Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Druhá výstava Prager Secession se konala na sklonku roku 1930, přibližně rok po prvním vystoupení členů a hostů tohoto spolku, zformovaného postupně v průběhu let 1928 a 1929. Konala se ve stejných prostorách Krasoumné jednoty jako výstava první (v činžáku v Pštrossově ulici č. 12) a rámcově měla i podobný rozsah a průřezový charakter. Obsahová i organizační stránka však přece vykazovala oproti prvnímu vystoupení sofistikovanější a ambicióznější přístup, který se odrazil jak v rozšířenější skladbě mimopřažských autorů a v účasti zajímavých zahraničních hostů, tak v podobě katalogu. S těmito momenty korespondoval poměrně vysoký zájem médií na obou stranách jazykového spektra. „[…] Celkový dojem je mnohem příznivější a serióznější“, konstatoval ve srovnání směrem k první výstavě recenzent Jaromír Pečírka [Pečírka 1930].

Již 27. září 1930 vyšla v Prager Presse informace o druhé výstavě Prager Secession, připravované na listopad, spolu s výzvou, že k účasti na této výstavě jsou zváni všichni němečtí umělci z Československé republiky. Následoval dodatek, že všechny předložené práce, i členů, podléhají posouzení jury. Přijímací jury doznala oproti první výstavě dílčích personálních změn. Původně osmičlenná sestava se zredukovala na sedm zástupců spolku. Nadále ji tvořili jen aktivní umělci a umělkyně (viz katalog). Z původní sestavy vypadli malířka Charlotte Radnitz a malíř Karl Wagner a místo nich doplnil jury ostravský malíř Riko Mikeska.

Výstavu doprovodil čtrtnáctistránkový katalog, který vyšel v české a německé mutaci, odlišených barvou titulní stránky. Česká verze byla provedena v hnědých odstínech, německá byla světle modrá. Grafická úprava katalogu se nesla na dobovou německočeskou scénu ve spíše modernistickém duchu. Katalog byl pojednaný na míru zaměření a ambicí spolku, nikoli do utilitární vizuální šablony běžných výstav Krasoumné jednoty, tisk zajistila Unie Praha. Podobně jako v případě první výstavy přinášel katalog informace o předsednictvu spolku, seznam zakladatelů a přispívajících členů a také stručný anonymní text. Jeho obsahem bylo jednak sdělení o výběrovém charakteru výstavy, který měl podniku – spolu se zastoupením zahraničních hostů – dodat patřičnou exkluzivitu, tak informace, že výstava bude pokračovat jako putovní do Norimberku a dalších říšskoněmeckých měst. Poprvé od vzniku Československa se tím měla otevřít možnost prezentovat zdejší německočeskou výtvarnou scénu v zahraničí. Vzhledem k tomu, že organizátorem tohoto volně navazujícího podniku byl historik umění Otto Kletzl, který byl ještě v té době současně i tajemníkem Prager Secession, je možné, že autorem textu mohl být on, ale stejně tak i Maxim Kopf, který pronesl úvodní slovo na zahájení výstavy v neděli 16. listopadu v 11 hodin [Anonym 1930]. V Kletzlově gesci spočívalo pozvání hostů, ve výstavě měl nejméně dvě komentované prohlíky. V závěru textu byl ještě zdůrazněn multikulturní, čistě umělecky motivovaný charakter Prager Secession: „… jest jistě potěšitelným zjevem, že v nynější době, plné politicko-stranického a hospodářského napětí, nalezla čistě kulturní práce přece pochopení.“

Výstava obsahovala celkem 106 uměleckých děl od 32 umělců a 5 umělkyň. Většina z nich byla zastoupena třemi, případně dvěma díly. Z hlediska technik převažovaly olejomalby (64), dále bylo prezentováno 15 akvarelů, 1 kvaš, 8 kreseb, 8 grafických listů a 10 sochařských děl. Na základě fotografie ze čtvrté výstavy Prager Secession (1932) v témže prostoru lze předpokládat, že díla byla instalována poměrně na husto, se sochami na soklech umístěnými převážně u stěn. K podobě výstavy v činžáku v Pštrossově ulici uvedl recenzent vládních novin Československá republika Otakar Filip rámcovou poznámku, jak se Krasoumné jednotě daří „v poměrně stísněných a z části nepříznivě osvětlených prostorách“ realizovat řadu přehledových výstav, které „jsou vítaným srovnávacím měřítkem pro stav všeobecného výtvarnictví v Čechách.“ [Filip 1930].

Trojice zahraničních malířů byla v katalogu uvedena jako tzv. zvaní hosté, byli jimi Max Beckmann, Karl Hofer a Oskar Kokoschka. Za jejich přítomností lze předpokládat osobní kontakty Friedricha Feigla či Willi Nowaka. Max Beckmann byl zastoupen jediným obrazem Portrét Tessiera, podobně jako další berlínský malíř Karl Hofer, který byl prezentován obrazem Am Ufer liegend (Na břehu ležící). Oskar Kokoschka měl ve výstavě tři obrazy z doby krátce před první světovou válkou, Portrét básníka Alberta Ehrensteina (1914), dnes ve sbírkách Národní galerie Praha, který byl v české verzi katalogu uveden jako „Obraz Ehrensteinu“, dále Obraz markýze (pravděpodobně šlo o portrét Josepha de Montesquiou-Fezensac z roku 1910) a obraz Ritter, Tod und Engel (Rytíř, smrt a anděl) z let 1910–1911. K dalším zvučným jménům starší generace lze přičíst Wilhelma Thönyho, představujícího rovněž pomyslnou spojku na vídeňský Hagenbund (byl zastoupen obrazem Brücke (Traum)), a Antona Koliga, rodáka z Nového Jičína, činného tou dobou ve Stuttgartu, jehož status v rámci spolku katalog podobně jako v případě Thönyho blíže nespecifikoval. Kolig byl rovněž zastoupen trojicí obrazů, přičemž jeho olej Meine drei Ältesten byl nejdražším exponátem výstavy nabízeným za vysokou sumu 96 000 korun (pro srovnání Kokoschkovy obrazy byly nabízeny zhruba za polovinu této sumy, ceny většiny olejů členů spolku se pobybovaly řádově od dvou do čtyř, maximálně osmi tisíc korun). Členské jádro Prager Secession zformované během vystoupení Junge Kunst (1928) a první výstavy spolku (1929) zůstalo v podstatě beze změn. Mimo kmenové autory stála za pozornost např. účast Georga Karse, který se prezentoval trojicí olejů, a také rozsáhlejší soubor 8 děl Josefa Hegenbartha, pohybujícího se mezi Drážďany a Českou Kamenicí. Ani jeden z nich nebyl v té době členem Prager Secession, katalog je však neuváděl ani jako hosty.

V rámci druhé pražské výstavy se spolek Prager Secession snažil prezentovat se jako prestižní modernistická platforma německy hovořící scény v českých zemích. „Úroveň výstavy je z části velmi slušná, zčásti průměrná; ta lepší část je jistě dobrou konkurencí moderního umění našeho“ konstatovaly Lidové noviny (patrně Josef Čapek). „Je to sdružení moderně, nekonvenčně orientovaných výtvarníků Němců“, charakterizoval spolek Viktor Nikodém. V umělecké rovině nadále převládala díla umírněného expresionismu, doplněná tvorbou s prvky nové věcnosti, vesměs ovlivněná berlínskými (Ilona Singer, Grete Passer) ale též pařížskými impulsy (Maxim Kopf, Charlotte Radnitz). Tedy tvorba oslovující potenciální klientelu a konvenující vkusu podporovatelů. „Také tady vládne příznačný německý expresionismus, jenž je výtvarnm vyjádřením ducha neklidu a vnitřního rozlomení…“, glosoval obsah výstavy V. V. Štech. 

Původně převážně přažský okruh se snažil profilovat v mezinárodním kontextu zahraničních (zejména německých) hostů zvučných jmen a zároveň, chráněn vlastní jury, do sebe absorbovat vybrané umělce z regionů, jejichž tvorba či postoje korespondovaly se zaměřením spolku. Tato dostředivá tendence se na druhé výstavě Prager Secession projevila poměrně hojnou účastí hostí z karlovarského regionu (kromě členů Wilhelma Kliera, Josefa Dobrowskeho a Gabriele Waldert byli zastoupeni jako hosté ještě Wilhelm Srb-Schlossbauer a Oswald Voh), ale též účastí několika progresivněji laděných autorů z Liberce či Jablonce nad Nisou (Arthur Ressel, Karl May, Richard Fleissner) a z Opavy (Viktor Planckh). Tento efekt, kdy metropole přitahovala zajímavé umělce z regionů druhou výstavou kulminoval. „Je to spíše mezinárodní bašta německých umělců se střediskem v Praze (čistých Pražáků je zde sotva 40%)“ napsal např. do Národní politky Adolf Felix. Snaha překonat pražský horizont a otevřít se směrem k regionům, odkud přicházela též podpora některých mecenášů ani v následujících letech nepominula, ale týkala se přesto stále spíše konkrétních jednotlivců. Prager Secession se od roku 1930 početně už dále významně nerozšiřovala. I přes zdání rozkročenosti směrem k regionům zůstala ve třicátých letech nadále zřetelně pražským spolkem, v jehož řadách se tu a tam objevovali mimopražští jedinci či hosté, přičemž účast zahraničních hostí byla někdy spíše kosmetická, nebo se omezovala na umělce žijící v československé emigraci, mezi nimiž hrál ústřední roli Oskar Kokoschka.

Ivo Habán

Citovaná literatura

Anonym 1930: Anonym, Sezessions-Eröffnung, Abendzeitung, 1930, 17. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Filip 1930: O. Filip, „Prager Secession.“ Výstava Sdružení německých výtvarných umělců v „Krasoumné jednotě“ v Praze, Československá republika, 1930, 23. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Pečírka 1930: J. Pečírka, Prager Sezession, Prager Presse 10, 1930, č. 318, 20. 11., s. 8

Další literatura

Ivo Habán, Prager Secession. Německý sen v multikulturní Praze, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny němec ky hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec – Řevnice 2013, s. 118–151

Anna Habánová, Za hranice republiky – Vídeň, Mnichov, Norimberk, Štrasburk. Přehlídky německočeského výtvarného umění v zahraničí, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny němec ky hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec – Řevnice 2013, s. 176–189

Anna Janištinová, Praha a Čechy, in: Hana Rousová (ed.) Mezery v historii, Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi (kat. výst.), Praha 1994, s. 44–53

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie, fond Moderní galerie, nákupy děl; fond Krasoumná jednota, výstřižková služba, fond Willi Nowak, korespondence

Archiv hlavního města Prahy, SK IX/0672, č. kart. 350

Anonym, Zweite Ausstellung der Prager Sezession, Prager Presse 10, 1930, č. 266, 27. 9., s. 8

Anonym, Dei „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 267, 14. 11., s. 7

Anonym, Prager Secession, Národní osvobození, 1930, 16. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Anonym, Sezessions-Eröffnung, Abendzeitung, 1930, 17. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Anonym, Eröffnung der „Sezession“-Ausstellung, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 270, 18. 11., s. 8

Anonym, Die Ausstellung der Prager Secession, Abendblatt, 1930, 19. 11., Archiv Národní galerie v Praze,fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 272, 20. 11., s. 6

Anonym, President republiky, České slovo, 1930, 22. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Anonym, In der Ausstellung der Prager Sezession, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 274, 22. 11., s. 7

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 275, 23. 11., s. 9

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 277, 26. 11., s. 6

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 278, 27. 11., s. 7

Anonym, Aus der II. Ausstellung der Prager „Sezession“, Zeit im Bild, 1930, 27. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Anonym, Führung durch die Prager Sezession, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 281, 30. 11., s. 9

Anonym, Führung durch die Prager Sezession, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 282, 2. 12., s. 8

Anonym, In der Ausstellung der Prager Sezession, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 283, 3. 12., s. 6

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 286, 6. 12., s. 7

Anonym, Die Ausstellung der „Prager Sezession“, Deutsche Zeitung Bohemia 103, 1930, č. 288, 9. 12., s. 7

Kr. [Leopold Kreitner], Ztracené směry, Polední list, 1930, 19. 11., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931

Richard Schrötter, Bildnis seiner Gattin. Aus der Ausstellung der „Prager Sezession“ im Kunstverein für Böhmen, Deutsche Zeitung Bohemia, 1930, 23. 11., Archiv Národní galerie v Praze,fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/3, novinové výstřižky z let 1930–1931