Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Hodonínská Výstava moravských výtvarných umělců z roku 1907 představuje významný mezník v historii výstavního a spolkového života umělců (nejen) slovanské, respektive české národnosti na Moravě. Potřeba účinné podpory překotně se rozvíjející jazykově české kultury v Markrabství moravském vedla roku 1900 nejprve k založení Klubu přátel umění v Brně, který se kromě výtvarného umění – od roku 1905 reprezentovaného samostatným odborem spolku – zaměřoval rovněž na vytvoření podmínek pro rozvoj literatury a hudby. Část výtvarníků v čele s malířem Aloisem Kalvodou (1875–1934) však byla nespokojena s výsledky klubových, zejména výstavních aktivit, jež opakovaně končily v ekonomických ztrátách. Situace se vyhrotila v červenci roku 1906, kdy se z iniciativy malíře Joži Uprky (1861–1940) uskutečnila schůzka některých umělců a jejich sympatizantů v Luhačovicích, kde vznikla myšlenka na uspořádání samostatné, na Klubu přátel umění nezávislé umělecké přehlídky moravských výtvarníků a po vzoru jiných středoevropských spolků umělců typu „Künstlerverein“ založení samosprávného profesního Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Část zúčastněných později rezignovala na své klubové členství (kromě již zmíněných Kalvody a Uprky též Stanislav Lolek a Max Švabinský), což se neobešlo bez kontroverzí. Z citace pozdějšího komentáře vyplývá, že zde sehrála roli i averze některých k zemské metropoli a jejím institucím: „Výstavou bude zbudována nová organisace, na zdravém základě a dobré půdě. Brno ukázalo svou neschopnost, odjinud přijdou mladé síly“ [Anonym 1907].

Plánovaným místem konání zmíněné výstavy se – po konstatování nevhodnosti původně navrhovaných slováckých vesnic Rohatec, Hroznová Lhota nebo Vlčnov a po selhání jednání o možnosti propůjčení prostor novorenesančního pavilonu (kasina) v brněnském parku Lužánky – stalo město Hodonín, kde se předtím roku 1902 konala Umělecká výstava slovenská, první společná prezentace moravských a slovenských výtvarníků, která se zapsala do dějin naší moderní kultury zejména díky návštěvě slavného francouzského sochaře Augusta Rodina (1840–1917), nedávno podrobně zrekonstruované [Musilová 2022]. Již na počátku února 1907 oznamoval dobře informovaný olomoucký deník Pozor chystanou uměleckou výstavu moravských výtvarníků v Hodoníně, na schůzi zainteresovaných umělců konané 23. března přímo na místě pak došlo k definitivnímu potvrzení záměru uspořádat přehlídku v dříve osvědčených prostorách hodonínského Besedního domu (Štefánikova 293/3), a to v termínu od 5. května do 3. června toho roku. Za vlastní autory koncepce přehlídky, prezentované v tisku důsledně jako kolektivní vystoupení všech vystavujících umělců, lze patrně považovat čtveřici členů komise určené k posuzování přihlášených děl (Joža Uprka, Alois Kalvoda, Bohumír Jaroněk, Hugo Baar).

Organizátoři neponechali nic náhodě a snažili se ke svému podniku od počátku přitáhnout pozornost, takže četné zprávy o přípravách a průběhu výstavy najdeme kromě Moravské orlice, Lidových novin a Pozoru rovněž v mnoha dalších periodikách (Brněnské noviny, Čas, Našinec, Právo lidu, Rovnost, České slovo, Venkov, Čech, Národní politika ad.). Protože si zároveň uvědomovali, že úspěch akce se do značné míry odvíjí od jejího finančního výsledku, pokusili se zabezpečit návratnost mimo jiné prostřednictvím předem garantovaného nákupu části vystavených děl do sbírek Obrazárny Moravského zemského muzea (dnes součást Moravské galerie v Brně). Přední organizátoři z řad výtvarníků (podepsáni jsou Joža Uprka, Franta Úprka, Stanislav Lolek, Max Švabinský, Alois Kalvoda, Jan Štursa a Bohumír Jaroněk) se proto 19. února 1907 obrátili na Moravský zemský výbor dopisem se sebevědomou žádostí o přidělení dotace 10 tisíc korun, určené na nákupy prací z hodonínské výstavy, jejichž výběr měl být svěřen jury sestavené ze samotných vystavujících umělců. O něco později se objevil alternativní, Klubem přátel umění iniciovaný návrh, ve kterém se přímo na akvizice z hodonínské výstavy doporučovalo vyčlenit pouhých tisíc korun. Výsledkem složitých jednání mezi Moravskou muzejní společností, jednotlivými spolky, zemským výborem a sněmovnou bylo nakonec rozhodnutí, aby zástupci muzea vybrali z děl chystané hodonínské výstavy soubor v celkové hodnotě 2 tisíce korun [Tomášek 2022, s. 35–37]. Podobně komplikovaná jednání týkající se prosazování akvizic uměleckých děl do zemských sbírek na základě národnosti či spolkové příslušnosti jejich autorů probíhala i v dalších letech.

Den před zahájením navštívil hodonínský Besední dům, kde „byli shromážděni vystavující umělci, dokončující právě poslední drobné práce instalační“, rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este. „O výstavě vyslovil se pan arcivévoda co nejlichotivěji, pochváliv jak vystavená díla umělecká, tak uspořádání, o němž pravil, že je velice ladné“ [Anonym 1907b]. Slavnostní zahájení proběhlo následující den, v neděli 5. května 1907, od 11,30 hodin za účasti mnoha hostů, politiků, umělců a intelektuálů (jmenovitě skladatel Leoš Janáček, architekt Dušan Jurkovič, spisovatel Alois Mrštík, básník Karel Dostál-Lutinov). Místo původně avizovaného úvodního projevu doyena českomoravského výtvarnictví Františka Bohumíra Zvěřiny (1835–1908), který se ze zdravotních důvodů omluvil, pronesl zahajovací slova spiritus agens celého výstavního podniku Joža Uprka. Kromě něj zde své malby, sochy, kresby, grafiky, architektonické návrhy nebo uměleckořemeslné práce vystavovalo dalších 34 osobností tehdejší domácí umělecké scény, z toho pět žen, a podle výstavního katalogu bylo prezentováno celkem 176 prací. První den vidělo výstavu kolem pěti set návštěvníků z Čech, Moravy i Slovenska, ze zpráv soudobého tisku se pak dozvídáme o hromadných návštěvách (např. vídeňští Češi), doprovodných programech (zvl. oslavy svatodušních svátků s jízdou králů), vizitacích poslanců, a dokonce i návštěvě jednoho ministra v jejím průběhu.

Na rozdíl od pateticky nadšených novinových zpráv se kritické ohlasy hodonínské výstavy nesou ve znamení opatrné distinkce, dané již brněnskou perspektivou některých recenzentů. Spisovatel a umělecký kritik Karel Elgart-Sokol (1874–1929) sice vnímá pozitivně „krajinský ráz“ hodonínského prostředí, jako aktivní člen Klubu přátel umění se však pozastavuje nad údajně nižší úrovní výstavy danou mimo jiné kvalitativní nevyrovnaností prezentovaných děl, vyplývající ze snahy organizátorů, aby výstava „byla jakous moravskou revuí výtvarnou“ [Elgart-Sokol 1906–1907, s. 174]. Společně s recenzentem Lidových novin Karlem Zdeňkem Klímou (1883–1904) se pak pozastavuje především nad požadavkem „moravského původu“ vystavujících umělců. Původní výzva organizátorů, že „výstavy mají se súčastniti [sic!] všichni umělci moravští“ [Anonym 1907c], jež působí jako upřímná snaha překročit při výběru děl národnostní, spolkové, profesní a jiné překážky, byla totiž nejednoznačně vykládána nejčastěji jako omezení pouze na autory na území Moravy narozené, což mělo údajně diskvalifikovat „Moravany“ volbou, třeba opakovaně zmiňovaného architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947). Největšího odsudku se pak dočkalo zapojení pěti umělkyň a umělců německé národnosti (Hugo Baar, Loni Baar, Franz Barwig, Lili Gödl-Brandhuber, Theodor Charlemont), v čemž byla spatřována úlitba politické reprezentaci země, v níž měli po tak zvaném Moravském vyrovnání z roku 1905 Češi a Němci rovnoprávné postavení. Naopak třeba v komentáři organizátorům blízkého deníku Pozor je tento krok hodnocen veskrze pozitivně: „Výstavu obešlou všichni výtvarníci moravští: čeští i němečtí. Schvalujeme tento krok našich umělců, neboť je dobře a zdrávo změřiti sílu a pak třeba průběh dáti pravdě, že umění nemá co činiti s třenicemi a půtkami politickými“ [Anonym 1907a].

Přestože ze strany některých představitelů české kultury na Moravě zejména z okruhu brněnského Klubu přátel umění bylo hodonínské vystoupení umělců považováno za moravským separatismem zavánějící nebezpečné tříštění národnostních sil „již z důvodů, že nutno postupovati jednotně při hájení uměleckých zájmů vůči německé vládě“ [Anonym 1907d], jednoznačný společenský i ekonomický úspěch výstavy, která byla pro velký zájem o týden prodloužena, prošlo jí přes 7 tisíc návštěvníků a prodáno bylo 42 z vystavených děl v celkové hodnotě 9.763 korun [Anonym 1907e], dal za pravdu jejím organizátorům a utvrdil zúčastněné umělce ve správnosti nastoupené cesty k samostatnému profesnímu spolku. K oficiálnímu ustanovení SVUM se sídlem v Hodoníně došlo nedlouho poté na první valné hromadě, konané 26. srpna 1907 ve Valašském Meziříčí, den po zahájení druhé spolkové výstavy probíhající v prostorách tamního českého gymnázia.

Petr Tomášek

Citovaná literatura

Anonym 1907a: Anonym, Moravské umění, Pozor (Pondělník) XIV, 1907, č. 40, 25. 2., s. [1–2]

Anonym 1907b: Anonym, Zahájení umělecké výstavy v Hodoníně, Moravská orlice (Příloha) XLV, 1907, č. 105, 7. 5., s. [5]

Anonym 1907c: Anonym, K výstavě výtvar. umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 76, 3. 4., s. [3]

Anonym 1907d: Anonym, Klub přátel umění, Moravská orlice XLV, 1907, č. 153, 7. 7., s. [1]

Anonym 1907e: Anonym, Sdružení výtvarných umělců moravských (Ze zprávy jednatelské výstavy v Hodoníně), Moravská orlice XLV, 1907, č. 200, 1. 9., s. [6]

Elgart-Sokol 1906–1907: Sokol E. [Karel Elgart-Sokol], Hodonínská výstava umělecká, Moravsko-slezská revue III, 1906–1907, č. 8–9, s. 172–177

Musilová 2022: Helena Musilová (ed.), Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902. Auguste Rodin v Praze a na Moravě, Brno 2022

Tomášek 2022: Petr Tomášek (ed.), Naše galerie! Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Brno 2022

Další literatura

Jan Galeta – Martin Šolc – Tomáš Valeš, Antonín Blažek (1874–1944). Architekt nenápadné moderny, Hodonín 2025 (v tisku)

Eva Christova, Počátky Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně /1907–1914/ (disertační práce), Masarykova univerzita, Brno [1952]

Robert Janás, Brněnské malířství od založení Klubu přátel umění do vzniku Československa (1900–1918), Brno v minulosti a dnes. Příspěvky k dějinám a výstavbě Brna 25, 2012, s. 257–283, přílohy s. 26–29

Hana Jordánková, Klub přátel umění – nejstarší brněnský umělecký spolek, in: Emil Kordiovský (ed.), XXII. Mikulovské sympozium 7.–8. října 1992. Politické strany a spolky na jižní Moravě, Mikulov–Brno 1993, s. 223–228

Jaroslav Pelikán, Galerie výtvarného umění v Hodoníně. Průvodce historií a stálou expozicí, Hodonín 1985

Jitka Tichá, Sdružení výtvarných umělců moravských (diplomová práce), Masarykova univerzita, Brno 1998

Ilona Tunklová (ed.), 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských (kat. výst.), Hodonín 2007

Jana Votrubová, Sdružení výtvarných umělců moravských (diplomová práce), Masarykova univerzita, Brno 1989

Archivní zdroje

Archiv Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Album fotografií Sdružení výtvarných umělců moravských

Archiv města Brna, fond R 39 – Brněnské umělecké spolky, Brno

Archiv Moravského zemského muzea, fond Obrazárna Moravského zemského muzea II, karton 2, složky 830/1907, 839/1907, 924/1907, 936/1907, 960/1907, 965/1907, karton 7, složka 1351/1907, karton 9, složka 1104/1907, karton 18, složka 381/1907 (nákupy uměleckých děl z výstavy pro Obrazárnu Moravského zemského muzea)

Moravský zemský archiv, fond A 9 – Zemský výbor, kartony 4488, 4552

Moravský zemský archiv, fond G 416 – Sdružení výtvarných umělců moravských Hodonín

Anonym, Zahájení výstavy moravských výtvarných umělců v Hodoníně, České slovo. Ústřední orgán České strany národně sociální I, 1907, č. 57, 9. 5., s. 5

Anonym, K výstavě výtvar. umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 93, 5. 4., s. 6

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 103, 15. 4., s. 6

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 108, 20. 4., s. 6

Anonym, Výstava výtvar. umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 121, 3. 5., s. 2

Anonym, Umělecká výstava v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 142, 25. 5., s. 4–5

Anonym, Čechové vídeňští na umělecké výstavě v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 146, 29. 5., s. 9

Anonym, Zástupcové zemského musea moravského na výstavě umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 148, 31. 5., s. 2

Anonym, O týden prodloužena…, Lidové noviny XV, 1907, č. 148, 31. 5., s. 3

Anonym, Ministerská návštěva výstavy výtvar. umělců moravských v Hodoníně, Lidové noviny XV, 1907, č. 149, 1. 6., s. 4

Anonym, Deputace…, Lidové noviny XV, 1907, č. 163, 15. 6., s. 4

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 72, 28. 3., s. [6]

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 86, 14. 4., s. [5]

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 92, 21. 4., s. [5]

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 100, 1. 5., s. [3]

Anonym, Svátkem uměleckým…, Moravská orlice XLV, 1907, č. 103, 4. 5., s. [2]

Anonym, Neočekávaný ale oprávněný zájem…, Moravská orlice XLV, 1907, č. 107, 9. 5., s. [6]

Anonym, O jeden týden prodloužena bude výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 124, 1. 6., s. [2–3]

Anonym, Ministerská návštěva výstavy výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 125, 2. 6., s. [3]

Anonym, Do 9. června bude otevřena výstava výtvar. umělců moravských v Hodoníně, Moravská orlice XLV, 1907, č. 127, 5. 6., s. [3]

Anonym, Výstava výtvarných umělců moravských v Hodoníně byla v neděli 9. června ukončena, Moravská orlice XLV, 1907, č. 135, 14. 6., s. [5]

Anonym, Deputace…, Moravská orlice XLV, 1907, č. 137, 16. 6., s. [2]

Anonym, Umělecká výstava moravských výtvarníků, Pozor (Pondělník) XIV, 1907, č. 25, 4. 2., s. [1]

Anonym, Truc na truc někomu…, Pozor (Pondělník) XIV, 1907, č. 73, 15. 4., s. [1]

P., Poznámka k hodonské výstavě umělecké, Moravská orlice XLV, 1907, č. 98, 28. 4., s. [12]