Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Od dubna do konce června 1909 pobýval malíř Bohumil Kubišta v Paříži. Cílem cesty, které se měl účastnit původně i Emil Filla, bylo navazování kontaktů s místními umělci a galeristy, kteří by pomohli tomu, aby se umělci Osmy prosadili v zahraničí. Kubišta mimo jiné neúspěšně usiloval o představení děl Osmy v rámci salonu Nezávislých, nebo Podzimního salonu. Současně začal pracovat na přípravě výstavy nejmladší generace francouzských umělců, která by se uskutečnila v Praze. Uvažoval, že by ji uspořádala Osma, nakonec ale nabídl výstavu Spolku výtvarných umělců Mánes, přestože ještě nebyl v jeho řadách.

Na přípravě a výběru umělců Kubišta spolupracoval s dalšími členy Osmy. V polovině října zaslal spolku Mánes dopis se seznamem tvůrců, kteří měli být na výstavě zastoupeni. Byli to francouzští malíři Henri Matisse, Henri Manguin, Albert Marquet, Othon Friesz, Georges Brague, André Derain, Raoul Dufy, Pierre Girieud a původem holandští malíři Kees van Dongen a Jan Verhoeven, žijící v Paříži. Šlo tedy vesměs o umělce okruhu francouzského fauvismu a nastupujícího kubismu. Spolek Mánes výstavu přijal a ohledně dokončení jejích příprav se obrátil na studenta dějin umění Antonína Matějčka, novináře Rudolfa Kepla a malíře Ludvíka Strimpla. Všichni tři pobývali v té době v Paříži, na rozdíl od Kubišty, který se již vrátil do Prahy.

Kubišta se přirozeně chtěl na přípravách dále podílet. Díky pomoci F. X. Šaldy se mu podařilo získat finanční prostředky, které mu umožnily koncem roku 1909 do Paříže znovu odcestovat. Seznam jmen se postupně rozrůstal. Kepl jednal mimo jiné s Matissem a údajně na jeho návrh i na doporučení jiných osobností rozšířil seznam o malíře Jeana Puye a Charlese Camoina a rovněž o starší umělce okruhu skupiny Nabis: Félixe Vallottona, Pierra Bonnarda a Odilona Redona. Přibyl rovněž sochař Aristide Maillol a malíř Maurice Vlaminck. Kepl chtěl na výstavu zařadit i obrazy Paula Cézanna, ale nepodařilo se mu je získat.

Otazníky dodnes visí nad neúčastí Pabla Picassa. Emil Filla uvedl v rozhovoru ze třicátých let, že původně měly být Picassovy obrazy zapůjčeny stejně jako díla Deraina a Braqua od Daniela-Henry Kahnweilera. Podle Filly však Kahnweiler odmítl poslat jeho obrazy, „domnívajíce se, že Praha není pro ně dosud dosti zralá“ [Filla 1932, s. 242]. Je ovšem otázkou, zda skutečně o jejich přítomnost čeští umělci usilovali. Na Kubištově seznamu se jméno Picassa nevyskytovalo a z různých reakcí je zřejmé, že domácí tvůrce tehdy více přitahovala Braquova a Derainova díla a rovněž práce Othona Friesze, který zažíval v Paříži vrchol popularity. Výstava nakonec neobsahovala ani práce Dufyho, protože ji neobeslal.

Úvod katalogu napsal Antonín Matějček, který o jeho obsahu diskutoval v průběhu psaní s Kubištou. Text, který v pozměněné variantě otiskly i Volné směry, je proslulý tím, že jako jeden z prvních používá pro označení tvorby moderních malířů pojem expresionismu. Matějček se přitom inspiroval článkem Henriho Matisse Malířovy poznámky, na který v textu odkazuje a kde umělec hovořil o důrazu na sebevyjádření, „sebeexpresi“ [Rakušanová 2020, s. 142]. Matějček potřeboval nový pojem, aby odlišil tvůrčí úsilí mladých umělců od impresionismu. Náplní expresionismu učinil snahu o novou syntézu a současně subjektivizaci tvůrčího vyjadřování: „Impresionismus jako malířský vzor přerostl v expresionismus; vůle nového výrazu vyžádala si syntézu místo analýzy, subjektivní přepis místo objektivního popisu“ [Matějček 1910, nestr.].

Během výstavy inicioval Emil Filla sbírku na zakoupení Derainova monumentálního Koupání. Přestože se peníze sháněly delší dobu, než se původně předpokládalo, nakonec se podařilo vybrat cílenou částku 800 Kč a obraz od Deraina prostřednictvím Kahnweilera zakoupit. V současnosti je majetkem Národní galerie v Praze.

Bohumil Kubišta spatřoval hlavní přínos výstavy v tom, že ukázala vývoj moderního francouzského umění v návaznosti na Cézanna a pontavenskou školu. Jejím účelem podle něj bylo „zdůraznit správnou a jedině možnou malbu proti malbě špatné“ [Kubišta 1910, s. 34]. Výstava byla pro české prostředí důležitá zejména proto, že se díky ní mohlo poprvé seznámit s originály děl, zastupujících nejaktuálnější stylové proudy francouzského umění: fauvismus a raný kubismus. Ten byl zastoupen zejména Braquovým obrazem, uvedeným v katalogu pod názvem Hutě a pravděpodobně ztotožnitelným s plátnem Střechy továren v L´Estaque.

Význam však měla přehlídka i pro vystavující tvůrce. Jak uvedl Nick Sawicki, většina z nich v té době často nevystavovala mimo Francii [Sawicki 2014, s. 146]. Výstava jim proto poskytla dobrou příležitost, jak vlastní dílo etablovat v mezinárodní síti tehdejšího uměleckého provozu.

Tomáš Winter

Citovaná literatura

Filla 1932: Emil Filla, Rozhovor s Vilémem Závadou, Rozpravy Aventina VII, 1931–1932, 14. 4., s. 241–244 

Kubišta 1910: Bohumil Kubišta, Paul Cézanne (1910), in: Jiří Padrta (ed.), Osma a Skupiny výtvarných umělců 1907–1917. Teorie, kritika, polemika, Praha 1992, s. 31–34 

Matějček 1910: Antonín Matějček, Díla shromážděná v těchto zdech…, in: XXXI. výstava S. V. U. Manes. Les Indépendants (kat. výst.), SVU Mánes v Praze, nestr.

Rakušanová 2020: Marie Rakušanová, Bohumil Kubišta a Evropa, Praha 2020

Sawicki 2014: Nicholas Sawicki, Na cestě k modernosti. Umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech 1900–1910, Praha 2014

Další literatura

Vojtěch Lahoda, Český kubismus, Praha 1996, s. 22

Miroslav Lamač, Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917, Praha 1988, s. 177

Antonín Matějček, Úvod k výstavě Neodvislých, Volné směry XIV, 1910, s. 136–151 

Marie Rakušanová, Kubišta – Filla. Zakladatelé moderního českého umění v poli kulturní produkce, Brno – Plzeň 2019, s. 112–115

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, Les 4013, Indépendants, 1910 (únor–březen). Link na: http://katalog.ahmp.cz

S. V. U. Mánes, Právo lidu XIX, 1910, č. 39, 8. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1

Výstava francouzského umění v Praze, Právo lidu XIX, 1910, č. 37, 6. 2. (2. Příloha Práva lidu), s. 1

Výstava francouzského umění v Praze, Právo lidu XIX, 1910, č. 37, 6. 2. (2. Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 67, 8. 3. (Příloha Práva ldu), s. 2

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 41, 10. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1 

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 42, 11. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 43, 12. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 46, 15. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 47, 16. 2. (Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 51, 20. 2. (2. Příloha Práva lidu), s. 1

XXXI. výstava S. V. U. „Mánes“, Právo lidu XIX, 1934, č. 63, 4. 3. (Příloha Práva lidu), s. 1 

XXXI. výstava S. V. U. Mánes, Čas XXIV, 1910, č. 58, 27. 2., s. 5