel Boromejský Mádl

Karel B. Mádl, Umělci Rudolfa II, Národní listy LII, 1912

Karel Boromejský Mádl

Karel B. Mádl, Umění doby rudolfinské, Národní listy LII, 1912, 21. 7., s. 7

František Tučný

František Tučný, Výstava Rudolfa II v Rudolfinu, Národní obzor VI, 1912, 28. 6., s 4

Pohledy do výstavy
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
Rudolf II.: Umění na jeho dvoře 1612–1912
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Císař Rudolf II. Národní listy 52, 1912, č. 19, s. 3, 20. 1. 1912 [sloupek k výročí úmrtí a oznámení o konání výstavy]

Anonym, K chystané v Praze výstavě památek po Rudolfu II., Předměty ze sbírek Hradčanských, nyní v muzeu vídeňském", Český svět 8. 1911–1912, 12. 4. 1912, nestr.

Anonym, titulní strana s portrétem Rudolfa II. a krátkým přípiskem, Světozor 1912, č. 22, s. 509

Anonym, Národní politika 30, 1912, č. 161, 13. 6. s. 8 rub. umění a věda

Anonym, Zahájení výstavy "Rudolf II. umění na jeho dvoře" v Rudolfinu, rubrika Umění, Hlas národa, XXVI, č. 161, 13. 6. 1912

Anonym, "Zahájení výstavy Rudolf II. umění na jeho dvoře" v Rudolfinu, rubrika Umění, Hlas národa, XXVI, č. 162, 14. 6. 1912

Anonym, Výstava "Rudolf II., umění na jeho dvoře" v Rudolfinu, rubrika Umění, Hlas národa, XXVI, č. 163, 15. 6. 1912

Fr. Tučný, o výstavě krátce Pokroková revue 8, 1911–1912, s. 388–391.

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo