Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1926
Výstava sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska „Scholle“

komentář

Výstava členů sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska „Scholle“ [Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens „Scholle] představovala první soubornou prezentaci německy hovořící výtvarné scény z Moravy a Slezska v Praze od vzniku Československa. Byla uspořádána pod hlavičkou Krasoumné jednoty [Kustverein für Böhmen] v prostorách Rudolfina a z hlediska dramaturgie výstavního programu volně navázala na soubornou přehlídku německých umělců z Čech, sekce Concordia [Ausstellung deutscher Künstler aus Böhmen, Sektion „Concordia], která na témže místě proběhla v době od 14. do 31. ledna 1926. V obou případech se jednalo o prezentace nadregionálně zaměřených, konzervativních a z hlediska umělecké profilace dosti volně pojímaných sdružení, koncipovaných na základě jazykové příslušnosti. Konání obou výstav zapadalo do dlouhodobější strategie Krasoumné jednoty, která usilovala nabízet vyváženě prostor zástupcům česky i německy hovořící výtvarné scény, a to jak na regionální, tak i nadregionální bázi.

Uskutečnění první pražské souborné přehlídky Scholle lze však číst rovněž jako signál určitého vystoupení z izolace a oteplení vztahů zástupců česky a německy hovořících spolků, které šlo ruku v ruce s postupným přehodnocením strategie pasivní rezistence německých politických stran v Československu. To vyústilo k jejich vstupu do vlády na podzim 1926, na níž se zástupci demokratických německých uskupení podíleli až do roku 1938. Tento nový trend jednoznačně dokládal i vystavený portrét prezidenta Masaryka od brněnského malíře Karla Truppeho (č. kat. 134) a také skutečnost, že prezident výstavu osobně navštívil v neděli 6. června 1926 dopoledne, o čemž o dva dny později stručně informovaly Deutsche Zeitung Bohemia. [Anonym 1926] Určité uvolnění tradiční národnostní nevraživosti, skepticismu a rivality charakteristické pro první poválečné roky bylo možné zaregistrovat i v reakcích novinových recenzentů, kteří se (na obou stranách jazykového spektra) ve většině případů k výstavě vyjadřovali umírněně, s respektem a tolerancí. Tento moment byl však nepochybně podmíněn také konvenčním charakterem prezentovaných děl pohybujících se stylově v rozmezí doznívajícího 19. století, přes díla secesionistů a postimpresionistů až k popisně laděným realismům.

Obsah výstavy byl nejspíše kolektivním dílem. V katalogu je uvedeno vedení Scholle, členové výboru a řádní členové. Koncept spolkové prezentace vznikal pravděpodobně v okruhu těchto osob: Eduard Csánk, Bruno Beran, Vincenc Baier, Gustav Böhm, Rudolf Leger, Viktor Oppenheimer, Karl Truppe. Na výstavě bylo zastoupeno kolem 30 umělců (byla mezi nimi pouze jediná žena, v Mnichově působící malířka Lili Gödl-Brandhuber). Katalog uvádí 28 abecedně řazených jmen a 3 hosty. Celkem bylo v katalogu avizováno 152 děl, z toho minimálně 45 olejomaleb, 9 dřevořezů, dále kresby, akvarely, litografie, rytiny, drobná plastika a medaile, ne u všech děl byly v katalogu uvedené techniky. Výstava byla prodejní, k nejdražším dílům patřily obrazy ve Vídni činných malířů starší generace Hugo Hodienera a Ludwiga Wiedena, jejich ceny se pohybovaly v rozmezí od 10 do 24 tisíc korun. Za vyšší jednotky tisíc byly k mání obrazy brněnských malířů Gustava Böhma, Julia Schustaly, Karla Truppeho či jihlavského malíře Hanse Canona.

Bližší představu o podobě výstavy lze získat ze zatím osmi dohledaných recenzí, s vědomím, že mezi ně jsou zahrnuty veškeré hodnotící komentáře překračující pouhé výčty, byť i jen velmi krátké. Nejpodrobněji se výstavě věnoval Oskar Schürer na stránkách brněnského Tagesbote. [Schürer 1926] Z recenzí vyplývá konzervativní nekonfliktní charakter výstavy, jak co se týče obsahů, tak forem uměleckých děl: „zde vládne duch měšťansky tiché, příjemné pokojnosti nevzrušující sebe ani nepobuřující vkus svého obecenstva neosvědčeným novotařením.“ [Nikodém 1926] V malbě početně převažovala krajinomalba (městské i přírodní scenérie), ale výraznější roli hrály portréty – Truppeho podobizna Masaryka byla umístěna v centru expozice. Většinou byly prezentovány spíše umělecká díla a artefakty střední a menší velikosti. V menších prostorech Rudolfina byla expozice hustě instalována, pracovalo se s promísením exponátů různých technik. Josef Čapek trefně přirovnal na stránkách Lidových novin produkci Scholle k výstavám Jednoty výtvarných umělců a dále konstatoval, že Scholle se „představila sympaticky, se souborem pečlivě vybraných prací“ [Čapek 1926]. Zmínil také mnichovské, vídeňské a pařížské vlivy, neboť na výstavě byli kromě členů Scholle usazených na Moravě či ve Slezsku přítomni také tzv. krajané, tedy německy hovořící umělci a umělkyně, kteří si po roce 1918 zvolili jako svá působiště zahraniční metropole, ale nadále obesílali spolkové výstavy a považovali se za součást zdejší německy hovořící výtvarné scény, což byl mj. příklad Adolfa Hölzela, Viktora Böhma, Ivo Saligera či Ferdinanda Staegera.

Výstava Scholle v Praze usilovala prezentovat výběr toho nejlepšího, co mohla v daný okamžik národovecky laděná německy hovořící scéna na Moravě a ve Slezsku nabídnout. Autoři koncepce proto neváhali zařadit i díla představitele „gründerské generace“ [Schürer 1926, s. 3] sdružení Carla Maria Thumy, zesnulého na konci roku 1925. Pro dějiny umění českých zemí je výstava dokladem dnes stále ještě ne zcela probádané regionální produkce. Uskutečnila se krátce předtím, než se i v rámci Scholle začali viditelněji prosazovat také čerství absolventi pražské akademie, kteří do konzervativního, např. brněnského prostředí, začali vnášet více berlínských či pařížských impulzů moderní malby v intencích věcnosti a různých variací moderních realistických přístupů.

Ivo Habán

Citovaná literatura

Anonym 1926: Anonym, President Masaryk, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 135, 8. 6., s. 6

Čapek 1926: -jč- [Josef Čapek], Pražské výstavy. Výstava „Scholle“ v Domě umělců, Lidové noviny XXXIV, 1926, č. 293, 11. 6., s. 7

Nikodém 1926: N. [Viktor Nikodém], Z pražských výstav, Národní osvobození III, 1926, č. 159, 11. 6., s. 4

Schürer 1926: Oskar Schürer, Deutsch-mährische Künstler in Prag, Tagesbote LXXVI, 1926, č. 261, 6. 6., s. 3–4

Další literatura

Ivo Habán, Na dohled Vídně, ve stínu Prahy? Mährischer Kunstverein a Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens „Scholle, in: Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec – Řevnice 2013, s. 60–79

Ivo Habán, Brněnský dům umělců jako výstavní centrum německy hovořících umělců z Moravy, Slezska a Čech, in: Lubomír Slavíček, Janá Vránová (eds.), 100 let Domu umění města Brna (kat. výst.), Brno 2010, s. 71–96

vystavující autoři
katalog

Ausstellung der Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens „Scholle“ 

Vydavatel: Krasoumná jednota pro Čechy

recenze

adv., Moravští Němci v Praze, Moravské noviny, 1926, 18. 6., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, novinové výstřižky 1916–1928, př. č. AA 1502/1, karton 167

pdf

Josef Čapek

-jč- [Josef Čapek], Pražské výstavy. Výstava „Scholle“ v Domě umělců, Lidové noviny XXXIV, 1926, č. 293, 11. 6., s. 7

pdf

Otakar Filip

O. Filip, Výstava Sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska „Scholle, Československá republika, 1926, 24. 6., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, novinové výstřižky 1916–1928, př. č. AA 1502/1, karton 167

pdf

Viktor Nikodem

N. [Viktor Nikodém], Z pražských výstav, Národní osvobození III, 1926, č. 159, 11. 6., s. 4

pdf

R., Němečtí malíři na Moravě a ve Slezsku. K výstavě sdružení německých výtv. umělců „Scholle. (V Krasoumné Jednotě), 28. říjen, 1926, 10. 6., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, novinové výstřižky 1916–1928, př. č. AA 1502/1, karton 167

pdf

Oskar Schürer

Dr. Oskar Schürer, Deutsch-mährische Künstler in Prag, Tagesbote LXXVI, 1926, č. 261, 6. 6., s. 3–4

pdf

August Ströbel

A. St. [August Ströbel], Austellung der „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 139, 12. 6., s. 7

pdf

V. H., Výstava Sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska „Scholle“ od 4. do 29. června 1926 v Krasoumné jednotě pro Čechy v Domě umělců, Lidové listy, 1926, 17. 6., Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota, novinové výstřižky 1916–1928, př. č. AA 1502/1, karton 167

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Bühne und Kunst, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 127, 29. 5., s. 6

Anonym, Die Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX , 1926, č. 129, 1. 6., s. 6

Anonym, Die Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 131, 3. 6., s. 7

Anonym, Ausstellung der „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 133, 5. 6., s. 7

Anonym, President Masaryk, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 135, 8. 6., s. 6

Anonym, Die Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 137, 10. 6., s. 7

Anonym, Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 141, 15. 6., s. 6

Anonym, Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 143, 17. 6., s. 6

Anonym, Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle“ und Sonderausstellung Cilette Paris, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 145, 19. 6., s. 7

Anonym, Die Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 147, 22. 6., s. 6

Anonym, Die Ausstellung der Vereinigung deutsch-mährischer Künstler „Scholle, Deutsche Zeitung Bohemia XCIX, 1926, č. 149, 24. 6., s. 5

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo