Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Dvaatřicátá členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze byla pro tento výtvarný spolek přelomovou událostí, protože šlo o jeho první výstavu pořádanou pod novým názvem. Předchozích třicet jedna členských výstav tito umělci organizovali jako Sdružení výtvarných umělců severočeských (SVUS) a konaly se jak v severočeských městech (v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Lázních Bělohrad nebo Hořicích v Podkrkonoší), tak v Praze, kde také část členů pocházejících původně ze severních Čech žila a tvořila. Právě určitá blízkost umělců hlavnímu městu byla zásadní motivací pro přesídlení a přejmenování sdružení, které na severu Čech působilo od počátku dvacátých let. Druhým důležitým faktorem byla nepochybně touha prosadit se na pražské umělecké scéně, v centru dění, jelikož v pohraničí se „svébytná kulturní teritoria“ vytvořit nepodařilo [Votoček – Škvára – Zelenková, 1968, s. 1]. 

Vstup regionálního sdružení mezi pražské spolky předpověděl už na začátku roku 1929 František Viktor Mokrý u příležitosti výstavy Sdružení výtvarných umělců severočeských v Krasoumné jednotě: „Ani Severočeští přes nadějné své talenty nemají zvláštního lokálního charakteru. Mnozí z nich zcela dobře mohou býti přidružení v pražských spolcích, každý podle svého vyznání. Takto nezbývá než viděti v provinciálních sdruženích jistou formu etapy, kde v obranném a výbojném sešikování proti uzavřenosti pražských spolků sdružují se umělci před Prahou, hotovi ihned zraditi své krajské centrum a vkročiti v brány města, až byla dozrála doba“ [Mokrý 1929]. Recenzent přesně vystihl nejen pozici SVUS, ale i mnoha jiných regionálních výtvarných sdružení, toužících na přelomu dvacátých a třicátých let „dobýt Prahu“.   

Výstava se konala v tehdy stále ještě poměrně nově otevřeném Paláci vzorkových veletrhů, který byl dokončen roku 1928. Celkem zde bylo vystaveno přes 100 prací od 21 umělců a umělkyň. Podobně jako ostatní provinční výtvarnické spolky sdružení nemělo jednotný program, avšak protože jeho jádro tvořili poměrně mladí umělci, narození vesměs kolem roku 1900, byla vystavená díla obsahově a do jisté míry i stylově soudržná, jak poznamenali někteří doboví recenzenti. Rázný vstup „venkovského“ spolku na pražskou uměleckou scénu hodnotili kritici velmi různorodě. Například již zmíněný F. V. Mokrý některá díla vystavená ve Veletržním paláci odsoudil jako „málo kvalitní, po případě vůbec bez kvality“ [Mokrý 1930]. Podobně Jaromír Pečírka označil umělce ze Sdružení jako pouhé epigony slavnějších umělců. 

Jedna z mála pozitivních recenzí vyšla v týdeníku Legie a jako šťastný krok označil přesídlení venkovského spolku do Prahy také zarytý obhájce regionálních uměleckých sdružení a vydavatel revue Veraikon Emil Pacovský. Podle něho měly jak výstavy regionálních spolků, které se usadily v Praze, tak i těch, jež Prahu se svým programem pouze navštívili, dobrý vliv na další vývoj českého umění [Pacovský 1934, s. 86]. 

B. S. Urban, aktivní člen Sdružení a jeho pozdější dlouholetý předseda, s odstupem rozporuplné reakce na první výstavu nově pražského spolku shrnul prohlášením, že Sdružení výtvarníků v Praze jako „nový vetřelec nebylo právě vítaným hostem v konsorciu výtvarných spolků hlavního města“ [Urban 1934, s. 29–30]. Zároveň si posteskl, že recenzenti se nevěnovali výstavě jako celku, ale vyzdvihovali spíše jednotlivé umělce. Jedním z nejčasněji zmiňovaných byl přitom právě Urban, který ve Veletržním paláci vystavil třináct olejomaleb, včetně jedné abstraktní. Ta musela v kontextu výrazně převažujících figurálních motivů a impresionisticky laděných krajin ostatních autorů zřetelně vystupovat.

Ačkoliv Viktor Nikodem Urbanovu abstraktní Modrou krajinu ve své recenzi odsoudil jako „neujasněnou“ [Nikodem 1930], malíř zde předznamenal nejen vývoj abstrakce u nás, ale i další směřování Sdružení výtvarníků v Praze. Záhy po XXXII. výstavě se k němu totiž přidali takoví umělci jako Jiří Jelínek známý spíše jako Remo, Zdeněk Rykr, sochař Zdeněk Dvořák a později i František Foltýn, kteří zde rozvíjeli abstraktní malbu i sochu, a v roce 1931 se dokonce pokusili zorganizovat společnou výstavu Sdružení a Abstraction-Création v Obecním domě. Ze společné výstavy nakonec sešlo a záhy poté většina umělců věnujících se abstrakci ze Sdružení kvůli konzervativismu části jeho členů odešla a vytvořila skupinu Kvart. Sdružení nicméně zůstala role vůbec první platformy, kde se umělci se zájmem o abstrakci seskupili. 

Výstavu v Paláci vzorkových veletrhů, kterou podle zmínek v tisku navštívil i prezident Masaryk, lze vnímat jako událost dokumentující snahy „venkovského“ uměleckého spolku prosadit se na pražské umělecké scéně. Ač byl jeho příchod přijat poněkud rozpačitě, v dalších letech se mu podařilo vlastní pozici upevnit a stát se jistou součástí narativu našich meziválečných dějin umění. 

Tereza Štěpánová

Citovaná literatura

Mokrý 1929: F. V. M. [František Viktor Mokrý], Sdružení výtvarných umělců severočeských, Venkov XXIV, 1929, č. 49, 26. 2., s. 8

Mokrý 1930: FVM [František Viktor Mokrý], Sdružení výtvarníků v Praze, Venkov XXV, 1930, č. 117, 18. 5., s. 7 

Nikodem 1930: N. [Viktor Nikodem], 32. členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Národní osvobození VII, 1930, č. 131, 13. 5., s. 3 

Pacovský 1934: Emil Pacovský, 1923–1933 (Poznámky k desetiletému vývoji českého umění), SV 34, sborník výtvarného umění, Praha 1934, s. 84–87

Urban 1934: B. S. Urban, Deset let práce, in: SV 34, sborník výtvarného umění, Praha 1934, s. 7–34

Votoček – Škvára – Zelenková, 1968: Otakar Votoček – Jan Škvára – Růžena Zelenková, 50 let českého výtvarného umění severních Čech, Litoměřice 1968, s. 1

Další literatura

HR [Hana Rousová], Sdružení výtvarníků v Praze, in: Anděla Horová, Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995, s. 721

Hana Rousová, Sdružení výtvarníků v Praze, in: eadem (ed.), Linie, barva, tvar (kat. výst.), Praha 1988, s. 17–20

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Spolkový katastr, Sdružení výtvarníků v Praze, sign. IX/0720, kart. 391

Anonym, XXXII. členská výstava Sdružení výtvarníků, Rudé právo XI, 1930, č. 101, 30. 4., s. 6

Anonym, President republiky na výstavě Sdružení výtvarníků, Legie V, 1930, č. 18. 1. 5., s. 5

Anonym, Sdružení výtvarníků, Národní listy LXX, 1930, č. 66, 8. 3., s. 9

Anonym, Sdružení výtvarníků v Praze, Národní listy LXX, 1930, č. 143, 25. 5., s. 4

Anonym, Významná a zajímavá umělecká výstava trvá právě ve Veletržním paláci, Polední list IV, 1930, č. 135, 15. 5., s. 3

PVV., Další umělecká výstava ve Veletržním paláci, Hvězda československých paní a dívek V, 1930, č. 15, 12. 4., s. 2