Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Slovanskou zemědělskou výstavu připravovalo Ministerstvo zemědělství na jubilejní rok 1948 k oslavě výročí sta let od zrušení nevolnictví a prvního Slovanského sjezdu. Komunistický ministr Julius Ďuriš jmenoval na podzim roku 1947 hlavním projektantem výstavy Jiřího Krohu, který si ke spolupráci přizval řadu umělců a architektů, mezi nimiž byli například Zdeněk Pešánek či Vlasta Štursová.

Rozsáhlý výstavní areál vyrostl během dubna 1948 na pražském výstavišti. Vzhledem k nedostatku času, materiálu i pracovních sil, o kterých psal do časopisu Architektura ČSR Jiří Kroha, přistoupili architekti ke standardizaci a typizaci [Kroha 1948a, s. 292]. Tyto faktory určily kompoziční rozvrh i podobu jednotlivých, převážně dřevěných, pavilonů s odhalenými konstrukcemi. Výstavním účelům sloužily i některé starší budovy, například Průmyslový palác, který v rámci výstaviště společně se světelnou fontánou Zdeňka Pešánka zaujímal dominantní pozici ve střední části. V interiéru paláce se nacházel Pantheon zemědělského lidu doplněný o expozice zemědělské retrospektivy, slovanské družby, výzkumnictví a rostlinné produkce. V dalších pavilonech prezentovali pořadatelé témata: lesnictví, živočišná produkce, zemědělské školství, nová vesnice či vesnická žena. Součástí přehlídky byly také repliky chalup na slovanských vesnicích s ukázkami lidových výrobků a bohatý doprovodný program ve formě pouťových atrakcí, prezentací živých zvířat, promítání filmů nebo tanečních a divadelních představení.

Tématem Slovanské zemědělské výstavy byla především manifestace nové zemědělské politiky s cílem edukovat široké vrstvy obyvatel. Nejednalo se tedy primárně o uměleckou výstavu. Avšak v prostředcích, které ke svému cíli tato přehlídka využívala, hrály umělecké realizace důležitou roli. Výsledná podoba expozic měla formu Gesamkunstwerku, kde plastiky, malby, mozaiky, textilie a fotografie v kombinaci s přírodninami, grafy, texty a dalšími exponáty vytvářely unikátní, téměř surrealistické dílo. Dle slov Jiřího Krohy měly interiéry vyvolávat „spontánní panoramatický dojem, aniž by detaily unikaly“ [Kroha 1948a, s. 284]. Zdeněk Nejedlý v časopise Var rozsáhlé zapojení uměleckých děl vítal s odůvodněním, že „obraz působí na diváka, oč bezprostředněji a tím účinněji než diagram“ [Nejedlý 1948, s. 186]. Přestože se dobově o výstavě psalo jako o první přehlídce socialistického zaměření, uplatnili se zde tvůrci „všech živých uměleckých směrů“ [Kroha 1948b, s. 110]. Společně zde vystavovali pozdější protagonisté socialistického realismu, (např. Adolf Zábranský, Otakar Švec, Jan Kavan, Karel Pokorný) s avantgardními umělci (např. Libor Fára, Josef Istler, Ladislav Zívr), kteří se v některých případech stále hlásili k surrealismu. Organizátoři do expozic zařadili i obrazy Antonína Mánesa, Julia Mařáka či Antonína Hudečka a kartony Mikoláše Alše ze sbírek Národní galerie [fd 1948, s. 3]. Zastoupenými pracemi se na výstavě ve větším počtu prezentovali také tvůrci spojovaní s tématy lidového vesnického života (např. Karel Svolinský, Josef Lada, Alena Ladová, Marie Kuklová). Programová různorodost měla odrážet všestrannost pracujícího lidu. Vybraná díla však vesměs odkazovala k zemědělským, přírodním, případně sociálním tématům. 

Nejčestnější místo v čele Pantheonu zemědělského lidu zaujala monumentální malba s názvem Jednota města a venkovaod Františka Kalába, která společně s obrazy Václava Koutského Osvobození českého lidu, Bedřicha Hoffstädtera Osvobození slovenského lidu, Josefa Brože Selská vzpoura a Život feudálního zemědělce od Richarda Wiesnera prezentovala dějiny nevolnictví. Dramatický účinek této expozice umocňovala umělecká instalace s vlajkami slovanských zemí a holubicemi míru zavěšená na stropní konstrukci. Působivě zpracoval výstavní výbor (pod vedením Karla Lodra) také interiér pavilonu Lesnictví s baldachýnem znázorňujícím zářící oblohu. 

Velkorysá expozice s rekordní návštěvností přes 4 miliony osob byla dobově označována za přelomovou událost. Za výstavu nového typu ji těsně před oficiálním zahájením, které proběhlo druhého května 1948, označil jeden ze spolupracovníků ministerstva zemědělství Jiří Koťátko opírající své argumenty o kritiku předchozích hospodářských výstav bez duchovního obsahu, kterým naopak Slovanská zemědělská výstava „překypuje“ [Koťátko 1948, s. 326]. V tomto smyslu se nesla i většina recenzí zdůrazňující promyšlenou ideologickou náplň expozice ve vztahu k novému politickému uspořádání. Výstava zaznamenala nebývalý zájem médií a pozitivních reakcí, a to i z důvodu již zavedené cenzury. Recenzenti oceňovali výchovný charakter přehlídky i ohlas u širokých vrstev, nejen rolníků, ale také např. pražských vysokoškoláků, jak uvedl Oldřich Švestka v časopise Tvorba [Švestka 1948, s. 371]. Kritické názory můžeme ojediněle zaregistrovat ve fázi příprav. V únoru 1948 upozorňoval anonym ve Svobodném směru na personální nevyváženost výstavního výboru složeného většinově z příslušníků komunistické strany, která vrhá na celý podnik „stín podezření, že více než Slovanská zemědělská výstava to bude zase politický manifest jedné ideologie“ [Anonym 1948, s. 3].  

Z dnešního pohledu je výstava více než jako precedens socialistického výstavnictví zajímavá pro invenční výtvarné pojetí jednotlivých expozic, ve kterých výstavní výbor prezentoval jednotlivá témata s využitím scénografických metod.

Magdalena Dědičová

Citovaná literatura

Anonym 1948: Anonym, Velké překvapení páně Ďurišovo, Svobodný směr IV, 1948, č. 42, 19. 2., s. 3

fd 1948: fd, Kulturní hlídka, Ještě k Slovanské zemědělské výstavě, Národní osvobození IXX, 1948, č. 158, 9. 7., s. 3

Koťátko 1948: Jiří Koťátko, Výstava nového typu, K ideologii Slovanské zemědělské výstavy, Tvorba XVII, 1948, č. 17, 28. 4., s. 326

Kroha 1948a: Jiří Kroha, Slovanská zemědělská výstava v Praze 1948, Architektura ČSR VII, 1948, č. 9, s. 273–296

Kroha 1948b: Jiří Kroha, Výstavy v ČSR, Blok III, 1948–1949, č. 2, s. 108–110

Nejedlý 1948: Zdeněk Nejedlý, Umění na Zemědělské výstavě, Var I, 1948, s. 185–187

Švestka 1948: Oldřich Švestka, Výstava, kterou stvořil lid, Tvorba XVII, 1948, č. 19, 12. 5., s. 371

Další literatura

Milena Bartlová, Jindřich vybíral a kol., Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu, Praha 2015

Marcela Macharáčková, 1903–1974. Jiří Kroha v proměnách umění 20.století, Brno 2007

Tereza Petišková, Československý socialistický realismus 1948–1958, Praha 2002.

Rostislav Švácha, Architektura čtyřicátých let, in: Rostislav Švácha – Marie Platovská (ed.), Dějiny Českého výtvarného umění V, 1939/1958, Praha 2005, s. 31–73

Archivní zdroje

NTM, AAS, fond Jiří Kroha, Slovanská zemědělská výstava v Praze (1947, 1948)

Anonym, Slovanská výstava – zdroj poučení pro zemědělce, Národní osvobození IXX, 1948, č. 106, 6. 5., s. 5 

Anonym, Chcete si zatančit lidové tance?, Národní osvobození IXX, 1948, č. 107, 7. 5., s. 3

Anonym, Ohňová stěna nad Vltavou, Stráž lidu IV, 1948, č. 113, 14. 5., s. 3

Anonym, Největší výstava myslivosti bude na SZV, Obrana lidu III, 1948, č. 121, 25. 5., s. 4

Anonym, Spolupráce Slovanské zemědělské výstavy s XI. Všesokolským sletem, Stráž na Dyji III, 1948, č. 23, 4. 6., s. 2

Anonym, Slavnostní osvětlení v době výstavy, Hlas Jeseníků III, 1948, č. 18, 1. 5., s. 3

Anonym, Slovanská zemědělská výstava končí, Lidová demokracie IV, 1948, č. 159, 11. 7., s. 2

Anonym, Výstavka uměleckých soch na SZV, Rudé právo XXVIII, 1948, č. 143, 19. 6., s. 2

Anonym, Zlatý hřeb Slovanské zemědělské výstavy, Stráž na Dyji III, 1948, č. 21, 21. 5., s. 4

DA, Slovanská zemědělská výstava skončila, Vystřídaly se 4 miliony návštěvníků, Obrana lidu II, 1948, č. 161, 13. 7., s. 4

Rdk, Vše pro pohodlí diváka, Proč navštívíme výstavní kino, Práce IV, 1948, č. 104, 4. 5., s. 4

TP, Sté výročí zrušení poddanství, Obrana lidu II, 1948, č. 108, 8. 5., s. 4