Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Šedesátá sedmá byla poslední z dvaceti dvou velkých výročních výstav Krasoumné jednoty, jež se uskutečnily v Rudolfinu v rozmezí let 1885–1906 vždy v jarním termínu přibližně od půli dubna do půli června. Ve výstavních prostorách v přízemí a 1. patře Rudolfina bývalo soustředěno zpravidla 700–1000 exponátů, přičemž nejvyššího počtu 1154 děl dosáhla 66. výroční výstava v roce 1905. Počínaje rokem 1907 se počet exponátů omezil většinou na 250–300 v prostorách přízemí, kdežto sály v 1. patře s ideálním horním osvětlením přestaly být využívány [Filip – Musil 2021, s. 290]. Tradiční koncept salonních výstav tak v pražských podmínkách dospěl do své finální fáze. Předpovědi jeho konce se v tisku objevovaly už od začátku 20. století, ale Krasoumná jednota se tomu snažila zabránit různými inovacemi, dokonce i afinitou ke konkurenční secesi. Nešlo přitom jen o zastoupení moderních umělců, nebo symptomaticky též producentů užitého umění, ale důraz byl kladen i na stylovou úpravu výstavních prostor, volnější instalaci a grafický design plakátů a katalogů [Filip – Musil, s. 285–286]. Ve výstavní komisi 67. výroční přehlídky se sešlo pět malířů a jeden sochař (Josef Kalvoda), v roli předsedy sběratel umění a filantrop Vojtěch Lanna, jakož i náměstek ředitele uměleckoprůmyslového muzea F. A. Borovský a tajemník Alois Czermak. Jednota umělců výtvarných (JUV) v Praze a mnichovské secesionistické sdružení Die Scholle měly však jako hosté své vlastní jury. Celkový počet exponátů dosáhl čísla 993, přičemž Die Scholle jich během výstavy část prostřídala.

V prvním decenniu 20. století se na pražských výročních výstavách už jen těžko hledají dominanty toho druhu, jakými dříve bývaly velké historické obrazy. Zato došlo k soustředění většího počtu děl jednotlivých umělců; v roce 1906 byl vystaven soubor 40 obrazů renomovaného mnichovského malíře Alberta von Kellera, a více než 20 exponáty byli zastoupeni také vídeňský grafik William Unger (23) a malíři a kreslíři Josef Král a František Ondrúšek (oba 22), které pozvala JUV. 67. výstava v roce 1906 je ukázkovým příkladem šíře encyklopedického záběru salonní výstavy [Filip – Musil 2021, s. 288], kdy na jedné straně byla prezentována anachronická tvorba devadesátiletého malíře historií Karla Javůrka a na druhé straně díla nejen moderny (např. Auguste Rodin, James Ensor, Otto Modersohn a další krajináři z Worspswede, Die Scholle, Józef Mehoffer), ale dokonce i budoucích reprezentantů avantgardy (Wassily Kandinsky, Alfred Kubin, Růžena Zátková). V katalogu střídají jména umělců názvy uměleckořemeslných firem, jako např. kodaňská Aluminia, Daume Frères, sklárna Maxe von Spauna (Johann Lötz – vdova) v Klášterském Mlýně či královské porcelánové manufaktury v Berlíně a Kodani.

Celkem bylo evidováno 48 soukromých nákupů za 23.218,44 korun. Prodaly se oba vystavené obrazy Jakuba Schikanedera Zimní mlha a Ulice na večer – za 650 a 700 K připadly komerčnímu radovi Felixi Lechnerovi a české sekci Moderní galerie. Ta rozhojnila své sbírky rovněž o krajinomalby Dyje u Bítova Romana Havelky a Sníh ve skalách Josefa Ullmanna (za 1500 a 1600 K). Další dražší obrazy získali Carl Klemens Ritter von Claudy – Ulice v Santucaru (700 K) od Manuela Garcii y Rodrigueze ze Sevilly, šlechtický rod Bettelheimů – Karla Raška Na stráži (800 K), J. R. von Wessely – Norská krajina (1.200 K) od Ludviga Skramstadta, norského malíře v Mnichově, V. Lanna – V létě (1500 K) od mnichovského Franze Xavera Simma, jakož i Eduard rytíř Daubek – Krásný večer v Corrèze (1532,90 K) od pařížského malíře Williama Didiera-Pougeta. Jeho další plátno Večer v Pyrenejích bylo pořízeno z veřejného fondu pro obrazárnu SVPU za rekordních 3000 K. Vrchní finanční rada Dr. Petschek zakoupil za 2500 K mramorové sousoší Zákazod Gustava Eberleina z Berlína. V evidenci figuruje i známý pražský spisovatel Max Brod jako nabyvatel litografie Feliciena Ropse Suffisance (33,60 K). Pro slosování bylo zakoupeno 52 děl za 13457 korun.

Nejvíce umělců bylo tentokrát z různých částí Prahy a blízkých Olšan (126, tj. 34,24%), dalších 13 uvedlo působiště na 12 dalších místech v Čechách (např. Cheb, Jindřichův Hradec, Sazená) a na Moravě (Kojetín). Vídeň byla zastoupena 20 jmény, Graz a menší rakouské obce Fahrafeld a Maurach po 1, Terst 2 a Krakov 5. Z tehdejšího Německa byla přivezena díla 109 umělců; výsadní postavení si udržel Mnichov, včetně blízkého Übersee, s 65 jmény (tj. 17,66%), Berlín s Charlottenburgem a Grunewaldem zastupovalo 16 umělců, Düsseldorf 6, Drážďany a blízký Birkigt 4, Karlsruhe 3, Výmar 2 a po jednom 11 dalších obcí. Paříž a její současné předměstí St. Cloud byly působištěm 44 umělců (tj. 11,96 %), Francie celkem 46, což je výrazné zastoupení, samozřejmě s velkým podílem tam usazených cizinců – z českých zemí to byli Antonín Brunner, Heinrich (Henri) Kautsch, Josef Kratina, Ferdinand Michl, Václav Radimský a Otakar Španiel. Díla 20 umělců byla zaslána z Velké Británie, z toho 12 ze Skotska (10 z Glasgow, stále tamní krajináři) a 8 z Anglie (7 z Londýna a Dyrehamu). Další státy byly zastoupeny následovně: Itálie 8 (z toho Řím 4), Belgie 6 (Brusel 3, Gent 2), Holandsko 5 (Amsterdam 2), Španělsko a Švýcarsko po 2, Dánsko 1.

Aleš Filip

Citovaná literatura

Filip – Musil 2021: Aleš Filip – Roman Musil, Proměny salonního umění na výročních výstavách Krasoumné jednoty v Praze, in: iidem (edd.), Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914, Brno – Plzeň 2021, s. 199–310

Další literatura

Jakub Bachtík – Lukáš Duchek – Jakub Jareš (edd.), Chrám umění: Rudolfinum, Praha 2020

Anna Masaryková, Cizí umělci na výstavách Krasoumné jednoty v Praze, in: Jaroslav Pešina (ed.), Sborník k sedmdesátinám Jana Květa (Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica), Praha 1965, s. 199–205

Vladimír Novotný, Sto let Krasoumné jednoty, Praha 1935

Vít Vlnas (ed.), Obrazárna v Čechách 1796–1918. Katalog výstavy uspořádané Národní galerií v Praze u příležitosti dvoustého výročí založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, Praha 1996

Archivní zdroje 

Archiv Národní galerie v Praze, fond SVPU, sign. AA 1419, Seznamy soukromých nákupů na výstavách Krasoumné jednoty.

Anonym, Neue Schönheit, Prager Tagblatt XXX, 1906, č. 97, 8. 4., s. 1–2

Anonym, Jahresausstellung des Kunstvereins im Rudolphinum, Prager Tagblatt XIX, 1906, č. 110, 22. 4., s. 11

Anonym, Jahresausstellung des Kunstvereins im Rudolphinum, Prager Tagblatt XIX, 1906, č. 152, 3. 6., s. 15

Anonym, Výroční výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, Národní politika XXIV, 1906, č. 96, 7. 4., s. 3

Anonym, Po výstavě v Rudolfíně, Venkov I, 1906, č. 56, 3. 6., II. příl.

T., Výstava Krasoumné jednoty, Naše doba XIII, 1905–1906, s. 627