Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1928
Skupina Junge Kunst

Datum:15. února – 4. března 1928

Místo: Praha, Rudolfinum

Pořadatel:Krasoumná jednota

Autoři koncepce:Kopf, Maxim

komentář

Výstava Junge Kunst uspořádaná pod hlavičkou Krasoumné jednoty v Rudolfinu na sklonku zimy roku 1928 představila nejnovější tvorbu převážně pražských, německy hovořících výtvarných umělců a umělkyň nastupující generace, kteří teprve před nedlouhou dobou vyšli z pražské Akademie. Výstava se svým obsahem odlišovala od konzervativního, tradicionalistického a nacionálně buditelského kurzu, který byl do té doby charakteristický pro většinu ostatních uskupení německy hovořící scény v Československu. Prezentaci Junge Kunst dominovala modernisticky laděná, a především francouzsky orientovaná tvorba, která ačkoli nebyla nijak avantgardní, ukázala dobově aktuální internacionální orientaci mladších pražských Němců.

Založení spolku Junge Kunst inicioval během léta 1927 malíř Maxim Kopf, který se téhož roku na jaře po několika letech strávených střídavě v Paříži, New Yorku a na Tahiti vrátil společně s Mary Duras do Prahy, kde se po úspěšné monografické výstavě vrhnul do organizování pražské německy hovořící výtvarné scény. Kopf oslovil většinu svých umělecky nejzajímavějších a v Praze činných spolužáků a kolegů z Akademie a tyto sdružil v nově založeném spolku Junge Kunst. Hlavní motivací k založení spolku i k následnému uspořádání společné výstavy byla snaha otevřít možnosti prezentace a také prodeje, který byl pro většinu ze zúčastněných začínajících autorů existenční otázkou. Výstavu doprovázel útlý katalog bez reprodukcí. Jako obvykle pod hlavičkou Krasoumné jednoty existoval v samostatné české a německé mutaci. Na rubové straně obálky nesl následující (a jediný) text:

„Nesnáze, s nimiž se setkává nynější mladé umění při pokusu uspořádati výstavu, v níž by individualita jednotlivce přišla k plné platnosti, byly podnětem k založení této skupiny. Skupina obrala si za úkol býti prostředníkem bez jednostranné tendence mezi současnou žijící mladou generací této země a veřejností.

V rámci vystoupení skupiny Junge Kunst se prezentovalo celkem 19 umělců a umělkyň, kteří dohromady představili 95 děl – malby, kresby, grafiku a sochařské práce. Mezi vystavujícími bylo pět žen, židovské malířky Grete Passer a Charlotte Schrötter-Radnitz a mladé sochařky Mary Duras, Martha Schöpflin a Gabriele Waldert. S podobnou konstelací ze strany německy hovořících umělců se doposud publikum v Čechách, na Moravě ani ve Slezsku nesetkalo a zvolený, ničím nezavazující název Junge Kunst v tomto případě vyzníval zcela adekvátně. 

Ačkoli vystoupení Junge Kunst představovalo bezesporu progresivní impulz mezi českými Němci, nejednalo se na druhou stranu ani o moment nějakým způsobem radikální, jako tomu bylo na etnicky české straně třeba v případě Devětsilu. Pojítkem Junge Kunst byla etnická a generační spřízněnost, nikoli totožné smýšlení o formální nebo ideové podobě jejich tvorby. Skupina neměla teoretika ani jakkoli více vyhraněný program, neangažovala se společensky a až na etnické vymezení ani politicky – v tomto smyslu se profilovala spíše nekonfliktně, a lze říci i demokraticky a loajálně vůči ČSR. Tvorba členů Junge Kunst cílila na vzdělané, dobře situované, převážně středostavovské publikum, které mělo zájem o aktuální trendy. Cílem členů Junge Kunst nebyl německý nacionalismus ani snaha šokovat společnost avantgardními či jinak výrazně angažovanými projevy. 

Zajímavostí výstavy byla přítomnost Alfreda Justitze, který se účastnil jako host. Justitz patřil k již zavedeným autorům střední generace a výstavě dodával důležitost.  Současně mohl jako člen Mánesa fungovat i jako určitá spojka směrem k česky hovořící scéně. Justitzovo vystoupení s Junge Kunst mělo epizodický charakter, ale jeho přítomnost svědčí o určitých kontaktech mezi česky a německy hovořícími umělci v Praze, ačkoli tyto byly v rámci každodenního výstavního provozu a etnického rozdělení tehdejšího uměleckého světa v Československu spíše výjimečné.

Na rozdíl od přímočaře nacionálně motivovaných souborných přehlídek německy hovořící scény v Brně v letech 1921 a 1928, které trvaly mnohem déle a nabízely významně větší množství autorů a děl, věnovala výstavě Junge Kunst pozornost i česká média, která naopak německé výstavy v Brně ostentativně ignorovala. O třítýdenní vystoupení Junge Kunst se zajímaly spíše středové a levicově orientované noviny a časopisy. Zprávy a recenze o výstavě se nesly vesměs v pozitivním duchu, měly spíš srovnávací než konfrontační charakter. Tyto postřehy dobře odrážely faktický stav – francouzsky laděná tvorba mladých pražských Němců se v tomto okamžiku dosti blížila soudobé produkci členů Mánesa či Umělecké besedy a liberální, pročeskoslovenské postoje Maxima Kopfa a jeho přátel budily u části české veřejnosti sympatie.

Z hlediska prodeje zaznamenala výstava výrazný úspěch. Německý odbor Moderní galerie nakoupil do sbírek umělecká díla téměř od každého z vystavujících. Dodnes neznámý je osud nejdražšího malířského díla výstavy, obrazu Koncert od Richarda Schröttera, který byl dle recenzí ústředním exponátem. Jeho reprodukci přinesl deník Prager Presse. Komerční úspěch a společenský ohlas výstavy vedl v dalších měsících k založení spolku Prager Secession. Ten vyšel z platformy Junge Kunst, rozšířil stávající formát o mimopražské umělce, prohloubil zahraniční orientaci zejména do Berlína a snažil se oslovit širší spektrum pražské, německy hovořící inteligence a podnikatelských kruhů. 

Ivo Habán

Literatura

Ivo Habán, Junge Kunst: mezi Francií a německou novou věcností, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec – Řevnice 2013, s. 104–117

Anna Janištinová, Praha a Čechy, in: Hana Rousová (ed.) Mezery v historii, Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi (kat. výst.), Praha 1994, s. 44–53

AJa [Anna JANIŠTINOVÁ], heslo Junge Kunst, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 329–330

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Junge Kunst, 1928, stanovy spolku, SK IX/0663, č. kart. 385

vystavující autoři
katalog

Die Gruppe Junge Kunst

I. Ausstellung, Kunstverein für Böhmen, Prag I, Künstlerhaus Rudolfinum-Parlament, von 15. Feber bis 4. März 1928

Skupina Junge Kunst: I. výstava od 15. února do 4. března 1928 od 9. do 5. hod. / Krasoumná jednota pro Čechy

Vydavatel: Krasoumná jednota pro Čechy

Místo a rok vydání: Praha 1928

recenze

Josef Čapek

jč [Josef Čapek], Výstava skupiny Junge Kunst, Lidové noviny, 1928, 21. 2., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf

A. F. [Antonín Friedl], Signál XXI(?), 1928, Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1928–1930

pdf

Otto Kletzl

Otto Kletzl, Ausstellungen sudetendeutscher Kunst in Prag. Von November 1927 bis April 1928, Witiko I, 1928, s. 169–176 

pdf

František Kovárna

-rna. [František Kovárna], Umělecké výstavy. Krasoumná Jednota., Právo lidu, Praha, 1928, 25. 2., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf

Fritz Lehmann

Fritz Lehmann, »Junge Kunst.« Ausstellung im Rudolfinum, Prager Tagblatt, 1928, 16. 2., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928.

pdf

Josef Richard Marek

J. R. Marek, Junge Kunst, Národní listy, 1928, 4. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf

František Muzika

M. [František Muzika], 1. Výstava skupiny Junge Kunst v Krasoumné jednotě, Rozpravy Aventina XIII, 1928, č. 13, s. 162

pdf

Viktor Nikodem

N. [Viktor Nikodem], Z pražských výstav. Die junge Kunst v Krasoumné jednotě. Národní osvobození, 1928, 3. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf

August Ströbel

a. st. [August Ströbel], Junge Deusche Kunst. Im Kunstverein., Deutsche Zeitung Bohemia CI, 1928, č. 40, 16. 2., s. 6

pdf

B. S. Urban

B. S. Urban, Co nového ve výtvarném umění, Nedělní list, 1928, 11. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf

W. T., Junge Kunst, Zur Ausstellung im Kunstverein füt Böhmen (Rudolfinum), Deutsche Presse, 1928, 17. 2., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Ausstellung „Junge Kunst“ im Kunstverein für Böhmen, Deutsche Presse, 1928, 1. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

Anonym, Die Ausstellung „Junge Kunst“, Prager Tagblatt, 1928, 4. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

Anonym, Skupina německých umělců „Junge Kunst“, Rudé právo, 1928, 16. 2., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

Anonym, Skupina „Junge Kunst“ (Krasoumná jednota), Venkov, 1928, 3. 3., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, sign. č. AA1502/2, novinové výstřižky z let 1916–1928

J. [Jaromír] Pečírka, Prager Kunstausstellungen. Oldřich Kerhart. – Gruppe Junge Kunst., Prager Presse8, 1928, 18. 2., s. 7

Johannes Stauda, Zur Sudentendeutschen Kunst (Aus Zeitschriften und Tageszeitungen), Witiko I, 1928, s. 164–165 

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo