Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V závěru roku 1929 se v nových, skromnějších prostorách Krasoumné jednoty v činžáku v Pštrossově ulici 12 uskutečnila první výstava Prager Secession. Šlo o vystoupení osmnácti převážně mladších pražských německy hovořících umělců a umělkyň, kteří navázali na roční společné působení pod hlavičkou Junge Kunst a toto spojenectví posunuli na vyšší organizační úroveň. Po vzoru Berliner Secession založili nový umělecký spolek, který se snažil nejen sdružit výtvarníky a umožnit společné vystavování. Usiloval také vytvořit dlouhodobější životaschopnou platformu pro současné německočeské umění, a to oslovením a propojením širšího okruhu německojazyčných kulturních, společenských, ale i finančních elit s vazbami do metropole. Charakter Prager Secession byl demokratický, internacionální a liberální, v řadách jeho členů i podporovatelů tvořily téměř polovinu ženy. Ačkoli se primárně jednalo o spolek apolitický, profiloval se jako pročeskoslovenský, což vedle kvality garantované uměleckou jury představovalo moment otevřenosti a perspektivy fungování nad rámec etnicky vymezeného kulturního prostoru. „Neobyčejný význam má nejen konkurence, nýbrž také pospolitost s českými kolegy“, stálo v úvodním textu šestnáctistránkového výstavního katalogu.

Katalog vyšel v české a německé mutaci, neobsahoval žádné reprodukce, jen číslovaný seznam exponátů s přiloženými prodejními cenami. Dále přinášel přehled zakládajících činných členů s adresami (18), seznam korespondenčních členů (5), seznam zakladatelů (9) a seznam přispívajících členů (76) s uvedením jejich bydliště. K povaze a cílům nového sdružení se vyjadřoval úvodní text. Secese v něm byla vysvětlená jednak jako vymezení se vůči konzervativnímu umění, ale především jako umělecký předvoj, kterým mladí pražští výtvarníci v rámci německy hovořící scény v ČSR usilovali být: „Teprve nyní vřadila se Praha mezi velkoměsta: neboť má nyní »secesi«.“

Internacionální charakter výstavy sdružení Prager Secession odrážela účast hostů z Berlína, Mnichova, Vídně, Štýrského Hradce, Drážďan či Paříže. Alois R. Watznauer měl uvedeno své tehdejší působiště v exotickém Sao Paulu. Exkluzivitu podniku komentovala v katalogu zmínka, že jury sestavila výstavu jak z nabídnutých děl členů, tak z děl hostů a byla nucena „vybírat mezi velkým počtem dobrých, ale také špatných výtvorů“. Na výstavě se představilo celkem 36 umělců a umělkyň, kteří dohromady prezentovali 131 exponátů. Většinu děl tvořily olejomalby (60), doplněné akvarely, kresbami, 19 sochařskými díly a 16 litografiemi, které vystavoval jen Alfred Kubin. Stylově převažovaly různé variace umírněného expresionismu, doplněné několika díly s prvky magického realismu a nové věcnosti. Výstava byla ozvláštněna nedělním pouštěním reprodukované vážné hudby, 8. 12. 1929 bylo na programu Rigoletto, o týden později Beethovenovy skladby.

Jako hosté obeslali výstavu svými obrazy mj. Karl Hofer, Moriz Melzer, Wilhelm Thöny či Georg Kars, tedy již zavedení renomovaní umělci evropského významu. Řady Prager Secession rozšířil jako člen Willi Nowak, který spolu s Friedrichem Feiglem a Maximem Kopfem stál za organizací celého podniku. Právě díky jejich kontaktům se podařilo hned od první výstavy zajistit účast zahraničních hostů, kteří dodávali prezentaci mladých českých Němců potřebnou prestiž. Mezi tuzemskými hosty figurovali také další umělecky ambiciózní umělci a umělkyně z ČSR, kteří se v následujících letech stali členy či pravidelnými účastníky výstav Prager Secession – mj. opavský Viktor Planckh, jablonecký Richard Fleissner nebo karlovarští malíři činní ve Vídni Wilhelm Klier a Josef Dobrowsky. Nechyběly ani mladé ženy umělkyně – Charlotte Radnitz, Mary Duras, Gabriele Waldert a Grete Passer figurovaly v již řadách Junge Kunst, jako hosté vystavovaly na první výstavě malířky Mia Münzer a Inge Thiele-Peschka. Nejdražšími exponáty byla sochařská díla Gabriele Waldert a Mary Duras (30.000 resp. 35.000 Kč), z obrazů byly za nejvyšší cenu 10.000 Kč nabízeny malby Maxima Kopfa, Georga Karse a Willi Nowaka, těsně za nimi se pohybovaly ceny obrazů Richarda Schröttera a Wilhelma Thönyho.

Vystoupení Prager Secession se stalo nepřehlédnutelnou kulturní událostí, k níž se vyjadřovala všechna česky i německy psaná média. První výstava, ačkoli přicházela již v okamžiku rodící se hospodářské krize, byla přijímána s optimismem, a to jak co se týče situace a vyhlídek moderního umění ve společnosti, tak co se týče vzájemné tolerance a řekněme i spolupráce mezi českými, německými a židovskými kruhy nejen v pražské kulturní společnosti. Prager Secession na sebe oprávněně strhla pozornost, svojí kvalitou, účastí zahraničních jmen a v neposlední řadě i díky zaštítění významných osobností – v zákulisí stála např. zednářská lóže Adoniram zur Weltkugel. Tato konstelace s sebou přinesla očekávaný efekt – mladí umělci získali další zakázky a odběratele, členství a účast na výstavách se staly prestižní záležitostí a nikoli tak jako v regionech čistě otázkou etnicity a příslušnosti k místu. Současně zaznívaly ale i kritické hlasy, upozorňující na umírněný a svým způsobem utilitární charakter spolku, který ačkoli měl uměleckou jury, tak svým širším skupinovým zaměřením nutně vedl k určité stylové nevyhraněnosti a postupnému opakování a stagnaci: „útok secesse není dosti silný a její mládí není nejmladší“ [Pečírka 1929]. Tento stav se však více projevil až na dalších spolkových výstavách. V závěru třicátých let se prestiž a význam podařilo nadále udržet díky nezávislosti a zřetelně antifašistickému a svobodomyslnému charakteru spolku, v jehož řadách nalezli oporu také umělci emigranti.

Prager Secession se počínaje první výstavou stala výkladní skříni modernisticky uvažujících německočeských umělců z ČSR a svojí existencí změnila spolkovou konstelaci na československé výtvarné scéně. Z této první i z následujících osmi každoročních podzimních výstav v Krasoumné jednotě začal pravidelně nakupovat německý odbor Moderní galerie, což souviselo jak s koncentrací kvality a přítomností v centru, tak s osobními kontakty a personální provázaností do řad kuratoria Moderní galerie.

Ivo Habán

Citovaná literatura

Pečírka 1929: Jaromír Pečírka, Výstavy, Rozpravy Aventina V, 1929, č. 13–14, 19. 12., s. 166 

Další literatura

Ivo Habán, Prager Secession. Německý sen v multikulturní Praze, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec – Řevnice 2013, s. 118–151

Anna Janištinová, Praha a Čechy, in: Hana Rousová (ed.) Mezery v historii, Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi (kat. výst.), Praha 1994, s. 44–53

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie, fond Moderní galerie, nákupy děl; fond Krasoumná jednota, výstřižková služba, fond Willi Nowak, korespondence

Archiv hlavního města Prahy, SK IX/0672, č. kart. 350

Anonym, I. Ausstellung der Prager Sezession, Deutsche Zeitung Bohemia CII, 1929, č. 272, 21. 11., s. 7

Anonym, Ausstellung der „Prager Secession“, Prager Tagblatt LIV, 1929, č. 298, 21. 12., s. 8

Anonym, Ausstellung der „Prager Sezession“ im Kunstverein, Prager Tagblatt LIV, 1929, 7. 12., s. 8

Anonym, Ausstellung der Prager Sezession im Kunstverein für Böhmen, November 1929, Zeit im Bild, 1929, 28. 11.

Anonym, Ausstellung Prager Sezession im Kunstverein, Deutsche Zeitung Bohemia CII, 1929, č. 283, 4. 12., s. 6

Anonym, Ausstellung der Prager Sezession im Kunstverein, Deutsche Zeitung Bohemia CII, 1929, č. 289, 11. 12., s. 6; č. 295, 18. 12., s. 6; č. 301, 25. 12., s. 13

Anonym, bez nadpisu, Neue Freie Presse (Wien), 1930, 21. 1.

Anonym, Co se líbí obecenstvu, České slovo (Praha), 1929, 1. 12.

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Secession“, Prager Tagblatt LIV, 1929, č. 301, 25. 12., s. 11 (31)

Anonym, Die Prager Secession, Prager Tagblatt, 1929, č. 277, 27. 11., s. 5

Anonym, Kunsturteil durch Abstimmung, Ostrauer Zeitung, 1929, 28. 11.

Anonym, Německý umělecký spolek Prager Secession, Reforma (Praha), 1929, 26. 11.

Anonym, Prager Secession, České slovo, 1929, 24. 11.

Anonym, Výstava Prager Secession v Krasoumné jednotě, Právo lidu (Praha), 1929, 22. 12.

Anonym, Z Krasoumné jednoty. (Výstava „Prager Secession“), Čech (Praha), 1929, 21. 12.

Anonym, Z tvorby našich Němců, Světozor (Praha), 1929, 19. 12.

Dr. E. F., Prager Secession. Erste Ausstellung im Kunstverein, Sozialdemokrat (Prag), 1929, 26. 11.

P., Prager Sezession, Sudetendeutsche Tegeszeitung (Prag), 1929, 6. 12.

pt., Hudba před obrazy, Národní osvobození (Praha), 1929, 14. 12.

Dr. O. S. [Oskar Schürer], Die „Prager Sezession“ im Kunstverein, Montagsblatt (Praha), 1929, 25. 11.

B. S. [Bohumil Stanislav] Urban, Prager Secession. K současné výstavě v Krasoumné Jednotě, Cesta (Praha), 1929, 15. 12.