Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1903
Josef Mánes (VIII. výstava SVU Mánes)

Datum:6. června 1903 – 19. července 1903

Místo: Praha, Pavilon SVU Mánes pod Kinského zahradou

Pořadatel:SVU Mánes

komentář

Výstava věnovaná patronu SVU Mánes, malíři Josefu Mánesovi, se uskutečnila jako osmá spolková výstava roku 1903 v Pavilonu pod Kinského zahradou. Byla zatím největší z několika výstav uspořádaných po jeho smrti. Zápůjčky na výstavu poprvé v rozsáhlé míře zaslali i soukromí sběratelé. Některá díla zde byla vystavena vůbec poprvé.  Po výstavě v galerii Mikuláše Lehmanna v roce 1880, kdy byl představen „první a na svoji dobu velký soubor prací Mánesových“ [Mádl 1920], je tak počin SVU Mánes z roku 1903 výstavou, kde byla Mánesova tvorba veřejnosti představena v komplexní podobě, přímo předcházející velké výroční výstavě z roku 1920.

Slavnostní zahájení proběhlo v Pavilonu pod zahradou Kinského 6. června 1903 v 11 hodin dopoledne za účasti velkého počtu osobností tehdejšího společenského dění. Výstava byla následně otevřena široké veřejnosti každý den od deváté hodiny ráno do sedmé hodiny večerní za vstupní poplatek 1 korunu. Vystavena zde byla reprezentativní kolekce děl, která podle soudobých kritik důstojně charakterizovala Mánesovu tvorbu. V souladu s rostoucím mánesovským kultem a étosem, spojeným s objevováním díla Josefa Mánesa zejména od osmdesátých let 19. století, byl zdůrazňován především český duch jeho umění a význam pro vytvoření silné národní tradice. To akcentoval také Artuš Scheiner v úvodním textu výstavního katalogu.

Díla byla zapůjčena od řady soukromých majitelů, jejich výčet byl uveden na úvod katalogu. Byli mezi nimi Mánesovi příznivci, mecenáši, zákazníci, přátelé a sběratelé (hrabě Sylva-Tarouca nebo Vojtěch rytíř Lanna, rytíř Doubek, Jindřiška Slavínská, Rudolf Kronbauer, lékař Emerich Maixner, právník Albín Bráf, paní Venduláková, architekti Quido Bělský a František Václavík, malířka Zdenka Braunerová, sběratelé a galeristé Františka Topiče a František Šimáček). Jako zapůjčitel se na ní podílel také historik umění Karel B. Mádl, který ve stejné době zpracovával dílo Josefa Mánesa a připravoval jeho první komplexní monografii. Jeho vklad se promítl také do metodického a vědeckého přístupu k organizaci výstavy.

Právě ze soukromé sbírky Sylva-Taroucových byla zapůjčena téměř všechna díla, která se v rodině dochovala z doby Mánesových pobytů na rodovém sídle v Čechách pod Kosířem a která „pietně opatrovali“ [Mádl 1920, s. 6]. Hraběcí rodina se na zápůjčkách pro výstavy Josefa Mánesa podílela pravidelně již v minulosti. Nyní byl vystaven ucelený soubor prací včetně cyklu Život na panském sídle, ale také drobných prací jako byly dopisní papíry či příležitostné kresby a akvarely věnované rodině při různých příležitostech (např. akvarel Ukolébavka).

Výstavní kolekce dále zahrnovala všechny stěžejní skupiny Mánesových prací, které byly v reprezentativním výběru také reprodukovány v katalogu. Vévodil jim originál Orloje zapůjčeného od pražského Muzea království českého, z jehož majetku dále pocházel prapor jednoty Říp v Roudnici doplněný souborem drobnějších kreseb zakoupených muzeem v osmdesátých letech. Další část zápůjček pocházela ze spolkového majetku Společnosti vlasteneckých přátel umění, z jejíž sbírky byl prezentován především cyklus kreseb k rukopisu Královedvorskému včetně původních dřevorytů. Zde se autoři výstavy pokusili nejen prezentovat samotné ilustrace, ale také způsob, jakým byly skládány a vytvářeny. Tuto cennou sbírku SVPU zakoupila z ateliérové pozůstalosti Amálie Mánesové a poprvé se na veřejnosti objevila v roce 1881 na výstavě Umělecké besedy. Ze soukromé sbírky Městské rady karlínské pocházela celá řada maleb vztahujících se k vysvěcení baziliky sv. Cyrila a Metoděje. Tento soubor zahrnoval zároveň i původní návrhy na zhotovení bronzových dveří, samotné obrazy Sv. Cyrila a Metoděje stejně jako obrazy ze života sv. Václava.

Dále zde byly prezentovány olejomalby především v podobě portrétní a figurální tvorby Josefa Mánesa. Návštěvníci tak mohli vidět například Podobiznu Anny Náprstkové z provenience Richarda Šantrůčka nebo obrazy Jitro a Poprsí ženy společně se žánrovými výjevy jako Švadlenka, Při měsíčku a V létě. Nevídanými objevy byly při této příležitosti především manželské portréty Vendulákových a Václavíkových a Podobizna Louisy Bělské.

Přestože nemáme žádné dobové fotografie ani dokumenty k rozvržení expozice, výstavní katalog nabízí alespoň jednoduchý náčrtek výstavní budovy, který ukazuje, že expozice byla rozvržena do dvou křídel Pavilonu spojených vstupním vestibulem. Mimo dílo Josefa Mánesa zde byly také dvě práce vzdávající hold malíři: kresba Mánesovy podobizny od Maxe Švabinského, který byl také autorem plakátu k výstavě, a busta zpodobňující poprsí umělce od sochaře Bohumila Kafky, situovaná v hlavním sále výstavy.

Výstava Josefa Mánesa v roce 1903 byla celkem pečlivě sledována dobovým tiskem. Ačkoliv byla jeho tvorba u tehdejšího publika oblíbená a byl považován za reformátora a zakladatele moderního českého a národního umění, soudobé recenze si stěžují na velmi malou návštěvnost této výstavy. Podle časopisu Máj se počet návštěvníku pohyboval v „zahanbujících cifrách“, kdy výstavu nejúplnějšího souboru děl Josefa Mánesa navštívilo během čtrnácti dnů jen něco kolem 477 osob, z nichž údajně velká část byla národnosti německé [R. 1903]. Recenzenti kritizovali však i nedostatečnou propagaci takto důležité výstavy v cizině. Proto zazněly i obavy, zda náklady vynaložené na uspořádání výstavy nebudou mít negativní dopad na finanční situaci spolku. K jejich dorovnání se totiž počítalo s návštěvností kolem 3 000 osob. Když Karel B. Mádl uveřejnil ke konečnému datu konání výstavy Josefa Mánesa svůj článek Konec výstav? v Národních listech, bylo již zcela zřejmé, že tato výstava nebyla pro SVU Mánes úspěšná. Přesto Mádl sám považoval tento výstavní počin SVU Mánes za přínosný a všech osm dosavadních výstav spolku hodnotil v širším kontextu jako „nejkrásnější a nejzajímavější za poslední pětiletí“ [Mádl 1903]. Neodpustil si však zmínku, že finanční ztráta hovoří o neúspěšnosti výstavy zcela jasně, přestože to nepovažoval za profesní selhání spolku, ale přičítal to liknavosti a nezájmu pražské společnosti vůči výstavní činnosti, s nímž se v dané době potýkaly také ostatní, nejen Jednota výtvarných umělců a Krasoumná jednota, ale také Galerie Ruch, či výstavní prostory Františka Topiče.

Výstava věnovaná Josefu Mánesovi sice nepřitáhla pozornost laického publika, ale umění znalá veřejnost a především umělecká kritika tento počin hodnotila vysoko. Výstava byla dosud nejlepší a nejpočetnější přehlídkou Mánesova díla. Toho bylo dosaženo především díky ochotě soukromých sběratelů zapůjčit díla ze svých sbírek. Uměleckou kritikou pak byla ceněna především přehlednost a systematičnost výstavy, která překonala chaotičnost a roztříštěnost předchozích expozic, kde byly často vedle sebe netematické celky. V tomto ohledu napomohlo k úspěchu organizátorů i to, že už v roce 1903 byl k dispozici relativně podrobný přehled a rozbor Mánesova díla od Karla Boromejského Mádla (na nějž navázala příprava velké monografie vydané roku 1905). Z toho lze usuzovat zásadní Mádlův podíl při systematické a vědecké přípravě expozice.

Mánesova tvorba vystupovala na veřejnost v průběhu předchozích třiceti let postupně po částech. Tato výstava byla důležitým krokem nejen v postupném chápání Mánesova díla, ale také v pěstování jeho kultu, který znovu zesílil v kontextu kulturně-politické rétoriky po založení První československé republiky v roce 1918 a byl impulsem k uspořádání jubilejních mánesovských výstav v roce 1920.

Kamila Červinková

Citovaná literatura

Mádl 1903: Karel Boromejský Mádl, Konec výstav?, Národní listy XLIII, 1903, č. 195, 19. 7., s. 13

Mádl 1920: Karel Boromejský Mádl, úvod ke katalogu Jubilejní výstavy Josefa Mánesa 1820–1920, Praha 1920

R. 1903: R., Zase jednou zahanbující cifry, Máj I, 1903, č. 40, 26. 6., s. 612–613

Další literatura

Luboš Hlaváček, Josef Mánes a umělecká rodina Mánesů, Praha 1988, s. 230

Jiří Kotalík, Josef Mánes 1820–1871, Praha 1971

Karel Boromejský Mádl, Josef Mánes, Praha 1903–1905

Archivní zdroje

spolek Mánes, AHMP http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=785EA136220E11E0823600166F1163D4 

vystavující autoři
plakát
Josef Mánes (VIII. výstava SVU Mánes)
Autor plakátu:Max Švabinský
Technika: tisk na papíře, 109 x 77
Majitel: Národní galerie v Praze
katalog

VIII. Výstava Spolku výtv. um. „Manes“ v Praze. Josef Manes.

Vydavatel: S.V.U. Mánes (Tiskárna Dr. Ed. Grégr & syn.)

Místo a rok vydání: Praha 1903

Autor úvodního textu:Artuš Scheiner
recenze

Anonym, K nové výstavě spolku Manes, Čas XVII, 1903, č. 175, 28. 6., s. 2–3

pdf

Anonym, Drobnosti: Naše Hlasy, Čas XVII, 1903, č. 186, 10. 7., s. 3

pdf

Anonym, VIII. Výstava Mánesa v Paviloně, Volné směry VII, 1903, č. 7, s. 252

pdf

Anonym, Výstava děl Josefa Mánesa, Národní listy XLIII, 1903, č. 154, 7. 6., s. 2, 13

pdf

Anonym, VIII. Výstava Manesa, Přehled I, 1903, č. 29, 20. 6., s. 472

pdf

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas, Die Manesausstellung, Politik XLII, 1903, č. 163, 16. 6., s. 1–2; č. 176, 30. 6., s. 1–2

pdf

František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík, Výtvarné umění, Zvon III, 1903, č. 40, s. 559–560

pdf

Karel Boromejský Mádl

Karel Boromejský Mádl, Konec výstav?, Národní listy XLIII, 1903, č. 195, 19. 7., s. 13

pdf

M. S., VIII. Výstava spolku Manes: Josef Manes, Přehled I, 1903, č. 32, 11. 7., s. 521–522

pdf

R., Mánes, Máj I, 1903, č. 38, 12. 6., s. 582

pdf

R., Zase jednou zahanbující cifry, Máj I, 1903, č. 40, 26. 6., s. 612–613

pdf
Pohledy do výstavy

Dva pohledy do hlavního sálu Souborné výstavy Josefa Mánesa

nahoře viditelné zleva: Orloj, busta J. Mánesa od B. Kafky, Vysvěcení chrámu (malba k oslavě svěcení karlínského chrámu); dole: busta J. Mánesa, Podobizna Luisy Bělské, Založení chrámu (malba k oslavě svěcení karlínského chrámu)

 

Volné směry VII, 1903

drobné zprávy o výstavě

Anonym, Nová výstava Mánesova otevřena, Čas XVII, 1903, č. 154, 7. 6., s. 6

Anonym, Souborná výstava děl Josefa Mánesa, Čas XVII, 1903, č. 155, 8. 6., s. 2

Anonym, Denní zprávy, Lidové noviny XI, 1903, č. 129, 7. 6., s. 4

Anonym, Umění, Moravská orlice XLI, 1903, č. 130, 9. 6., s. 3

Anonym, Výstavy, Národní listy XLIII, 1903, č. 151, 4. 6., s. 3

C. D., Výstava worpswedských v Praze, Čas XVII1903, č. 243, 6. 9., s. 5

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo