Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1930
Sto let českého umění 1830–1930

komentář

Výstava Sto let českého umění byla přelomovou výstavou Spolku výtvarných umělců Mánes. Šlo o jeho 153. členskou výstavu, ale o první, která se konala v nové Spolkové budově na Riegrově nábřeží, postavené podle návrhu předsedy spolku Otakara Novotného. 

Výstava byla jedním z vůbec prvních pokusů o velkou soubornou retrospektivu českého umění. První obdobná výstava zaměřující se na české umění posledních sta let se konala v roce 1891 v rámci Všeobecné zemské výstavy. Mánes se mohl inspirovat i v Paříži, kde dvě podobné výstavy s názvem Cent ans de la peinture française proběhly v roce 1922 a na jaře 1930 [Urban 1930]. 

Výstava se konala pod protektorátem prezidenta Masaryka a byla zahájena 31. října 1930. Vernisáž, spojená se slavnostním otevřením nové budovy, byla vzhledem k výlučnému postavení spolku velkou společenskou událostí. Úvodní slovo pronesl předseda Novotný, který zmínil, že spolek touto výstavou skládá hold minulosti, ale zároveň dokořán otevírá dveře umělecké budoucnosti. Promluvili také čestní předsedové výstavy – ministři Beneš a Dérer spolu s primátorem Baxou. O spolku a jeho nové budově hovořili profesoři Hofbauer a Matějček a proslovy zakončil architekt Jurkovič příspěvkem o Slovenské umělecké besedě. 

Autory koncepce výstavy byli historikové umění, avšak do podoby její moderní části výrazně zasáhl spolkový výbor. Základní ideou bylo představit i méně známá díla, z nichž některá byla dokonce vystavena vůbec poprvé, a dotvořit tak obraz o vývoji českého umění, který poskytovala Moderní galerie. Z té pocházela asi třetina vystavených děl, malou část zapůjčily veřejné instituce, naprostá většina zápůjček ovšem pocházela ze soukromých sbírek. Pokus o tuto syntézu byl recenzenty hodnocen veskrze kladně. 

Úvod k výstavě, publikovaný v katalogu, sestavil Antonín Matějček. Pro snazší orientaci rozřadil dlouhý časový záběr výstavy do menších celků. Jeho kategorizace se opírala o rok 1848, který podle něj odděluje doby plného rozvinutí romantismu a realismu. Pozornost věnoval také tzv. generaci Národního divadla a umění doby přelomu století. Matějčkem popsaný vývoj završuje generace, která nastoupila kolem roku 1910 a byla tedy v době konání výstavy současná.

Katalogová hesla zpracovala Hana Frankensteinová-Volavková. Katalog obsahoval na 450 čísel, mezi nimiž se nacházely malby, kresby, grafiky, sochy i fotografie architektur, a byl na svou dobu poměrně mohutný. Kromě množství reprodukcí nabízel i základní životopisná data umělců a detailní informace o vystavených dílech, včetně současného vlastníka. Jak ovšem zmínila kritika Práva lidu [Anonym 1931], toto podrobné katalogové zpracování se vůbec nepropsalo do instalace. Zcela zde chyběly popisy děl, byla pod nimi pouze čísla odkazující ke katalogu, a tudíž návštěvník, který si koupi katalogu nemohl dovolit, zůstal zcela bez informací.

Výstava byla instalována v hlavním a vedlejším sále budovy, přičemž vedlejší byl rozdělen příčkami na několik menších kójí. Výsadní pozici v hlavním sále zaujímal Josef Mánes, společně s ním a jeho současníky zde ovšem byla vystavena i díla modernistů. Juxtapozice klasického a soudobého umění nebyla v tehdejší instalační praxi obvyklá a recenzenti tuto koncepci ignorující chronologické členění převážně ostře kritizovali. Až na výjimky ji považovali za nedůstojnou vůči „skutečným mistrům“. Negativně hodnoceno bylo i samotné rozdělení výstavy do dvou sálů, protože ve vedlejším se někteří autoři opakovali, což podle recenzentů působilo zmatečně.

Obrazy visely v hlavním sále až ve třech řadách nad sebou, a proto díla na nejvyšších místech si divák podle mnohých kritiků nemohl detailně prohlédnout. Často byla navíc umístěna velmi blízko u sebe, a tak se „jeden obraz bil s druhým“ [Ströbel 1930]. Tento typ tradiční salónní instalace byl už tehdy považován za zastaralý, a proto byl kritizován. Recenzentům vadil i fakt, že plastiky bránily většímu odstupu od obrazů [Nikodem 1930]. Jeden z obhájců výstavy Jaromír Pečírka však tuto instalaci hájil tím, že vysoké stěny takové uspořádání přímo vyžadují, a navíc k němu bylo nutné přistoupit vzhledem k velkému počtu děl [Pečírka 1930a]. 

Přestože název výstavy vytyčil jako roky jejího zájmu léta 1830–1930, vystaveno bylo i několik málo děl vzniklých před rokem 1830 (například malby Antonína Mánesa či Františka Tkadlíka). Šlo o zcela uměle vytvořený mezník, který odpovídal stoletému zaokrouhlení k datu výstavy, z hlediska vývoje českého umění ale nešlo o žádný výrazný zlom. Jeho použití nicméně rozpoutalo diskusi o periodizaci umění raného 19. století a otázkách stylového vývoje, kterým nebylo až doposud věnováno příliš pozornosti.

Vtěsnat celistvý vývoj českého umění posledních více než sta let do pouhých dvou sálů byl pochopitelně těžký úkol a výstava takovéhoto rozsahu musela nutně být z dobového hlediska torzem. Komitét výstavy původně počítal s vystavením více čísel, kvůli nedostatku místa ale musel tento plán zredukovat a několik již půjčených děl nakonec do výstavy zařazeno nebylo. Mnoho umělců, z dnešního pohledu zásadních, tak ve výstavě chybělo, což bylo snad nejčastější výtkou dobových kritik. Ani jediným dílem zde například nebyly zastoupeny takové osobnosti jako Bedřich Havránek, Alfons Mucha nebo Jakub Schikaneder. To ještě podnítilo kritiky, kteří upozorňovali na nepoměr prostoru, jenž byl jednotlivým epochám dán. Dílům vzniklým v období 1900–1930 bylo vyhrazeno více místa než předchozím sedmdesáti rokům. Výběr moderních umělců byl navíc podle mnohých recenzentů tendenční a v rámci spolkové politiky dával přednost členům Mánesa. Na výstavě se tak objevila i díla umělců, které dnes za kanonické nepovažujeme. 

Jak ovšem zmínily Lidové listy, výstava šla za určitými hledisky a jasně ukázala, že současnost staví na tradici [V. H. 1930]. To, že někteří umělci chyběli, se tak nejevilo jako podstatné: nemělo totiž jít o historickou výstavu, autoři přiznali koncept zkratky, který byl vzhledem k nedostatku prostoru nutný. Jednotlivá období byla vymezena těmi nejzásadnějšími díly, a spíše než úplnosti, byla dána přednost názornosti [Pečírka 1930b]. 

Výjimečnost výstavy spočívala především v pokusu o co nejucelenější retrospektivní obraz českého umění, a to skrze interpretativní metodu, ne kompletní vývojovou řadu. Jako jedna z prvních byla založena na nechronologické a konfrontační instalaci. Pozoruhodná je i snaha o vystavení zásadního počtu děl ze soukromých sbírek, s nimiž veřejnost dosud nebyla seznámena. 

Výstava trvala pouhé dva měsíce, byla otevřená denně od 9 do 17 hodin a navštívilo ji rekordních 20 000 lidí. Číslo samo o sobě nezní v souvislosti s počty návštěvníků jiných velkých výstav první třetiny 20. století nijak vysoce. Například Mánesovu výstavu v Topičově salonu roku 1920 navštívilo 23 000 lidí, trvala však dvakrát déle. Lidové noviny [čeh. 1931] velkou návštěvnost shrnuly následovně: „Mezi výstavami, které Mánes až dosud v Praze uspořádal, nebyla ještě žádná předmětem takového zájmu jako tato“.

Tereza Štěpánová

Citovaná literatura

Anonym 1931: Anonym, Výstava „Mánesa“ a potřeby obyčejných návštěvníků, Právo lidu (večerní vyd.) XIX (XL), 1931, č. 3, 5. 1., s. 2

Nikodem 1930: N. [Viktor Nikodem], Sto let českého umění, Národní osvobození VII, 1930, č. 314, 15. 11., s. 4

Pečírka 1930a: Jaromír Pečírka, Hundert Jahre tschechischer Kunst., Prager Presse X, 1930, č. 307, 9. 11., s. 10

Pečírka 1930b: Jaromír Pečírka, Výstavy, Rozpravy Aventina VI, 1930, č. 10, 26. 11., s. 118

Ströbel 1930: a. st. [August Ströbel], Hundert Jahre tschechischer Kunst, Deutsche Zeitung Bohemia CIII, 1930, č. 257, 1. 11., s. 8

Urban 1930: B. S. Urban, Sto let českého umění (Výstava v budově Mánesa.), Legie V, 1930, č. 47, 20. 11., s. 5 

V. H. 1930: V. H., Velká tragika. Jubilejní výstava Mánesa, Lidové listy (nedělní příloha) IX, 1930, č. 258, 9. 11., s. 3

Další literatura

Antonín Matějček, Sto let českého umění, Volné směry: umělecký měsíčník XXVIII, Praha 1930–1931, s. 73–89

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, Sto let českého umění 1930 (listopad – prosinec) 

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=77C16858220E11E0823600166F1163D4

vystavující autoři
pozvánka
Sto let českého umění 1830–1930

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=77C16858220E11E0823600166F1163D4&scan=583#scan583

katalog

Sto let českého umění 1830–1930

Vydavatel: Spolek výtvarných umělců Mánes

Místo a rok vydání: Praha 1930

Autor úvodního textu:Antonín Matějček
recenze

Anonym, Poznámky k výstavě „Sto let českého umění“, České slovo XXII, 1930, č. 262, 7. 11., s. 9

pdf

Anonym, Sto let českého umění. (Budova Mánesa), Právo lidu (večerní vyd.) XVIII (XXXIX), 1930, č. 256, 6. 11., s. 4

pdf

Josef Čapek

jč [Josef Čapek], Kulturní kronika. Sto let českého umění v Mánesu, Lidové noviny, Brno XXXVIII, 1930, č. 564, 9. 11., s. 9

pdf

Otakar Filip

Otakar Filip, Výtvarné umění. Sto let českého umění 1830–930. Výstava S. V. U. "Mánes" v nové budově na Riegrově nábřeží, Československá republika CCLI, 1930, č. 258, 4. 11., s. 8; č. 260, 6. 11., s. 6; č. 263, 9. 11., s. 7; č. 264, 11. 11., s. 6; č. 266, 13. 11., s. 6; č. 269, 16. 11., s. 7 

pdf

Alfred Fuchs

Alfred Fuchs, Na retrospektivní výstavě Mánesa, Dnešek I, 1930, č. 4, 13. 11., s. 121–122 

pdf

František Xaver Harlas

F. X. Harlas, Od Mánesa ke Švabinskému, Národní politika XLVIII, 1930, č. 349, 21. 12., s. 12

pdf

František Xaver Harlas

F. X. Harlas, Výstava zahajovací v paláci spolku Mánes u novoměstské vodárenské věže, Národní politika XLVIII, 1930, č. 315, 16. 11., s. 9–10

pdf

Josef Jirsík

Josef Jirsík, Kolem výstavy v Mánesu, Národní politika (odpolední vyd.) XLVIII, 1930, č. 337, 9. 12., s. 2 

pdf

František Kovárna

František Kovárna, A hunderd years of Czech art, Central European Observer IX, 1931, č. 2, 9. 1., s. 18–20; č. 3, 16. 1., s. 32–34

pdf

Kr., Výstava Mánesa, Polední list IV, 1930, č. 306, 4. 11., s. 2

pdf

Josef Richard Marek

Josef Richard Marek, Sto let českého umění, Národní listy (příloha) LXX, 1930, č. 315, 16. 11., s. 9; č. 322, 23. 11., s. 9; č. 329, 30. 11., s. 9; č. 336, 7. 12., s. 9

pdf

V. R. Mráz

V. R. Mráz, "Sto let českého umění" v nové budově S. V. U. Mánes, Škola a rodina IV, 1931, č. 5, leden, s. 71–72

pdf

Viktor Nikodem

N. [Viktor Nikodem], Sto let českého umění, Národní osvobození VII, 1930, č. 314, 15. 11., s. 4

pdf

Kamil Novotný

Kamil Novotný, Sto let českého umění 1830-1930. Zahajovací výstava v budově S. V. U. Mánes, Právo lidu XXXIX, 1930, č. 299, 21. 12., s. 9–10 

pdf

Jaromír Pečírka

Jaromír Pečírka, Hundert Jahre tschechischer Kunst., Prager Presse X, 1930, č. 307, 9. 11., s. 10; č. 353, 25. 12., s. 9

pdf

Jaromír Pečírka

Jaromír Pečírka, Výstavy, Rozpravy Aventina VI, 1930, č. 10, 26. 11., s. 118

pdf

Jan Rambousek

Jan Rambousek, Čertovo kopýtko „Sto let českého umění“, Venkov XXV, 1930, č. 263, 9. 11., s. 7

pdf

sen, Sto let českého umění, Reforma XII, 1930, č. 263, 9. 11., s. 7

pdf

August Ströbel

a. st. [August Ströbel], Hundert Jahre tschechischer Kunst, Deutsche Zeitung Bohemia CIII, 1930, č. 257, 1. 11., s. 8

pdf

Stanislav Svoboda

St. Svoboda, Sto let českého umění (Dojmy z výstavy.), Národní politika (odpolední vyd.) XLVIII, 1930, č. 309, 10. 11., s. 2

pdf

Václav Vilém Štech

V. V. Štech, O tradici a tradičnosti. Ve výtvarnictví i jinde, České slovo XXII, 1930, č. 287, 6. 12., s. 9–10

pdf

Václav Vilém Štech

V. V. Štech, Sto let českého umění. České slovo XXII, 1930, č. 260, 5. 11., s. 10

pdf

Viktor Šuman

Viktor Šuman, S. V. U. Mánes zahájil svou činnost pod vlastní střechou, Národ VI, 1930, č. 252, 3. 11., s. 1

pdf

Prokop Toman st.

Prokop Toman st., Glossy k výstavě "Sto let českého umění", Venkov XXV, 1930, č. 276, 25. 11., s. 9 

pdf

B. S. Urban

B. S. Urban, Sto let českého umění (Výstava v budově Mánesa.), Legie V, 1930, č. 47, 20. 11., s. 5 

pdf

V. H., Sto let českého umění 1830-1930. V novém domě Mánesa na Riegrově nábřeží v Praze II., Lidové listy IX, 1930, č. 275, 29. 11., s. 6; č. 282 (kulturní příloha), 7. 12., s. 2 

pdf

V. H., Velká tragika. Jubilejní výstava Mánesa, Lidové listy (nedělní příloha) IX, 1930, č. 258, 9. 11., s. 3

pdf

Vojtěch Volavka

Vojtěch Volavka, Sto let českého umění (1830–1930). Poznámky k současné výstavě v nové budově "Mánesa.", Demokratický střed VIII, 1930, č. 4, 14. 11., s. 5; č. 9–10, 19. 12., s. 6–7; 1931, č. 12, 9. 1., s. 5

pdf
Pohledy do výstavy

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

směrem k čelní stěně v popředí Josef Václav Myslbek, Hudba, v pozadí vpravo Václav Levý, Adam a Eva, Stanislav Sucharda, Ukolébavka

na stěně v pozadí Antonín Slavíček, Sv. Vít

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

levá stěna instalace (pokračování) s obrazy: Karel Purkyně, Podobizna pí. E. KřikavovéZátiší s pávemPodobizna sl. Emilie BubeníčkovéSlavnostní průvod Shakespearovský (dole), Zátiší s koroptvemi a Autoportrét, Josef Mánes, Josefína (uprostřed) a portréty manželů Vendulákových (vlevo a vpravo), Jitro a Večer (vlevo a vpravo pod Josefínou)

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

levá stěna instalace s obrazy Josefa Mánesa, Setkání Petrarky s Laurou v Avignonu roku 1327 (zcela vlevo) a Josefína (vpravo), Karla Purkyně (od středu doprava), Podobizna rodiny J. SzalatnayePodobizna pí. E. KřikavovéZátiší s pávemPodobizna sl. Emilie BubeníčkovéSlavnostní průvod Shakespearovský (vpravo dole)

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

na čelní stěně zleva Jan Preissler, Černé jezero, Josef Mánes, Prapor spolku Říp, Antonín Slavíček, Sv. Vít

dole ve středu sochařské expozice zleva: Jan Štursa, Sulamit Rahu, Josef Václav Myslbek, Oddanost a Hudba

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

detail čelního pohledu

v popředí Josef Václav Myslbek, Oddanost

v pozadí vlevo Jan Štursa, Sulamit Rahu

na stěně nahoře Jan Preisler, Černé jezero, Josef Mánes, Prapor spolku Říp

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do vedlejších prostor výstavy Sto let českého umění 1830–1930

obrazy Jana Preislera, Motiv z panneau v Obecním domě, a Joži Uprky, Pouť ke sv. Antoníčku

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do vedlejších prostor výstavy Sto let českého umění 1830–1930

ve středu na stěně Emil Filla, Žena s kobercem

vlevo nahoře Emil Filla, Podobizna Eduarda Basse

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

pravá stěna instalace, nahoře Max Švabinský, Nástropní malba

zcela vlevo Miloš Jiránek, Na balkoně

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do hlavního sálu výstavy Sto let českého umění 1830–1930

Pravá stěna instalace (pokračování), zleva s obrazy Emila Filly, Milosrdný Samaritán Na verandě, Vincence Beneše Zuzana v lázni, Emila Filly Spáči, Vincence Beneše Idyla, Emila Filly Dvě ženy

na vedlejší stěně vpravo Vincenc Beneš, Hagar a Izmael

zprava plastiky: Jan Štursa, Toaleta, Otto Gutfreund, Žena s náhrdelníkem, František Bílek, podobenství velkého Západu Čechů, Otto Gutfreund, Švadlena (Šijící žena)

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do vedlejších prostor výstavy Sto let českého umění 1830–1930

v rohu plastika Otto Gutfreund, Hamlet

zleva obrazy: Vincenc Beneš, Hagar a Ismael, Bohumil Kubišta, Cirkus, Václav Špála, Dubrovník, Václav Špála, Pradleny, Bohumil Kubišta, Hráči, Josef Čapek, Námořník, Václav Špála, Eva, Antonín Procházka, Kytice ve vysoké váze

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do vedlejších prostor výstavy Sto let českého umění 1830–1930

vlevo nahoře Toyen, Fjordy, pod tím František Kupka, Neodbytná bílá čára

 vpravo nahoře Josef Šíma, Mlno, pod tím František Kupka, Ocel pije

 

Volné směry XXVIII, 1930–1931

Pohled do vedlejších prostor výstavy Sto let českého umění 1830–1930

 

Volné směry XXVIII, 1930–193

drobné zprávy o výstavě

Anonym, Budova „Mánesa“ otevřena výstavou „Sto let českého umění“, Právo lidu XXXIX, 1930, č. 257, 1. 11., s. 6

Anonym, Pan president na výstavě „Mánesa“, Národní osvobození VII, 1930, č. 320, 21. 11., s. 5

Anonym, Výstava „Mánesa“ a potřeby obyčejných návštěvníků, Právo lidu (vyčerní vyd.) XIX (XL), 1931, č. 3, 5. 1., s. 2

Anonym, Výstava „Sto let českého umění 1830–1930“, Národní politika (odpolední vyd.) XLVIII, 1930, č. 320, 21. 11., s. 4  

Anonym, Výstava „Sto let českého umění“, Národní politika XLVIII, 1930, č. 322, 23. 11., s. 10

B, Antonín Švehla na výstavě Mánesu, Lidové noviny, Brno XXXVIII, 1930, č. 590, 23. 11., s. 7

čeh, Výstavy v nové budově Mánesa, Lidové noviny, Brno XXXIX, 1931, č. 6, 4. 1., s. 11

d, Dům Mánesa otevřen. Výstavou: Sto let českého umění, Lidové noviny, Brno XXXVIII, 1930, č. 551, 1. 11., s. 5

G. S., Sto let českého umění, Polabská stráž XII, 1930, č. 43, 1. 11., s. 2

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo